Etuda v černém (S02E01)

Pro mě je tento díl celkem slabý. Je to lehce podprůměrný Columbo, kterého zachraňuje právě jen Columbo. Zdejší záporák je slabý, na jeho vraždě nebylo nic opravdu promyšleného (dobrá, až na to auto v opravně) a navíc ještě na místě činu zanechá důkaz (komu nebylo už od začátku jasné, že ho Columbo dostane právě na tohle, tak asi musel být slepý). Jak už jsem napsal, vrah se mi vůbec nelíbil, neměl ten správný styl ani důstojnost a řadí se k těm nejhorším v historii Columba. Vedlejší linie se psem byla milé osvěžení. Když Columba a prostředí dirigentů a vážné hudby, tak raději "Vraždu s příliš mnoha notami", která má všechno, co této epizodě chybí (když nepočítáme závěr, ale to sem nepatří). Nechápu, proč tento díl mnozí v komentářích považují za nějak výjimečný... (18.09.2007)

Už to není sebevražda, teď je to vražda. A na to jsem specialista, víte? Na vraždy! Epizoda, kterou režírovala hned trojice známých tvůrců. Dva z nich si zároveň střihli i nerovný souboj před kamerou. Nerovný proto, protože Peter Falk, jako Columbo, svého soupeře Johna Cassavetese (Tucet špinavců, Rosemary má děťátko) doslova válcuje a nenechá ho vůbec vydechnout. Tak to mám rád. Díl z prostředí vážné hudby, kde se poprvé objeví poručíkův pes Pes a který má trošku snadněji odhadnutelnou závěrečnou pointu, ale to mu rozhodně neubírá na kvalitě. (14.07.2020)

John Cassavetes byl určitě fajn herec, ale todle moc dobře neuhrál, spíš mi přijde, že dost přehrával a moc charizma jeho postava taky nepobrala. Sice mě potěšil občasnej závan vážný hudby, míň už mě ale potěšily scény se hrou na klavír, kde herečka divoce mlátí do kláves a celá se kroutí, absolutně mimo rytmus skladby. (23.10.2011)

Je fakt, že záporák v tomhle dílu neměl svou vraždu moc promakanou, ale i tak mi přijde hodně úsměvné, jak Columbo hned neomylně nastoupí na jeho stopu. Z prstu si vycucá fakt, že půjde o milostný motiv (vždycky mě dostává, jak v některých detektivkách detektivové dělají, jakoby pro danou vraždu přicházel v úvahu jediný motiv - prověřil Columbo třeba příbuzné oběti, přátele mimo orchestr, náhodné známé? Kdepak, všechny jeho výslechy jsou směrovány k tajemnému milenci). A pak ten orchestr, kolik měl členů? Jistě dost, aby bylo tajemného milence z koho vybírat (i když uvěříme teorii, že milenec nemohl pocházet z okruhu mimo orchestr). Jenže Columbo zase hned nějak ví, že to mohl být jedině dirigent. Hrozně mě pobavila scénka, kdy vede Columbo sousedku zavražděné k mužům v orchestru a čumí jako puk, když neoznačí našeho "jasného" pachatele. A co se týče důkazů, šikovný právník by jistě našel nějaký způsob, jak tu chybějící květinu vysvětlit (možná trochu kostrbatě, ale určitě ne víc kostrbatě než to provádí tak v polovině dílů Columbo). Jinak na něj nic neměl, snad až na ten tachometr u auta, který ale taky není žádným jednoznačným důkazem. Záporák byl imho tak průměrný, poručík měl výrazně lepší, ale i výrazně horší soupeře. Vedlejší linie se psem Psem mě docela pobavila. (14.11.2021)

"Víte, na to jsem dobrej, na vraždy," ujištěje Columbo a opravdu je. Výborný díl, kde jako policejní Paganini rozehrává velkolepý koncert na téma odbíhání od tématu tak ďábělským způsobem, že nestíhá ani dirigent tak sebevědomý, že si troufal udirigovat i vraždu. Libilo i přesto, že tentokrát filmaři trousí stopy tak okatě, že jsem byl jako divák o tři kroky nejen před vrahem, ale dokonmce i před Columbem. Alespoň jsem si mohl vychutnát Columbovo smrtící Tempo Furioso, se kterým svými odtázkami, informacemi a všudypřítomností deptá rádoby chladnokrevného vraha. (03.07.2016)