Architekt odpadu

Obdivuji Michaela Reynoldse za to, jak se dokáže postavit systému a za jeho snahu zlepšit svět. Velká škoda, že přitom musí narazit na takové pitomce, kteří se snaží udržovat společnost takovou, jaká je, jen aby nemuseli nedej bože něco měnit. Nejsmutnější je, že se musí přihodit nějaká přírodní katastrofa, aby se lidstvo poučilo, ale to už bývá pozdě a všichni jen bědují nad tím, jak je to hrozné. (09.09.2011)

"...Věří, že pokrok přichází s chybami, které člověk udělá. Ne každý to však vidí stejně jako on." Tak zhruba začínají slova tohoto odzbrojujícího dokumentu o architektovi-experimentátorovi Michalu Reynoldsovi, kterému stačí pár následujících minut, aby vás pro svůj pohled získal. Mě tedy rozhodně získal. Tento film dokáže přinést očividné důkazy o tom, že jeho vize a zdánlivé fantazie fungují, že to prostě JDE! Poté, co ukáže, na jakém principu jeho převratné, trvale udržitelné bydlení funguje, je jeho práce postavena před největší výzvu - přírodní katastrofy a byrokracii... Strašně moc bych si přál, aby právě takhle nějak ta naše budoucnost vypadala a aby bylo víc takových lidí, jako Michael Reynolds. Tady můžeme vidět, že i přes možné počáteční těžkosti a omyly to není nemožné, jde jen o to chtít! (30.08.2011)

Co se týká osobnosti Michaela Reynoldse, jeho staveb a idey vůbec, tak je to jednoznačně za 5. Vždycky mě potěší někdo, kdo se snaží hledat nové způsoby oproti konvenčním metodám, pokud stavby vypadají takto skvěle, tak je to ještě lepší a když se ještě k tomu snaží druhotně využít odpadový materiál, tak je to úžasné. Líbí se mi ale, že zde nejde pouze o ten stavební materiál, ale o celkové řešení, kde je do důsledku promyšleno využívání přírodní energie a vody, vytvářící udržitelný dům nezatěžující životní prostředí. Dokonce i dokument samotný jak je zmíněno, vznikl za pomocí druhotného využítí různých materiálů. Toto je cesta, která by se podle mého rozhodně neměla opomíjet a v budoucnosti by mohla být alespoň částečně využita. Podobnými systémy se zabýval třeba i Hundertwasser, jen je nestihl do své smrti realizovat, proto oceňuji, když se najde někdo další, kdo myslí trochu jinak a hlavně v kontextu se životním prostředím. Co se týká kvality dokumentu, tak tam už je to trochu horší. Trochu mi vadila stylizace Mika do role oběti v boji jednotlivce proti zkostnatělému politickému aparátu, kde jsou všichni tupohlavci, ale mají tu moc rozhodovat (i když neříkám, že to tak není). Raději místo omílání uvedených sporů o zákony a výčtů všech klacků házených pod nohy bych dala větší prostor pohledu na stavby samotné, zejména všechny systémy, které spoluvytváří jejich zmíněnou udržitelnost. Samotné konstatování "Nemám zavedenou elektřinu ani vodu" nestačí. Také dávání do souvislosti s přírodními katastrofami jako tsunami nebo hurikány, způsobené globálním oteplováním, mi přišlo trochu zbytečné. Jinak Mikovi fandím a doufám, že se najdou další, kteří jsou schopni při projetkování staveb myslet podobně. (14.12.2009)

Fantastický chlapík. Obdivuhodný uletený vizionár, ktorému na rozdiel od mnohých iných nie je všetko jedno. Krásnym spôsobom dokazuje, že geniálne riešenia bývajú najjednoduchšie. Film je popritom vystavaný ako zaujímavý príbeh s viacerými rovinami a ponúka nespočetne podnetov k zamysleniu. Pritom ani zďaleka nie je iba ekologickou agitkou, ale zaváňa ako víchrica výbornými riešeniami, širokými súvislosťami, vizionárskymi snami, energickou aktivitou a fascinujúcou angažovanosťou. (25.06.2009)

Nepřijde mi to moc jako dokument, kde by se srovnávaly pro a proti. Spíše jeden pohled na věc. Od pana architekta je to hezké řešení problému s odpadem, ale zase dělat si ze starých pneumatik dům, jen proto, abych byl pokrokový a recykloval odpad a ne protože je to dobrý a nezávadný materiál, je blbost. Ať už si někteří fanatici říkají cokoli. (28.09.2010)