Teorie chaosu

Film má pekný rozjazd, ako môže jedna nepodstatná udalosť zmeniť životy niekoľkých ľudí. Dá sa povedať, že aj k lepšiemu, ak považujeme pravdu vždy za lepšie riešenie. Kým sa neminú prekvapivé zistenia a prekvapivé riešenia, je film zábavný, ale ako sa všetko približuje k takmer istému happy endu, film veľa bodov stráca, až sa dopracuje k čistej priemernosti. (05.06.2016)

Příběhů o tom, jak někomu změní obyčejných pár minut život, je jako máku. Ne v každém ale hraje Ryan Reynolds, který utáhne prostě všechno a ještě s humorným nadhledem. Emily moc nemusím, ale vždy si odehraje své a Townsend hraje průměr (což je pro něj vlastně životní výkon:-). Nečekejte žádnou smršť nápadů či novot, ale všeho je akorát, má to svěží feeeling, dobré tempo a příjemný soundtrack. Slovy klasika; "není nad starý dobrý příběh o lásce" ...75% (14.04.2009)

Sympatický příklad toho, že když se umě pracuje s klišé, tak to může fungovat a důkaz toho, že Ryan Reynolds by se měl držet toho, co mu jde a ne vymetat béčkové blockbustery (R.I.P.D., Green Lantern atp.). Jinak souhlas s tím, že po hodině tomu skutečně zlehka dojde dech, ale i tak se v rámci žánru a US projekce jedna o velice sympatickou záležitost. Víc takových filmů. 75% (06.11.2013)

Začátek se mi docela dost líbil. Humor byl sice místy mírně jednodušší, ale přesto mě k mému překvapení dokázal hodně pobavit. Po sérii eskapád však přichází vážná pravda, hlavní postava začíná bláznit a já se zas od té chvíle (naháč na stadionu) postupně přestávám smát. Nakonec se z nevyrovnané tragikomedie vyklube banální rodinný romanťák s „velkým“ poselstvím, což mě vzhledem k nemalému potenciálu tématu a slušným hereckým výkonům Ryana a Emily (navíc ta pasáž v červených šatech…) dost mrzí. Za mě to bude pouze lepší průměr. „Proč mám mokrej polštář?“ –„Dvě a půl hodiny jsi brečel ze spaní. Fňukal jsi jak nějaká malá holka. Bylo to jak v levným erotickým filmu. Žádný uspokojení a smutek.“ (02.09.2014)

Mám dva známé, kteří se dostali do podobné situace. Ne - neměli každodení plán rozepsaný na kartičkách, ale vinou náhod se dopracovali ke stejnému zjištění, jako Frank. Jeden z nich pak víceméně jeho příběh kopíroval a protože jsem se toho všeho účastnil jako dobrovolně nedobrovolný pozorovatel, působilo na mě Chaos Theory víc než pravdivě. A i dojemně a příjemně. Velkým překvapením pak byl pro mě výkon Ryana Reynoldse. 85% (30.01.2010)