T.M.A.

Nemohu si pomoct, ale podle mne šly Herzovy režijní kvality rapidně dolů již rokem 1981 a snímkem Buldoci a třešně. Jak jeho pokus využít hudbu Pražského výběru, tak čistě normalizační komedie o cukráři, životopis komunistické odbojářky, dokonce ani ulítlá pohádka už nedosahovaly kvalit jeho předchozích děl. Snad ještě v Galoších šťastia se objevila ona zasněná, tajuplná atmosféra, tak blízká jeho předchozímu režijnímu rukopisu, ale i tak nedosahuje kvalit třeba Panny a netvora. Herzova německá, čistě pohádková tvorba, už stojí skutečně za starou belu. I jeho televizní věci - jak dva díly Maigreta, tak ty pro Českou televizi, mi přišly jen rutinně dobře natočené, ale ničím již nepřesahovaly, nebyly zajímavé natolik, aby si je člověk pamatoval jako třeba Spalovače mrtvol. Inu, a po celovečerním filmu Pasáž se Herz vrhnul na Němcův dlouho odkládaný scénář, s nímž měl své úmysly už Vladimír Michálek. Pokud měl Michálek v ruce tento scénář, podle něhož točil Herz, pak se ani nedivím.     Příběh není nijak složitý - muzikant Marek kdovíproč opouští hudební scénu, kde se proslavil, má hodně milenek, chlastu i fetu, a odjede na dům, kde žil v mládí s rodiči a sestrou. Nevíme proč. Nepamatuje si ze svého dětství nic než útržky. Jen tušíme proč (rodiče zahynuli při autonehodě, ale to není důvod nepamatovat si pro dětství jiné, výjimečné situace.). V domě se skrývá nějaké tajemství, jež Marka začne pohlcovat jako tma. I jeho obrazy, jež maluje, se od zářivých mění v děsuplné noční můry. Podaří se mu včas odhalit ono děsivé tajemství, než bude pozdě?    Film má sice určitou mytologii, ale sám ji nedodržuje. Mnoho témat je jen nahozených a vyšumí do prázdna. (Např.: Odkud se vzal pes? Kdo a proč ho zabil? Co a proč nechtějí vesničané Markovi prozradit?) Chování postav je občas vyloženě nelogické. (Tak ano, chápu Herzovu stařeckou touhu vidět a točit nahatý baby, ale když jste v zimě v prázdném, neznámém a prochladlém domě, asi po něm nebudete běhat jak tupci nahatí. Nebo odjinud: Máte pocit, že v domě se děje něco fakt hodně podivného. Máte kronikáře, který vám může podat vysvětlení. Zajdete k němu ale až po dlouhé době, a pak ani kronikáře pořádně nevyslechnete, usrknete kafe, nahlédnete na jeden list kroniky a utečete. Jo a nejvíc by mě zajímalo, kdo celá leta v tom baráku platil zbůhdarma za elektriku?) Celkové vedení jinak možná zajímavého příběhu také není zvoleno zrovna šťastně.  Pokud jsou člověku známy různé hororové předlohy, s nimiž scénář pracuje, dojde mu velmi brzy, jak se věci mají (ono se čtyřmi, maximálně pěti postavami to ani není tak těžké). A nakonec zhůvěřilost největší. Celá duchařská linka tady nemá žádný smysl! Skutečně. Když ji odmyslíte, zjistíte, že k ději nepřispěla vůbec nijak! Jen jako kolorit. Ale duchové v podstatě nezasáhnou, jen se sem tam mihnou obrazem.  Hodně hereckých výkonů je amatérských, včetně ústřední role Marka (Ivan Franěk), nebo dua bisexuálně orientovaných divoženek (Dagmar Součková, Tereza Němcová) - ano, samoúčelné nahoty a až pornografických scén je ve filmu zbytečně mnoho a "mamina" Krobotová nevypadá krátce po porodu na plátně nahá moc valně, sorry.    Na Andreji Hrycovi je vidět, jak moc rád by charakterně hrál, ale zoufale neví co, nemá podklady pro svou postavu, nedostal je ani od scenáristy, ani od režiséra. Možná si byl režisér amatérského herectví svých oveček vědom, takže v závěrečné scéně se uchyluje k tak nehoráznému doslovení myšlenky, až by jeden brečel - když se hlavnímu hrdinovi konečně "rozsvítí", jak vše bylo, když se mu rozjasní, tak vysvitne sluníčko. Ano, pan režisér nám chtěl říci, že období tmy skončilo. Nejenom, že atributy hororu jsou šmírovité (od slova šmíra), nejenom, že duchařina je zde jen naprosto nefunkční ozdobičkou, ale navíc se sem ještě jako z jiného světa vetřel nacistický motiv. Těch pár flashbacků asi mělo vzbudit nějaké emoce, ale za prvé jsou natočeny naprosto odtažitě, za druhé nejsou německé dialogy přeloženy, takže němčiny neznalý divák je tak nějak v kelu, o čem je řeč. Asi jako když jsem teď použil já slovní spojení "v kelu", jež se používá jen na Moravě. Navíc celá "německá" linka opět nemá s "tmou" hlavního hrdiny nic společného.      Pár atributů je sice vykradených, ale profesionálně použitých - mlha, spadané listí, s nímž si pohrává vítr, tajemná knihovna, odsvěcený kostel a varhanní hudba, blikající zářivky v podivném koloniálu, ale což naplat, když jde o ojedinělé záblesky kdysi tvůrčí Herzovy geniality, zatímco celek má sice určité ústřední tajemství, ale nefunguje, jak by měl. Mimochodem, nějak jsem nezjistil, proč se film jmenuje T.M.A., a ne Tma, ale možná jsem se jen blbě díval a poslouchal. Znalci možná tuší, že jde o zkratku hororového podžánru The Mysterious Address (Záhadná adresa), ale český divák to nebude tušit ani náhodou. Disk načíná protipirát a tři upoutávky na jiné filmy. Jako bonus zde najdeme trailer (2:05), film o filmu (20:08) a fotogalerii (3:21). Zvláštní je, že ve filmu o filmu se Juraj Herz prezentuje jako ateista, který v duchy nevěří, ale na place při natáčení asistuje kartářka a esoterik. A na "lesbickém" gauči z filmu se odehraje gerontologický pokus osahávat vlastní manželku. (06.06.2022) (méně) (více)