Nakažení smrtí

Typický film pro ty, kterým nejde o hloubku a smysl poslání filmového díla, ale pouze jednoduché a slaboduché potoky krve a jiné nechutnosti tekoucí z obrazovky na diváka. Stačily mi dvě minuty filmu a věděl jsem, že se budu dívat na naprosto primitivní a nelogický film, ve kterém ani zdaleka nejde o děj, natož nějakou hloubku. V těchto dvou minutách se totiž prozradí pointa filmu, a to když hlavní hrdina prohlásí, že když nemůže zvenku pomoci své sestře zavřené v psychiatrické léčebně, udělá ze sebe blázna a pomůže jí jako pacient kliniky zevnitř. Už tento krok je holý nesmysl! Kdo by něco podobného udělal? Další nelogičností je, když jeden z pacientů drží zdravotní sestru pod krkem nad zemí a přivolaný lékař se s tímto pacientem baví jako by nic... jen ať jí ještě chvíli škrtí... Zaměstnankyně léčebny přijde o část ruky, ale z její tváře, výrazu a chování nevidíme ani náznak bolesti, natožpak nějaké mrákoty ze silné ztráty krve, které je všude kolem plno... Jako by nepřišla o ruku, ale o pět korun. Z uvedeného je jasné, že film je natočen skutečně jen pro chaboduché, kterým nejde o žádný děj, či poslání filmu, ale pouze o potoky krve, pojídání vnitřností lidí a jiné zvrácenosti. Filmem jsem doslova znechucen a pokud bude filmový horror kráčet podobným směrem, Pán Bůh s námi a zlé pryč. Chtěl jsem dát alespoň jednu * za herecký výkon Olivie Munn, ale protože miluji kočky... Bohužel. Tupý, ubohý, primitivní odpad! (11.07.2012)

Nejlepší, nebo možná nejhorší, takže minimálně zajímavou částí jsou odkazy na jiné známější filmy - zombie tématiku každý pozná i bez pojmenování jedné z postav podle G.A.Romera, pan Hawthorne nápadně připomíná Hanibala Lectora a sestra Hendersonová jakoby si odběhla z Přeletu nad kukaččím hnízdem. Co se týče filmu samotného, vlažný rozjezd se ve druhé půlce změní na vcelku brutální jatka, příbeh pochopilně není zrovna ta nejsilnější část a z postav, které dostaly prostor, se mi líbil jenom Peter Stormare, který jako správně slizký záporák dává filmu alespoň trochu šmrnc. Závěr, to už je úplně bez komentáře. 2 hvezdičky, když přivřu obě oči, nicméně milovníci žánru to asi ocení víc. (31.07.2008)

Nič, čo by sme už dávno nepoznali z iných filmov a navyše ešte dosť nudne pozliepané. Doktor, šialený vizionár sa každého osobitne snaží presvedčiť, akú záslužnú práco to on pre ľudstvo činí, takže mesiášske preslovy (v podobných filmoch určené len pre finále s hlavným hrdinom) sme si mohli vypočuť hneď niekoľkokrát. Pochopiteľne, že po celom ústave sa šuchtajú blázni s neočakávanými psychotickými výbuchmi, ženy majú rozcuchané alebo mastné vlasy (ako sa na správne pacientky psychiatrie sluší a patrí) a všetci vospolok vypliešťajú oči na svet. Nesmie chýbať ani priateľský pacient - pomocník znalý pomerov, osamelý zamestnanec s morálkou a v tomto prípade, sic len okrajovo, zároveň aj deva srdca hlavného hrdinu. Mladý muž sa infiltruje do liečebne, aby zachránil svoju sestru, neskôr sa dosť zvláštnym spôsobom snaží dokázať, že nie je blázon a to hysterickým záchvatom, útokmi na personál a demoláciou nábytku. Nie sú to celé dve hviezdy, veru nie. (13.09.2008)

Prvá polovica snímku bola nudný, nezáživný opis pobytu na psychiatrii a zoznamovanie sa s postavami. Druhá polka sa však ukázala byť ako totálna, zbesilá a krvavá gore jazda za slobodou medzi šialenými kanibalmi. Je tu aj pár komických momentov, hlavne v spojení so zamilovanou prsnatou kanibalkou :). Preto kto prežije v zdraví úvodnú nudu, tak si pri konci určite príde na svoje. Slabší priemer. 55/100 (02.12.2014)

Jedná se o první dílo režiséra Jeffa Buhlera, který si sám napsal i scénář. Tohoto člověka nejspíš nezná nikdo z nás, ale věřte, že o něm brzy hodně uslyšíme. Pokud vydrží v trendu, který si sám určil, tak by se z něj mohl stát uznávaný režisér i scénárista a přesně takové lidi hororová scéna v dnešní době potřebuje. I když je třeba si přiznat, že se ani on nevyhne okopírování námětů z jiných filmů, ale to je zřejmě nemoc dnešní doby. Atmosféra na mě působila střídavě oblačno. Sem tam se skutečně povedla a nabudila falešný pocit úzkosti či možná snad strachu, který však prožívali pouze postavy na obrazovce a možná některé slabší povahy. Pro nás ostatní to však byly trochu laciné triky, snadno předvídatelné a tudíž když už čekáte, že se něco podobného stane, tak vás nemůže nic vylekat. Hudební doprovod byl zvolen trochu zbrkle. Jednalo se sice o tvrdší muziku, jenže takovou, která vás zcela jistě na parket nevytáhne, spíše přinutí dát si další drink. (05.05.2010)