Dvanáct

Jsem zklamán. Michalkova mám rád jako režiséra i jako herce, ale tohle bylo divné. Už jen to, že se jedná prakticky kompletně o remake geniálního filmu 12 rozhněvaných mužů z roku 1957 mu na originalitě moc nepřidává. Michalkov sice příběh zasadil do rusko-čečenských reálií a ten o němž se rozhoduje je mladý Čečenec, ale jinak prakticky jede po stejné koleji jako Reginald Rose. Ba co hůř, 12 členů poroty obsadil ruskými herci, kteří se svých rolí zhostili s ruskou rozšafností v celé šíři, hraničící leckdy s afektovaným přehráváním. Neříkám, že všichni, ale dobrá polovina porotců si tak trochu pletla, že nejsou na divadle... Mně ta jejich uřvanost prostě vadí. :-( Celkem potěšil český dabing, který byl opravdu podařený. Každého z mužů totiž dabovala naše herecká elita a tak zaslechneme hlas pana Mrkvičky, Preisse, Švehlíka, Štěpánka, Kostky... Na 159 minutách je nám předložen příběh o vině či nevinně chlapce o jehož doživotí či propuštění má rozhodnout jednomyslně porota. Ta se zprvu celkem jasně shoduje na mladíkově vině z vraždy. Pouze jeden muž má pochyby. Rozplétáním příběhu, kdy nelogičnost střídá nelogičnost a kdyby se kupí jedna na druhou postupně přibývá těch co si už nejsou tak jistí... Při rozplétání pak často zcela nelogicky odkrývají svá traumata a soukromé životy ... No zkrátka jsem tomu nevěřil. 12 rohněvaných mužů jsem viděl už dávno a to ráno, kdy všichni vyjdou unavení do rozbřesku na schodiště soudní budovy s tím, že zachránili život, resp. možná dali šanci zločinci začít znovu nikdy nezapomenu... Tady jsem bohužel už jen s koukáním na stopáž DVD počítal kdy dají páni dohromady svých 12 ne - nevinen. Dávám tedy jen za 3 bodnutí combat dýkou. * * * (30.12.2017)

„Včera jsem si ukopl palec, takže hlasuju pro nevinen.“ – „Inu što, padumajem“. Michalkov vzal původní, do podoby klenotu dokonale vybroušený příběh, rozmlátil ho na kousky, ty pak zamíchal a shrnul na jednu hromádku. Pak vzal dvanáct ruských monologů, některé geniální jiné nesmyslné, které nasypal na druhou hromádku. Pak si sedl, bral namátkou tu z jedné, tu z druhé strany, a postupně z nich slepoval film. Výsledkem je téměř tříhodinových nelogický chaos, plný typicky ruských žvástů, ze kterého se zcela náhodně a bez nějakých souvislostí či logiky, občas vynoří kousky původního příběhu. Jednotliví porotci, většinou poněkud bizarní figurky, mění hlasy zcela chaoticky a bez zjevného důvodu, vypráví historiky, které jsou v některých případech fascinující, jindy pitomé, a většinou s případem nijak nesouvisí a nemají žádnou argumentační hodnotu. Přesto na jejich základě ti lidé mění své hlasy o vině a nevině. Stejně nesmyslná mi ovšem přišla i závěrečná argumentace porotce Nikity Michalkova, který zaujal snad jen tím, že vypadal jako Sean Connery. To vše doplněno prostřihy do minulosti obviněného, které samy o sobě nejsou nijak zvlášť objevné. Pro mě jednoznačně zklamání. A to jsem se tak těšil. (21.05.2015)

Uchvácený nejsem, to říkám hned na rovinu. Přesto ty kvality tam jsou a nejdou popřít. Nicméně vrátím se k tomu, proč nevnímám tento film jako bombu. 1) Je to remake... 2) Nepochopil jsem opakované záběry na mrtvýho vojáka, to mělo jaký význam???....3) Stopáž bych si dovedl představit o 20-30 minut kratší, kdyby se řešil samotný případ místo keců o tom, jaký mají problémy v životě a kdo z nich je větší nebo menší žid... Ke kladům musím započítat nesmírně charismatickou sestavu herců, excelentní dialogy a výbornou myšlenku (ač okopírovanou z legendárního originálu). Hodnocení vidím na 75% (16.11.2013)

Skvělé – na Michalkova nezvykle syrové, řezavé, bezvýchodné. Samozřejmě typicky dlouhé, monohomluvné a pan režisér se nám opět vtělil do jakési figury mystického posla spravedlnosti a řádu, ale komu to vadí? Mně ne. Fantasticky zakomponovaný střih, výborná zvuková stopa, absolutně prožité herecké výkony a pár opravdu působivých symbolů, které příběh povznášejí na úroveň podobenství, v němž spravedlnost neznamená právo a v němž řád zcela vyklidl svoje varty a zanechal společnost uprostřed chaosu, paranoie a bezbrannosti vůči zlu (ať už pochází odkudkoli). Nebýt těch zmíněných nafouklých monologů a obsese každým detailem, nechyběl by 12i ani strhující spád, tím pádem už vůbec nic. (07.08.2008)

Popravdě jsem se ruského remaku legendárních "12 rozhněvaných mužů" trochu obával, především kvůli jeho takřka dvojnásobné délce, nakonec jsem byl velice překvapen a ruská verze se té americké s klidem vyrovná a ani délka není neúnosná. Opět jsou zde skvěle vykreslené charaktery, dusná a stupňující se atmosféra, bezchybné herecké výkony a především se nejedná o doslovný přepis originálu bez jakékoliv inovace. Po pravdě film jde jinou cestou a s Lumetovou verzí se shoduje jen v tématu 12 porotců, kteří rozhodují o vině a nevině mladého chlapce. Film je díky své délce "rozmáchlejší" a více se zaměřuje i na samotného odsouzeného a nejen na místnost plnou porotců. Délka snímku je na konverzační téma přeci jen dlouhá ale ikdyž by se možná dala zkrátit nedokázal bych vybrat scénu, kterou bych vyhodil. Líbilo se mi to stejně jako originál a chvílemi možná i o něco více, proto plný počet. (06.05.2009)