Z nóbl společnosti
-
High Society
-
Vznešená spoločnosť
Komedie / Muzikál / Romantický
USA, 1956, 107 min
Režie:
Charles WaltersPlakáty
Obsah
-
Zbývá jediný den do svatby bohaté Tracy Samanthy Lord (Grace Kelly) a v rodinném sídle se začínají objevovat první hosté. Nechybí zde Tracyn první manžel, hudebník a skladatel C.K. Dexter-Haven (Bing Crosby) s Louisem Armstrongem a jeho kapelou, pikantní detaily z milionářské veselky se snaží zachytit reportér Mike Connor (Frank Sinatra) z magazínu Spy.
Zatímco Tracy má o své budoucnosti po boku nového manžela definitivně jasno, Dexter svou exmanželku stále velmi miluje a je odhodlán ji svatbu překazit. Velkolepě pojatý večírek na rozlučku se svobodou je tak jeho poslední šancí, jak vývoj událostí ještě zvrátit. (dopitak)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Houdini
Oscar 3 nominace: Hudba - M, Píseň - "True Love", Námět(20.5.2004)
-
Pohrobek
Remake úspěšného předchůdce z roku 1940, tentokrát ve formě muzikálu, vypráví zmatenou a chaotickou historii svatby milonářské dcerky, v níž hraje svou roli bývalý manžel i vyděračský novinář... Hudebně na vysoké úrovni. Zásluhu na tom má i široký úsměv Louise Armstronga, jenž si tu zahrál sám sebe.(29.3.2005)
-
T2
║Rozpočet $2,7milióna║Tržby USA $13,000,000║Tržby Celosvetovo $-║(27.7.2009)
-
Oskar
Škoda, že zde zatím není komentář od někoho, kdo neviděl Příběh z Filadelfie. Já jsem ho viděl a musím vpodstatě souhlasit s kolegy. Grace Kellyová je výborná v Hitchcockových filmech, ale pro roli manipulátorské "ženy v kalhotách" Tracy Lordové se nehodila. Ne po Katharine Hepburnové. Proto by mě zajímalo, zda by to viděl stejně i někdo, kdo se na High Society díval nezatížen tím, že jde o remake. V několika ohledech je totiž i lepší než originál. Scénárista John Patrick (mj. autor hry Záhadná paní Savageová) lépe vyprofiloval vedlejší postavy a dialogy jsou místy ještě břitčí. Že je protagonisté nedokážou vždy patřičně prodat, je už jiná věc. Berme to tak, že High Society je především muzikál s chytlavými popěvky Colea Portera. Frank Sinatra nebo Bing Crosby jsou tak trochu nejistí v konverzaci, ale když dojde na jejich disciplínu - zpěv, jsou super. :o) O Satchmovi nemluvě. 70%(1.8.2007)
-
StarsFan
Po dvou letech měním komentář, nejvyšší hodnocení ale nechávám. Ne, pořád jsem neviděla Příběh z Philadelphie, ale po High Society ho ani chuť vidět nemám, protože nehledě na jeho (jisté) kvality, bych si ho asi nezamilovala tolik jako právě tento film. Velký podíl na tom má obsazení a hudba; jak Sinatra, tak Crosby a Kelly patří mezi mou vyvolenou desítku, kterou na plátně vidím nejraději (a to nehledě na to, že oba jmenovaní pánové jsou lepší zpěváci než herci) a jazzové melodie s doprovodem kapely Louise "Satchmo" Armstronga miluju. Ačkoliv jsem viděla řadu jiných filmů s Frankem, Bingem i Grace, je to právě High Society, které si cením nejvíc, ostatně je to jediný film, který nosím na iPhonu už rok všude s sebou a mám pocit, že si ho opakovaně pouštím častěji než všechny ostatní filmy, co znám, dohromady. A abych reagovala na kolegu dopitaka, musím dodat, že ač jsem si původně nejvíc cenila Sinatrovy části, poslední dobou má mé sympatie hlavně Bing, jehož postava je podle mě charakterově, herecky i pěvecky (promiň, Franku) zvládnutá ze všech nejlépe. Někdy se holt Sinatra svému učiteli, vzoru a příteli vyrovnat nedokáže a právě v High Society ten moment nastává. Dodatek 14. října 2009: Konečně jsem zhlédla předlohu tohoto filmu a ještě víc se kloním k tomu, že je mi High Society prostě bližší. Všechny tři hlavní postavy (Bing, Frank, Grace) mi přirostly k srdci víc než jejich předlohy z Philadeplhie a mám i pocit, že - co se dialogů postav týče - byl remake i o něco vtipnější. Asi je to jen pomatení mé barbarské plzeňské mysli, aspoň z komentářů ostatních to tak vyplývá, ale já si High Society, narozdíl od jeho černobílého předchůzce, s radostí během života pustím ještě aspoň desetkrát znovu.(29.9.2007)
-
castor
Svěží a u nás málo známý muzikál z luxusní společnosti, jehož hlavní předností je bezpochyby chytlavá hudba. A to zejména z úst usměvavého Louise Armstronga a jeho bandu. Příběh je prostý, Grace Kelly hrála nejednou lépe, ale několik zajímavých momentů si urvává čistě jen pro sebe. Není to dokonalé, ale pozornost si to zaslouží!!(9.3.2008)
-
Blofeld
Svému předchůdci Příběhu z Filadelfie nesahá ani po kotníky, ale i tak to vychází tak na ty čtyři - hlavně díky skvělé hudbě legendárního Colea Potera. Ta by sama o sobě byla za pět. Bohužel film je tak za tři. Má dva hlavní problémy: 1) obsazení: Crosby je celkem dobrý, ale Grace Kellyová se NAPROSTO NEHODÍ do role, která byla napsána Katharine Hepburnové přímo na tělo. A Sinatra už tradičně výtečně zpívá a průměrně hraje, jeho výkon se se Stewartem srovnat nedá. 2) Nevím, je-li to chyba scénáristy, nebo režiséra, ale film se vyznačuje naprostou neschopností načasovat vtip. Jeden z nejvtipnějších okamžiků PzF byla scénka založená na důležitosti čárky ve větě "...to behave herself, naturally." - tady tato scénka vyšuměla naprosto do ztracena a nevylouudila na mně ani maličký úsměv. Další chybou je brutální zkrácení některých dialogů z originálu (závěr byl tak asi třetinový). Čtyři hvězdičky za Porterovu "Well did you evah?".... Nejlepší by bylo, kdyby tento film vznikl s původním tvůrčím filmem těsně po PzF s původním obsazením: Grant měl původně hrát HIgginse v My Fair Lady, takže zpívat uměl, Hepburnová hrála několik let muzikály na Broadway, takže zpívat uměla, a James Stewart zpíval Somewhere Over The Rainbow přímo v PzF. Takže... OPRAVA/DODATEK: po poslechu CD z muzikálu Coco se přikloním k názoru, že Hepburnová zas tak dobře nezpívala - sorry, Kate;oD...(27.6.2005)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(24.1.2009)
-
dopitak
Taky jsem zatím neviděl zmíněný Příběh z Filadelfie. Jedu si teďka v sérii filmů s Frankem Sinatrou, v kontextu čehož musím konstatovat, že tenhle film je jen průměrný. Málo vtipné, málo záživné. Jak zmiňují kolegové, co tu napsali komentář přede mnou, hudebně je to na vysoké úrovni, vlastně (pro mě) zatím té nejvyšší. Ovšem kromě Take Me Out To The Ball Game se v žádném z těch filmů nezpívalo, takže zkreslení je snad nasnadě. Nicméně optimistický úsměv Louise Armstronga musí potěšit každého a skvělý zpěv Franka Sinatry (nechť se na mě ostatní nezlobí, ale zpěvem Sinatra převyšuje zbytek ensemblu minimálně o třídu) jakbysmet.___Kvůli slabému scénáři a vtipnosti s nádechem šafránu se však musím držet při zemi.(24.9.2008)
-
sigf07
Skvělý návrat k (pro šedesátá léta již netypické) komedii, zasazené do prostředí americké smetánky. Po herecké i hudební stránce jeden z nejlepších snímků dekády, přestože je můj oblíbenec Frank Sinatra, který byl hlavním důvodem, proč jsem se na film díval, trochu odsunut do pozadí skvělým Bingem Crosbym, který si střihl roli sarkastického manžela budoucí monacké kněžny Grace Kellyové. Ta zde jen září a je oběma zpěvákům více než rovnocennou partnerkou. Vřele všem film doporučuji, už jen kvůli roličce Louise Armstronga, který svým neuvěřitelným optimismem přímo prozáří každou scénu, kdy se objeví před kamerou.(20.5.2010)
-
sonoluca
Cukorova verze je pro Walterse naprosto nedostižná. Sice se mi líbí, že se nevydal cestou prach obyčejného remaku, ovšem geniality a hravosti o 14 let staršího kousku se mu nepovedlo ani přiblížit. Ústřední trojice mi byla v podstatě nesympatická - Crosby i Sinatra jsou fajn, Grace Kelly ovšem Kathrine Hepburn jako Tracy nešahá ani po podrážky prošoupanejch lodiček (a to pro ní mám jinak velkou slabost) - a za svými předchůdci (Hepburn, Grant, Stewart) citelně zaostává.(18.1.2010)
-
ellegrey
Remake, který svým hereckým obsazením a dějem přináší příjemnou atmosféru a celkově se na něho dobře dívá. Přesto ale se jen stěží vyrovná originálu, podle kterého byl natočen (The Philadelphia Story 1940). Což se mu tak trochu stalo osudným. Když divák nezná původní verzi, chápu, že si tuhle zamiluje. Kdo ji ale zná, těžko tento film pak soudí jinak. 70%(24.3.2012)