Ninja Assassin

V průběhu filmu mě neustále napadala myšlenka, že by tento film by mohli výrobci kečupu používat na svou prezentaci. Třeba Heinz, nebo spíše nějaký neznačkový, aby odpovídala "kvalita" :). Za druhé, když už tvůrci chtěli točit tak pompézní soubojový film, kde je nějaká pořádná hudba? Navíc onen nápad s nožíkem na řetízku, který rozseká všechno v okruhu pěti mil je fakt stupidní i na poměry amerických béček. Snímek stojí za vidění snad jenom kvůli Rainovi, který je opravdu slušně namakaný, ale jinak je to hodně velká bída. (18.02.2012)

Na scénáři je sice vidět, že byl napsán za 53 hodin, ale schématizmus, spousta klišé a lacinost dialogů alespoň u mě fungovaly "regresivně" - vrátil jsem se díky nim do dětství (vždyť takhle ty martial arts fláky byly vystavěny - včetně první flashbackové poloviny). Navíc zápletka, příběh i způsob vyprávění je zde jenom proto, aby motivovaly přehršel nápaditých (baterka) a přehledně zrežírovaných atrakcí, které reflektují vývoj akčního filmu posledních tří dekád: od kultu těla osmdesátých let ve flashbackových scénách přes fillm pohybu devadesátých k současnému bourneovskému parkour stylu a pastiši cizích kultur. Navíc si myslím, že se jedná o velice zdařilou poctu asijským - především japonským - exploatačním bijákům, kterou docení především ti, kteří mají nakoukáno a říkají jim něco jména jako Meiko Kaji, Reiko Ike, Sonny Chiba, Kinji Fukasaku, Sogo Ishi či Norifumi Suzuki. Obsazení Raina a zasazení do neasijského prostředí s anglickými dialogy chápu jako přijatelnou daň za přiblížení jedné kultury druhé, a to prostřednictvím jejich prostředků: okázale digitálních triků. Kdybych měl parafrázovat kultovní hlášku z jednoho Tarantinova scénáře, napsal bych, že NA není jako "jeden film se Sonny Chibou, ale hned tři - a to najednou"! (14.02.2010)

Příliš obyčejné, holé, šablonovité. Dominuje jednoznačně notně charismatický Rain, který se rozhodně hýbat umí, avšak otázku: nakolik si vypomáhal bezpečnostními technikami... záměrně nepokládám, neboť odpověď na ní znám (salta s horizontálními vruty nebo přeskakování po konstrukcích udělám klidně taky, když budu zavěšen do šesti popruhů...). Budiž ale, Rain vypadá dobře, ninju jsem mu v pohodě věřil. Bojové sekvence: občas dobré, někdy nepřehledné, téměř vždycky v černočerné tmě. Choreografie: docela slušná, většinou jeden dva zablokované údery, pak sek mečem, kusarigamou nebo hod šurikenem a scénu zaleje fontána digitální krve. Opravdu, tohle je podívaná plná největších fatalit: po Rainových zásazích létají ve zpomalených záběrech nohy, ruce, prsty a další kusy těl a všude se valí proudy umělé červeně. Příběhem omšelé jako kuchyň podprůměrné restauraci před návštěvou Zdeňka Pohlreicha, fyzično v porovnání s Florentinových Ninjou skoro absentuje, Sho Kosugi působivý, závěr pohádkový. Chutná to, jako kdybyste jedli sushi, které se místo sojovkou potírá teplou krví. Dobrou chuť. 40 miliónů dolarů(rozpočet)/61,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.04.2010)

Scénář: J. Michael Straczynski, Matthew Sand .. Na to, jaký producentský team se snaží reinkarnovat ninja styl, je výsledek hodně nevýrazný. Úvodní rozčtvrťovací sekvence navnadí, ale kostra příběhu je vystavěna na nezáživném a omletém příběhu vzpoury jedince proti organizaci, která mu ublížila a že zrovna on byl jejím černým koněm... Děravé a mizivě zajímavé, proti tomu popstar Rain se hodně snaží a ještě zbývá ta řezničina, která je ovšem mnohdy krásně efektivní. Ubírá jí jen občasná nepřehlednost pramenící z nutnosti ninjů být kryti temnotou a přemíra krve skupiny “jedniček a nul.“ (12.02.2010)

Kdyby kolem mě někdo promách katanou (pan režisér to udělal), tak se rozpadnu ať už by mě trefili nebo ne (trefenej jsem nebyl, ale na kousky jsem dost). A jedem, film je vskutku hrozně provedenej a je natolik tupej, že svojí debilitou diváka přímo kouskuje. Vůbec se nebojí sázet jedno klišé za druhym a dávat najevo absolutní pitomost scénáře. Digitální krve je zbytečně moc (blbost filmu to bohužel nijak nepřekrejvá, spíš je směšný, že z každýho vyteče tak 10 litrů a žijou dál) a příběh nedává vůbec žádnej smysl, herci jsou příšerný, hudby je málo a neni dobrá. Efekty, byť jsou efektní, ve filmu efektně nijak zvlášť nevypadaj a kameraman v jednotlivejch scénách nevěděl co má dělat. Hold si pan režisér neumí nic ukočírovat, docela podstatná chyba (on se nepředved ani u V for Vendeta, kdyby neměl za prdelí bratry Wachovský tak by to dopadlo asi stejně jako tohle). Dávam jednu hvězdu za snahu schovat pitomost za brutalitu. (11.03.2010)