Happy

Nikomu neberiem jeho hlad po optimizme a v konečnom dôsledku uznávam, že hlavná postava bola celkom milá osôbka, aj keď občas mohla liezť na nervy, no napriek tomu to bola hrozná otrava. Prvých 20 minút som myslel, že to vypnem, no potom sa na scéne zjavil Eddie Marsan a hneď to dostalo iné grády. Škoda, že nebol na obraze častejšie. Totiž väčšina scén kde nevystupoval bola hrozná nuda a len také primitívne babské plkotanie o ničom. Ani ryba ani rak, ani komédia ani dráma. Niečo medzi tým, ale bez chuti a bez vône. Veľmi slabý priemer. 50/100 (13.08.2018)

Keď už boli tak blbé a bláznivé, tak mohli byť aspoň krajšie. Jediným poriadnym plusom tohoto filmu je jeho fajn anglická atmosféra, ale keď chcem byť objektívne subjektívny (alebo naopak), tak toto Leighova zásluha nie je a budem radšej hodnotiť scenár, réžiu a hercov. Po Another year a Secrets and lies som napísal, že sa teším na jeho ďalšie diela, vybral som si však nesprávne. Hlavná postava (a jej predstaviteľka) je nesympatická, zuby má ako Hamšík, scény v aute sú totálne na nervy, posolstvo vlažné a koniec vyznieva do stratena. Leigh asi senilnie a nechce riešiť už nič závažnejšie, vzhľadom na očakávania mu ale nič v konečnom hodnotení neodpustím a neurobím ho silou mocou šťastným. Podľa jeho filmu by to bolo robiť nasilu predsa chybou. (18.08.2013)

Není to praštěné tím správným způsobem. Je to divné. A to tak, že ne vtipné a ne zajímavé. Ale chování hlavní hrdinky je nesnesitelné rozhodně. Sally Hawkins chodí divně oblékaná (růžová podprsenka, oranžové kalhotky a černé punčocháče na negra ze sekáče), mluví divně, chodí divně, chová se divně, ale jinak je to vlastně úplně normální holka, která se ve vážné situaci dokáže zachovat naprosto normálně a hlavně rozumně. Finální hodnocení se tak u mě pohybuje někde mezi "odpadem!" a 3*. Co s ní? (01.02.2009)

Chvílemi už hodně přehnaná hra na bezstarostnost. Film byl jistě zábavný, milý i vtipný, ale to vše nebylo úplně věrohodné a na konci filmu se to i ukázalo. Ale na pobavení a zpravení nálady je to velmi dobrá volba... - 65% (09.03.2012)

Slunné komedie s ženskými hrdinkami míváme spojené s představou usměvavých bytostí, které kolem sebe šíří radost, naslouchají druhým, páchají dobro na každém kroku a občas si řeší i nějaký ten nehluboký osobní problém. Ve filmech hollywoodského střihu určených ženskému publiku se pak permanentně chichotají, radostně hopkají ulicemi a šťastné události v každodenním životě vítají blaženým kvičením. V depresi jim stačí táflík čokolády. (08.06.2020)

Anglická Amélie z Montmartru, nafouknutá do obludných rozměrů bezpointového blábolu s protišovinistickými prvky. Netuším, jaké "štěstíčko" mohlo Mikea Leigha inspirovat ke stvoření tak bujaře otravného typu, co je doživotně odsouzen smát se sám vlastním vtipům a ustavičně uvádět druhé do rozpaků, horší variantou už je jen narazit na takovou happy perverzačku v reálu. (08.07.2013)

V dnešných časoch je to celkom pekná paralela- šťastný a večne sa usmievajúci človek nám môže liesť na nervy a väčšine ľudí bude isto pripadať tak trochu drbnutý, však?:) Mne sa to celé po rozpačitom začiatku v podstate veľmi páčilo, teda okrem dosť trápnej scény s bezdomovcom! Myslím, že nejde prioritne ani tak o postavu Poppy ako takú, ale o rôzne prístupy k životu, o našom svetonázore...A to tu bolo znázornené veľmi pekne, milo, hravo, citlivo, originálne a inteligentne... (08.02.2010)

Takový krásný příběh ze života úžasně optimistické a prdlé Poppy (strašně mě připomíná kamarádku). Nejde si ji nezamilovat. (24.01.2009)

Rozhodně nevšední film. Hlavní postava sedne málokomu, prdlá a nedospělá Poppy alias Sally Hawkins je opravdu "velké sousto". Ostatně i jiné postavy (učitel autoškoly Scott nebo Poppyina sestra Suzy) jsou natolik podivné, až to sráží film o trochu dolů - nevěřím, že koncentrace takových typů na jednom místě ve stejnou dobu je vůbec možná. Film má trochu přehnanou stopáž, bez některých scén (dialog s bezdomovcem nebo návštěva těhotné sestry) by to možná více drželo pohromadě, takhle už jsem se po hodině koukala na hodinky a čekala, jak to scénárista a režisér v jedné osobě asi ukončí. (10.06.2012)

Kamarát, rodilý Brit, nenávidí M.Leigho a jeho filmy. Vraj vykresľuje národ ako špinavých a zaostalých dementov..je pravdou, že postavy v jeho filmoch sú vskutku čudné, nešťastné a zakomplexované a je to vec osobného pocitu. Ja sa na jeho filmy vždy teším, ale musím uznať, že charaktery sú skutočne často na hrane uveriteľnosti ( je otázkou, či je to zámer alebo nie ). Happy Go Lucky je od začiatku roka, počínajúc festivalom Berlinale, oceňovaným filmom, najmä vďaka Sally Hawkins.. a tá v mojich očiach celý film drží. On totiž Leigh rezignoval na akýkoľvek psychologický profil hlavnej postavy, film je epizóda za epizódou, nie je tu žiadna vyrozprávateľná dejová línia, všetko stojí a padá na jednotlivých príhodách Poppy, bizarne elektrizujúcej učiteľky, ktorá si užíva život po svojom..ja by som jej osobne trošičku viac šiel pod kožu, ale to je opäť vec názoru...Vďaka Hawkins a úplne psychotickému Marsanovi, ktorého stretnúť na ulici, tak utečiem, stojí film za pozretie, ale čakal som viacej. Nie každý rok sa dá natočiť Naked alebo Secrets and lies. (30.03.2009)

Příjemný snímek plný optimizmu a dobré nálady. Bohužel za téměř 2 hodiny není schopný vybudovat nějaký příběh nebo hlubší pointu. Pár momentů je opravdu dobrých (hodiny flamenca), ale jinak nevýrazné, průměrné. (27.01.2009)

CITÁT - Pěkná čepice......Halóóó...... DIALOG: Vaříš? "Co myslíš?" Co to bude? "Jídlo" Hmmm, to je změna........... To je pohodička snímeček. Poppy je veselá kopa a rozdává kolem se svou pohodičku. Ale někteří ji moc nerozumí. Až jsem se bál, co se stane za průser a Poppy to odnese. CITÁT - Není to lehké, být vámi?!......... Rozhovor z bezdomovcem okolo 55 minuty je velmi zajímavý až mrazivý. Asi od teď budu na bezdomka koukat trochu jinak. CITÁT - Víte jak to myslím, že? Miluji svou svobodu, jsem vážně šťastná a vím o tom. Jo a ten autoškolák Scott je idiot, kazil Poppy její Happy. (23.08.2014)

Myslím, že jsem dost mírumilovný a trpělivý člověk, ale potkat tuhle uhihňanou ženskou ve skutečném životě, tak ji po deseti minutách umlátím salátovou okurkou. (14.04.2009)

Série epizod vás pobaví jen potud, pokud vás zaujme extrémně optimistická hlavní hrdinka. (04.03.2009)

Úsmevný príbeh úsmevnej Poppy, ktorá si nijak neláme hlavu so svojim životom a užíva sa ho, a príbeh ktorý sa pomaly mení sa realistickú drámu, v ktorej sa riešia problémy života...je to už klasické schéma, herecký výkon Poppy je vynikajúci a celkovo film zaujme tým ako je vytvorený...prinesie vám úsmev na tvári (10.09.2009)

Feel-good dílko, ze kterého se zase až tak dobře cítit nebudete, protože se s jedinou optimistickou postavou jen stěží ztotožníte a které překvapivě funguje v rovině dialogů mnohem více, než v atmosféře či sympatických postavách... 2,5* (07.04.2009)

Tak k tomuhle filmu si ten komentář odpustit nemohu. Vtipný, veselý, bujarý - všechna tahle slova už padla a dopadla na bedra Happy-Go-Lucky. Kromě toho trošku peprnějšího konce byl ten film opravdu výjimečný. Na pět hvězdiček to není, ale rozhodně jsem se párkrát zasmál a nesčetněkrát pousmál :-)) Poppy (05.05.2009)

Na tento film mě upozornil hezký komentář uživatele Artran. Ale mám několik velkých otazníků. Tak především, co pokládáme za „dospělost“? Mně připadala Poppy dospělá hned od počátku. Nenechejme se mýlit tím, že se v jednom kuse pitvoří a štěbetá, to bychom špatně rozuměli ženám. Souhlasím že například učit takovou ženu řídit auto je holé neštěstí. Ale to není projev nedospělosti. --- Jak se chovají nedospělé ženy? Trpí nejistotou a hledají pevný bod. Partnera, dítě, kariéru, přesvědčení, zkrátka definici sebe sama - ovšem vně sebe sama. Naopak Poppy je definicí sama o sobě a ví to. Je naprosto připravená a přirozeně přijímá všechno, co dělá život životem. Jejího štěbetání bych se vůbec nebál; však když přijde na věc, ona toho nechá. Vidíme, že je dobrá učitelka, a to je významná indicie, že bude i dobrá partnerka, matka, atd. --- Ale možná se mýlím, anebo jsem špatně pochopil Leighův úmysl. Když totiž Poppy potká partnera, chová se… no, nesedí mi to. Jistěže už neštěbetá, ale aby na sebe jen hleděli a docela jim došla řeč? A hned první schůzku skončit v posteli? To je podle mne právě projev nedospělosti, nejistoty, uspěchanosti, honem honem „to“ mít za sebou, aby to bylo zpečetěno jako náležitě významné. Aťsi jsem jiná generace, aťsi jsem staromódní, ale věřím, že toto platí univerzálně: do postele pospíchají ti, kteří mají strach, že ostatní, náročnější úlohy lásky nezvládnou. (Mlčením přecházím těch několik miliard nedospělých zletilých, pro které láska a kopulace jedno jest.) --- A konečně poslední rýpnutí, týkající se jedné vedlejší epizody. V příběhu se mihne případ agresivního dítěte a řešení až příliš samozřejmě a přímočaře směřuje k nálezu, že násilí je patologické. Ona je to teď taková móda, to „domácí násilí“, a bruselští a jiní byrokraté si mnou ruce, protože čím více společenských neduhů, tím více fondů k rozdělování, tím více sfér, kam strkají rypáky. Chtěl bych se na tomto místě vzepřít této vlně, a především paušalizaci, která je jejím (nevyhnutelným) následkem. Násilí má mnoho forem, mnoho příčin, mnoho odstínů, patří k lidem imanentně, není tedy prima face nemocí, a kdykoli a kdekoli přeneseme odpovědnost za své chování na stát, ničeho dobrého se nedočkáme, jen se zbavíme dalšího kousku své svobody a povolíme uzdu svému sklonu vypínat rozum až k naprosté idiocii. --- Kdykoli slušnost nahradíme předpisem, naše lidství jde dolů. Snad tomuto názoru dodám váhy konstatováním, že jsem v oboru profesionál a předpisy byly dlouhá léta mým živobytím. --- (19.05.2012)

Enrahaaa... hahahaaa :-) Zakomplexovaný a záští přeplněný, div že nepuknul, instruktor autoškoly v podání Eddieho Marsana byl naprosto přesný a takřka dokonalý. Podobně jako Sally Hawkins, která svůj charakter podala přesně tak, jak měla - spousta lidí by jí ten její rozpustilý, hravý, dráždivý, bezstarostný, přeoptimistický a neustále se drze pitvořící obličejík nejraději kopancem upravila tak, aby... aby už takový přestal být... Takoví lidé existují a hodí se přesně tam, kde titulní hrdinka působí - k dětem na základní školu či do školky. V tomto filmu jsem do poslední chvíle nevěděl, co mě může čekat. Není pojatý tradičně, v čemž spatřuji plus. TO, že někdo nesnáší hlavní hrdinku by mu nemělo dávat důvod nenávidět a kriticky shodit celý film, protože ten zde řeší spoustu reálných problémů vedlejších charakterů přes hrdinčiny sestry a kamarádky, které stále hledají způsob, jak se svým životem ještě něco udělat, jak ho změnit k lepšímu, ačkoliv se už smířily s tím, že lepší to už asi nebude, přes složitý charakter uzavřeného instruktora, učitelky flamenga či žáka, řešícího domácí problémy šikanou svého spolužáka. Film je rozhodně zajímavý a stojí ho za to shlédnout. Ačkoliv asi jen jednou... (15.05.2009)

Ona měla být optimistická... já měl ale pocit že koukám na trochu postiženou paní a tak jsem jí u filmu litoval. Bohužel jsem film několikrát přepnul, a vlastně nic neuniklo. Ovšem herečka by si za svůj výkon něco zasloužila, ale ne Zlatý Globus který (opravte mě jestli se pletu) má patřit tomu nejlepšímu výkonu. Ovšem pokud herečka ve skutečnosti není "taková" měla by dostat cenu za to že perfektně zahrála lítostivou roli, které měla k optimismu hodně daleko. A to jsem se ještě ani nedostal k ostatním postavám filmu, a některým nemožným scénám.... (06.01.2011)