Pora umierać
Čas umierať
Time to Die
Režie:
Dorota KędzierzawskaScénář:
Dorota KędzierzawskaKamera:
Artur ReinhartHudba:
Włodzimierz PawlikHrají:
Danuta Szaflarska, Krzysztof Globisz, Marta Waldera, Patrycja Szewczyk, Agnieszka Podsiadlik, Piotr Ziarkiewicz, Kamil Bitau, Kai Schoenhals (více)Obsahy(1)
Stará dáma vstupuje do ordinace a na výzvu „Odložte si!“ lékařce zabořené do papírů odpoví: „Polib si p...!“ Poté se vrací do zchátralé dřevěné vily, kterou právě opouští poslední z úředně dosazených nájemníků. Aniela blaženě vychutnává získané soukromí, v němž je jí věrným společníkem její vše chápající pes. Sní o renovaci rozlehlé vily, v níž by ráda dožila s rodinou syna. Ten má však s rodinným sídlem jiné záměry. Plynou krásné letní dny, stará dáma se kochá výhledem na vzrostlé stromy v zahradě, vede nekonečné monology a přitom se vzmáhá její nechuť k synovi a jeho hloupé, obézní dcerce. Cítí, že svět někdejších hodnot odumírá a že brzy vyhasne i její vůle k životu. Proto se vzepne k možná pošetilému činu – ale jen tak zaručí své vile právo na další existenci. Minimalistický film inklinuje k poetické výpovědi. Černobílá, asketicky věcná kamera Arthura Reinharta se upíná k výrazu teskné samoty Aniely, kterou znamenitě ztvárnila legendární polská herečka – třiadevadesátiletá Danuta Szaflarská. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (72)
Skvělý filmový zážitek, umocněný ještě tím, že jsme v kině byli celkem tři!:-) Naprosto výborná Danuta Szaflarska v hlavní roli a její skvělý pejsek. Film není přehnaně sentimentální a závěr mě dojal. Jen bych trochu zkrátil stopáž, občas jsem netrpělivě kouknul na hodinky. A výtka se též týká bílé barvy titulek, které byly na světlém pozadí trochu špatně čitelné.:-) ()
Když jsem si přečetl obsah filmu,tak jsem měl strach,že se budu nudit.Ale opak byl pravdou. Film působí jako balzám na duši. Skvělý herecký výkon D.Szaflarske vše podtrhuje.Sledovat její vrásčitou tvář je neskutečným zážitkem. ()
Nádherný poetický film, plný krásných záběrů a hlavně herecký koncert jediné herečky (a psa, který hraje fenu;) ). Vždy, když už to vypadalo, že film sklouzne do sentimentality či patosu, zachránila to nějaká odlehčující scéna či monolog. Na to, že je hlavní představitelce přes devadesát let, klobouk dolů. ()
poeticke ale nie sentimentalne, obrazovo dokonale, skvele herecke vykony. dej vlastne predvidatelny, ale to nie je podstatne. ()
Opravdu rozporuplný film... Na jednu stranu si říkáte: "Oh, to bylo úžasné, geniální." a na druhou stranu nechápavě kroutíte hlavou. Chce to talent, natočit film, ve kterém vlastně pořádně vystupuje jenom jedna postava, a režisérka u tohoto snímku dokazuje, že ho má. Možná budete mít z filmu pocit, že o nic nešlo a že to byla jen nudná snůška keců babky nad hrobem, ale když se budete dívat pozorně, zjistíte, že film má neskutečnou hloubku, že se snaží něco aktuálního sdělit. ()
Krásná kamera a na svůj věk neuvěřitelně vitální Danuta Szaflarska jsou největší pozitiva tohohle filmu. Jinak asi ještě nejsem připravená na filmy s tématikou stáří, vzpomínek, umírání. Nebo jsem prostě jen díky své profesi potkala a poznala spoustu starých lidí, každý měl svůj životní příběh, do kterého mě během společně trávených chvil většinou zasvětil a tak to pro mě není zase až tak moc nápadité a objevné téma, abych tu musela pět ódy. ()
Krásny a poetický film o jeseni života, samote, rodinných vzťahoch a morálke, ktorá sa pomaly vytráca a svet riadia peniaze. Na vykreslenie všetkého tohto stačila jedna jediná hlavná postava a jej pes. Šťastný koniec samozrejme nemôže chýbať, napriek tomu nie je gýčový. Poľská kinematografia sa mi začína páčíť čím ďalej ,tým viac. ()