Milionář z chatrče

Suchařští cinefilové možná slintají nad "dokonalou precizností" Benjamina Buttona, já radši svižné filmy, kde to žije a dýchá, filmy, které dokáží ždímat emoce a mají skvělou hudbu. Danny žádný suchar není, byť je mu přes padesát. Díky moc za to! P.S. Ano, Milionář je pohádka. No a co? P.P.S. I podruhé mě to strašně bavilo a nevěřím, že je to jen tou úžasnou muzikou. P.P.P.S. Podle spousty komentářů je hlavní hrdina pasivní. Nevím, jak na to kdo přišel, a kdo to opisoval dál, ale buldočí vytrvalost, s jakou si jde Jamal za svou (milovanou) bych pasivitou rozhodně nenazval. (29.03.2009)

Lidský život přece nemá cenu 20 milionů rupií! Tento rozpor mi s mnoha dalšími brání přijmout Milionáře z chatrče s entuziasmem jeho i jeho tvůrců. Ač bych rád předstíral, že mi párkrát do roku (kdy se z toho díky mediální masáži stává móda) není stydno oslavovat zástupce jindy opovrhované sorty „naivních filmů s dobrým koncem“. (Když si ovšem zkusím představit Jamalovu nejpravděpodobnější budoucnost, je to vlastně konec ultratemný a spíš bych mu přál, aby dopadl jako hrdina indického Amala.) Zrežírován je Milionář bravurně a třebaže neustále opakuje skoro totéž – někdo před někým/za někým utíká – atraktivní (byť nevábné) reálie, dynamická kamera a výrazný soundtrack nás udržují v neustálé pozornosti. Dívá se něj dobře hlavně proto, že nám neklade žádné složité otázky a na těch pár naťuknutých si pro jistotu odpovídá sám. Je to prostě film, který zná odpovědi. Správné? Ano, akorát ne mimo diskurz filmu. Odpověď na otázku „Z čeho budeme žít?“ je tedy OK, ke konfliktu dochází mezi snahou pravdivě vypovědět o životě v bombajském slumu a současně nebýt filmem bolestivým či jakkoli nepříjemným. A když už, tak jenom chvilku. Zvolené míšení jistých faktů s čirou fikcí ne náhodou v lecčems odráží styl, jakým Alexader Dumas psal své romány, konkrétně Třem mušketýrům připadla speciální, až po zralejší úvaze vlastně notně nedomyšlená role. Krom sveřepě zlých arcizlosynů, kteří do pohádek holt patří, pro mne zůstává nepochopitelným především chování Jamalova staršího bratra, který je chvíli za největšího bastarda a hned na to prostě za staršího bratra, přičemž Jamal tuto amébovitost nijak neřeší. „Neřešení“ je vhodným přístupem k průběhu celé soutěže, která by v reálu samozřejmě takto nikdy nemohla probíhat (čurpauza PO zadání otázky – tss, tss). Za největší Milionářovu chybu, za chybu, která mu a priori znemožňuje členství v klubu Jednoduše pěkných filmů (Frajer Luke, Papírový měsíc, Život je krásný - 1946), považuji úpornost, s níž se stylizuje do posla dobrých zpráv. Ale ten nadpozemsky odlehčený tanec mě stejně nutí jít nad tři. 75% Zajímavé komentáře: imf, Bluntman, H34D, tangerine1, Mahalik, FateKEEPER, mm13, lakikaki, seeker23, Brandon, Sokkk_y, Triple H, curunir, spacylemon, anura, Trifi (31.03.2009)

"Každé ráno sa modlím, aby som tú odpoveď nepoznal." Je to tak, D'Artagnan naozaj nie je jeden z Troch mušketierov, je až štvrtý a teda sa neráta. Samotný film, o tom, že niekedy sa aj dobrým ľuďom stávaju dobré veci, je troška dlhý, príliš divoký a na indickej kultúre nevidím ani zrnko zaujímavosti, pravdupovediac sa mi hnusí. Ale vďaka hrdinovým pozoruhodným životným skúsenostiam, na ktorých nie je v skutočnosti nič neuveriteľné, budete mať dve hodiny slzy na krajíčku a ak nepôjdu von dovtedy, finálny "priateľ na telefóne" by ich definitívne mohol oslobodiť. Danny Boyle je vynikajúci režisér, ktorý si vie zaistiť slobodu od producentov resp. spolupracuje s takými, ktorí mu dajú voľné ruky, lebo vedia, čo sa začne diať, ak mu ich rozviažu. Napriek tomu snímku vnímam ako prehajdákanú príležitosť, pretože pokojne mohlo ísť o najlepší film (nielen roka), ale nakoniec dosť zaostal za očakávaniami. A za tým, na čo reálne mal. (25.03.2011)

Nefalšovaný celuloidový kolotoč života. Zločin, osud, napětí i osobní drama. A hlavně opatrná love story, která je právě tím rozhodujícím ukazatelem, který Milionáře odděluje od jiných životopisných příběhů. Za doprovodu soundtracku přesně na rozhraní dynamického Boyleho stylu a fascinujícího orchestru se zřetelně ukazuje, že divácká obec potřebuje "lidské příběhy". Ještěže tak. (31.12.2008)

Milionár z chatrče je významovo nový Tiger a drak. Bude rovnako vplyvný. Je to celosvetovo univerzálnym jazykom rozprávaný príbeh lásky z exotického kúta sveta, do ktorého bežný divák neprenikne. A Indovia budú márne tvrdiť (tak ako svojho času tvrdili Číňania), že takéto filmy doma nakrúcajú už desaťročia. Nie, nenakrúcajú. To niekto z vonku musí prísť medzi nich a vytiahnuť svoj západoeurópsky objektív. Milionár z chatrče nie je bollywoodský film, je to ohňostrojová oslava Bollywoodu ako filmovej kultúry aj so všetkým jej romantizmom. V krásnom príbehu lásky naplno zužitkováva lesk i biedu indického mikrokozmu, a nápaditou a sviežou formou jej dodáva divácky atraktívny šmrnc. Je to malý a nenápadný filmový drahokam, ktorý žiari viacej, ako všetky losangeleské klenotníctva, do ktorých chodí nakupovať Benjamin Button. Je to film oslavujúci život, vieru, pozitívne myslenie; film, ktorý nebol robený za účelom stať sa oceňovaným filmom roku. A práve preto si to zaslúži. V dnešnej dobe je tento film malým zázrakom. A Danny Boyle je Ježiško. P.S. Jen Lopez či Rosario Dawson majú črty Freidy Pinto, ale nemajú jej oči. Žiadna hollywoodská herečka nemá oči Freidy Pinto... (20.02.2009)