2012

Emmerich je buď naivní, nebo blázen, popřípadě obojí, stále však platí, že řemeslo má v malíčku a jeho filmy jsou až na výjímky dobrej relax, i když při něm musíte občas přimhouřit oči. Důležitý je jeho rozchod s Deanem Devlinem a Davidem Arnoldem, zde se opravdu přejít dá, 10 000 př. n. l. jsem ale opravdu už ztratil chuť vidět. (14.12.2009)

[imdb: 6.6/10] | me: Presne niečo také som čakal. Vizuálny koniec sveta ako naozaj, avšak napätie je postavené na super-divokých sekvenciách o úniku pred skazou. Ak sa človek odosobní a zistí o aký žáner ide, neberie to vážne a baví sa na tom čo vidí, tak dostane dobrú zábavu bez bolesti hlavy s vtipnými miestami (it`s russian). To je ta príjemná stránka, .. avšak takto to neostáva a divočina prerastá do veľkých rozmerov, ktorých vyvrcholením je samozrejme (ako to už býva "dobrým" zvykom) heroický (v tomto príapde až rozum zastavujúci) koniec. Hlavná dejová línia nesie všetky známe znaky (a tak určite neprekvapí), ale to čo baví je to čo prináša samotná skáza a jej nečakané tragédie a zmeny. Film zbehne ako voda, efekty pobavia lebo sú skvelé a hoci je záver už trošku moc, tak je to "pohodova podívaná". ... Pozor ! Určite sa netreba zamýšľať nad ozajstnými fyzikálnymi a prírodnými zákonitosťami, v opačnom prípade človek nájde nepočetné množstvo anomálií a chýb, ktoré ho vyvedú z rovnováhy. Ale o to tu predsa nejde, toto nie je dokument, ale hollywoodsky koniec sveta. Engine Start. 3 a pol * (18.11.2009)

Objevila se tu řada hezkých efektů, ale ten stupidní příběh je prostě neodpustitelný. Celý svět se točí kolem Johna Cusacka, který podjede padající mrakodrap, aby na milimetr přesně stokrát unikl všem pohromám ve vzduchu, na vodě i na souši. A to nemluvím o nepřirozených reakcích celé jeho rodiny. Hodně dlooouhá ztráta času. Slabé 2*. (22.12.2012)

V rámci Emmerichova katastrofického rybníčku obstojný počin, který nestihne po celých 150 minut nudit. Děj neustále někam zuřivě uhání (a oproti obdobně stavěným druhým Transformers je k tomu zde pádný důvod), akční pasáže jsou monstrózní, nápadité a za účelem wow efektu vkusně nepravděpodobné a co je nejdůležitější, Emmerich prostoduchost nezakrývá, ba naopak je mu zde pilířem vzniknuvšího universa, jehož hlavními zákonitostmi jest porušování zákonů fyzikálních a naprostá odevzdanost diváka při sledování úkazů typu „přední hlavy světa mají neustále o všem přehled“ atd. Chyba však nastává v naplnění druhé poloviny archetypu emmerichovsky teatrálního blockbusteru, kdy jednotlivé linky z různých koutů světa, průběžně se slévající v jednu hlavní, nemají žádnou užší spojitost (čímž film pozbývá výraznějšího účelu a nabývá na roztříštěnosti) a shází opravdu sympatičtí, rázní či komičtí hrdinové, tudíž i patřičné žánrové zastoupení (Cusack je v roli tahouna pouze fajn, více než potrhlé komické figurky pobaví dialogový eufemismus o partnerské krizi v praxi). 2012 nechybí nadhled, průhlednější napětí, empaticky podaný patos ani další typicky emmerichovské atributy v čele s hromádkou bortících se pixelů, bohužel zdaleka nedosahují úrovně, nápaditosti ani vzájemné konzistence ID4 (v podstatě v žádném ohledu neplatí pověstné dotažení pantů) a oproti Dnu poté se snad ještě více prohloubilo dějové i formální pusto, jakož i Emmerichova náhlá nejistota v archetypu, který spoluvytvořil. (06.12.2009)

Scénář: Roland Emmerich, Harald Kloser .. Katastrofický Emmerich, jak ho mám rad. Tradičně, bez krve, sexu, s porcí rodinných hodnot, vtipného pomrkávání a vizuálně dokonale (z)ničeného světa. Škoda jen, že i konec neměl koule, jako nedavný Knowing. (14.11.2009)