Dvojí hra

Prvních asi 40 minut mi strašně rychle uběhlo, jenže jakmile začalo všemožných podrazů přibývat jako hub po dešti, opadla moje pozornost na minimum. Ke konci sice začalo dění chytat ty správné obrátky, ovšem závěrečná "pointa" už opět překročila míru únosnosti. Mezi Cliwem a Julií to možná jiskří, Gilroy ale všechno zabijí svou režijně-scenáristickou onanií. Klidně mu to žerte, pro mě je ale Dvojí hra po Michaelu Claytonovi dalším důkazem, že by měl tenhle chlapík zůstat přivázaný na řetězu u stravitelnějšího Bournea. Další podobnou masturbaci bych už totiž nemusel vydržet. P.S. Nejlepší scénou je už úvodní konfrontace Giamattiho s Wilkinsonem, jen škoda, že do celého filmu absolutně nepasuje. (06.07.2009)

Konec pěkný, to se musí uznat, ale ta nuda která mu předcházela byla místy nepopsatelná, druhá půlka filmu už byla lepší, proto u mě zasloužené 3* (27.07.2009)

Nejlepší scéna je na začátku jak se řežou, ale jinak nuda nuda a nic než nuda. (13.08.2009)

Už brilantní titulky dávají jasně najevo, v jakém duchu se snímek potáhne. Stylová podívaná je to každým coulem a Clive Owen potvrzuje svojí přirozenou eleganci v každém záběru. Julia Roberts je tradičně krásná a s Clivem tvoří skvělou dvojici, které nelze odolat. Připočtěte si k nim i zbytek talentovaných herců, chytrý scénář a skvělého Tonyho Gilroye a vyjde vám snímek zasluhující si silné 4 hvězdy. (10.07.2009)

Zbytečně rozvleklé, pro běžného diváka silně nepřehledný a překombinovaný děj. Pokud totiž nebudete dávat dostatečně pozor, ztratíte se už v první čtvrthodině. Zatím nejhorší film s Owenem a o tom, že Julia Roberts má svůj vrchol již za sebou, není třeba diskutovat. (17.05.2010)

Nedosahuje kvalit Michaela Claytona ani Ocean 11, všechno je roztáhlé a úvodní dvojici jsem přiliš nevěřil. Oproti tomu Giamatti a Wilkinson jsou v rámci svých několika minut velmi osvěžující. Přesto se jedná o film, který se dá, ale nečekejte vyšší myšlenky. (26.07.2009)

Poměrně často si zde stěžuju, že filmy jsou příliš ukecané. V Duplicity se nic jiného nedělá, jenže to psal Tony Gilroy a natočil to Tony Gilroy! Navíc jeho slova jdou z Clivea Owena, Julie, Paula a Toma. Ano, spirála je občas až příliš zamotaná, některé scény nemají takovou úroveň jako zbytek a soundtrack je dosti kolovrátkový. Navíc na tohle prostě nemůžou přijít davy! Musíte sledovat, každé slovo, gesto, náznak a neztratit přehled ve flashbacích. A musíte mít rádi chytrý humor. Chybělo málo a zamiloval bych se téhle slovní bitvy, jenže napodruhé už si užíváte jen to povedené, to nepovedé ruší a otravuje a nudí. Michael Clayton nastavil laťku vysoko a Tony jí chtěl překonat vtipně a elegantně, jenže se příliš dlouho rozbíhal a nesoustředil se tolik na odraz a švih, takže diváky pobavil, ale o laťku jen zavadil a čeká ho další pokus, těším se na něj...80% (28.07.2009)

Na dvojici Giamatti/Owen se můžete vždycky spolehnout. To samé by platilo u Toma Wilkinsona, kdyby mu ve filmu bylo dáno trocha víc prostoru.Julia už bohužel nepůsobí vůbec přesvědčivě a celkový koncept filmu tak nějak skřípe a celkově se velmi táhne. 3,5 (30.08.2009)

Film plný úžasných zvratů... parádní (23.09.2009)

Jak se to říká, " čím víc lidí chceš ojebat, tím víc budeš ojebán?" Tak asi přesně podle tohoto přísloví by se mohli řídit naši hlavní dva hrdinové, kteří si tak dlouho připravovali dzban, až jim byly urvány všechny uši...sice zbytečně dlouhá, nicméně poměrně zdařilá xtá variace na dvoj,troj a vícestranné agenty, špehy apod............... moje hodnocení = 6,5 z 10. (25.12.2018)

To byla minimálně trojitá hra ... spíš hříčka, která jde až na verbální úroveň (závěrečná scéna, kdy akcionáři vyvolávají jméno "Dick, Dick ...", a tím přesně pojmenovávají orgán, kterým se Garsik v jednom jediném okamžiku stal;-)). Jinak tu zaznívá i jedno z nejpůvabnějších vyznání lásky, které jsem ve filmu slyšel: "myslím na tebe dokonce i ve chvíli, kdy jsem s tebou." Tím, jak tempo i styl vyprávění evokuje 70. léta, a zároveň využívá "smart estetiku" novodobých podrazáckých i špionážních filmů, na mě působí paradoxně méně vyumělkovaným dojmem než např. Skrytá identita a víc cool než Dannyho parťáci. PS: na začátku mi Julie až hrozivě připomínala Evu Holubovou.:-)) (17.05.2009)

Tony Gilroy zřejmě chytl rozvernou náladu a naservíroval nám příběhové puzzle, přičemž na divácích nechal, ať se s tím sami poperou. Naštěstí pro něj, počáteční zmatek se postupně vyjasňuje a z děje se vyklube docela zajímavé napěťově-romantické techtle mechtle Julie Roberts a Clivea Owena a přečůrávající hra Paula Giamattiho s Tomem Wilkinsonem. Díky vysoce nasazené laťce v úvodu filmu si režisér podřezal větev sám pod sebou, a tím pádem snímek trochu ztrácí dech hned po úvodních titulcích. Nicméně vypořádal se s tím ještě docela slušně a nakonec z toho všeho vyšlo velmi dobré krimi s prvky komedie. (09.06.2009)

Studená špionážní válka v kosmetickém průmyslu, který nezná bratra, ale za to velmi dbá na rozdíl mezi krémem a pleťovým mlékem...Clive Owen v podobné roli jako ve sterilním, upovídaném a nepovedeném International, Julie Roberts jakoby si odskočila z Danyho parťáků... Brilantní režie Tonyho Gilroye, který ale kočíruje překombinovaný scénář, kdy je od začátku jasné, že nic nebude takové, jak se jeví a smát se bude v samém závěru třetí...Nicméně výborný soundtrack, který do městské zástavby hravě mixuje latinsko-americké rytmy... (08.08.2009)

125 minut nudy. Kromě konce se mi na Duplicity absolutně nic nelíbilo. O otřesné Julii Roberts radši ani nezačínat, protože otřesné jsou téměř všechny její filmy. Jinak píšu zde pouze o dobrém konci, protože to byla taková nuda, že si z toho nic jiného nepamatuju. (21.02.2010)

Tak toto mě vůbec nechytlo, působilo to na mě jako by celý film byl postaven na Julii a jejím občasném naprosto zbytečném cicmáním s jejím hereckým protějškem.Chyběla tomu šťáva, slabý scénář a měl jsem i trochu problém to dokoukat do konce. (25.02.2010)

Průmyslová špionáž je téměř "stejná" jako ta klasická. Stejní agenti, stejné postupy jen bohužel prosta jakéhokoliv napětí. Žádné zbraně ani honičky, žádné tiché likvidace prostě povětšinou nuda jak prdel. Plán nebyl špatný, ovšem jeho naplnění...nic moc. Přišlo mi to jako nuznější brácha Dannyho parťáků. (13.03.2010)

Podfukářský thriler, který by hrozně rád byl něčím jako Dannyho parťáci šmrtcnutými romantickou komedií. Stejně jako minulý Gilroyův film to má určitě hrozně zajímavý scénář, je to hrozně civilně pojaté... a je to hrozná nuda. Ve správném podfukářském filmu by měli být sympatičtí hrdinové, geniálně promyšlený, ale přitom jednoduchý plán, příprava, samotné uskutečnění, pár zádrhelů a finální happyend a nic z toho dvojí hra nemá. Owen hraje jako by se nudil, Robertsová je ošklivá, stará a nehraje pro jistotu vůbec. Chemie mezi nimi je jen režisérovo marné přání. Takže sympatičtí hrdinové tu nejsou... navíc proč fandit dvoum hajzlíkům, kteří chtějí obrat poctivé byznysmany? No a ten zbytek nestojí ani za prd, buďto sledujeme firemní žvanění a nebo žvanění dvou hrdinů jak chudáčci nikomu nevěří. Je to zkrátka nuda nuda a zase nuda, kde vrcholem napětí je kopírování stránky s tajemným vzorcem (a až uslyšíte o co se vlastně jedná, spadnete smíchem ze židle). Nevím, ani napodruhý mě Gilroy nepřesvědčil, že by měl být budoucností thrilerů. (31.08.2010)

15. 12. 2010 (349.); až nemožně velká špionáž ve farmaceutickým průmyslu (15.12.2010)

Neuvěřitelně překombinované a kvůli tomu nekomfortně koukatelné....oba herci v hlavních rolích byly super a jsou to mistři ve svém oboru, ale film jako takový je zmatek.... (25.02.2014)

Styl jakým je příběh vyprávěn se k námětu naprosto nehodí. Vnáší do toho akorát zmatek a nutnost soustředit se na téměř každé slovo. Celý mi to přišlo jako jeden velkej zmatek, a když divák vlastně ani neví o co tam jde, tak je někde něco špatně a moc takovej film nebaví. (06.07.2009)