Chyťte Cartera

S tímhle filmem se remake se Stallonem opravdu nedá srovnávat. Je to mnohem syrovější, mnohem realističtější a zároveň mnohem abstraktnější, což je na první pohled zvláštní. Ale ta Velká Británie tomu sedí mnohem víc. Z tohohle filmu by se měli učit současní britští tvůrci, kteří se se snaží o moderní akční thriller. (10.08.2015)

Remake se Stalonem si mi docela líbil, nebyl sice žádná pecka, ale špatný taky ne... teda až do chvíle, kdy jsem viděl originál s Michaelem Cainem. Nejde ani tak rozdíl mezi těmito dvěma protagonisty (Maichael Caine je lepší herec, ale zase Stalone spíš vypadá jako drsný mafiánský vrah než uhlazený Caine). Rozdíl je především v pojetí obou snímků. Zatímco remake je jen průměrná detektivka, originál je kulervoucí nářez. Film plný násilí, sexu a nahoty, že jen zírám jakto že jej tehdy pustili do kin. Dneska by už něco takového překvapivě nikdo nenatočil, protože minimálně v USA by to do kin nepustili buď vůbec, anebo by byl přístupný snad až od třiceti... a pro evropský trh by to celé nejspíš přestřihali. (31.08.2011)

Carterovy pejzy jsou sami o sobě vražedné, a co teprve, když se tahle systematická londýnská Nemesis vydá na cestu pomsty a začne rychle snižovat populaci města Newcastle? I když vzhledem k jeho sexuálnímu apetitu bych se nedivil, kdyby se ta čísla vrátila za devět měsíců na původní úroveň.. Kamerové hrátky s hloubkou ostrosti, temná nemilosrdnost podsvětí a nejen na svou dobu odvážné scény se sexuálním podtextem - toť devizy Hodgesova syrového dramatu z industriálního města nad řekou Tyne, pomocí kterých válcuje všem dobře známý remake s jedním mátožným vakem plným botulotoxinu. Mimochodem, maestro Caine ho hravě přehrává každým filmovým políčkem až po nevyhnutelný konec toho, kdo žije mečem.. (01.09.2011)

Je fakt, že proti Stallonovu Carterovi je tenhle mnohem temnější. Mnohem syrovější a určitě realističtější. Ale nevím, kterej se mi líbil víc, i když jsem si překládal oba a pokud člověk překládá opravdu pečlivě, pronikne do filmu mnohem víc, než jen koukáním se. Rozhodně tenhle na mě zapůsobil mnohem silněji, ta pořád ušmudlaná a učůraná atmosféra Anglie, ta na mně ležela ještě několik dní. Ale problém tady je, že s Michaelem Cainem se člověk nemůže ztotožnit, tedy nemůže pokud mu vadí, že svou pomstu vykonává obvykle na ženách, a to takovým způsobem, že já ho prostě nemůžu vidět jako charakterní postavu (jsou to prostě brutální vraždy). Asi je to režisérův záměr, ale v celým filmu jsem nenašel jedinýho člověka, kterej by mi byl sympatickej. Všechno jen póvl lidský společnosti, ať už je to bohatej podnikatel, londýnskej bouchač nebo barman nebo i ta oběť Jackova neteř. (01.12.2005)

Po dalším zkouknutí zvyšuji na plný počet. Všem, kterým na Carterovi tak jako mně poprvé vadil pomalý rozjezd, doporučuji si film pustit znovu... To postupné skládání všech střípků, způsob, jakým se pomalu a jistě dozvídáme, co se Carterovu bratrovi vlastně stalo, a hlavně Cainovo postupné "drsnění" má své kouzlo, které vám ale unikne, když film sledujete jen s očekáváním akce. Atmosféra houstne a houstne a po půl hodině už film nabírá rychlost a žene se jako splašený vlak až do konečné stanice, která je... No zkrátka konečná. Na konci si oddychne Carter, oddychneme si i my. A až skončí titulky, máme díky tomuhle zmetkovi, který je vlastně docela sympaťák i když zabíjí lidi, nadlouho o čem přemýšlet. (04.02.2010)