Všude dobře, proč být doma

Tak, a mám to za sebou! Tento film som dosť dlho sušil v budíčku a s veľkým potešením mu naperiem maximálne jednu hviezdu, pretože s niečím tak nezáživným (tu na csfd v červených číslach!) som sa pekne dlho nestretol. Dialógy samá trápnosť o ničom, postavy jeden odpornejší magor a hipík ako druhý, sám sa divím, že som nezaspal... Vlastne nedivím, lebo keď som vytočený, tak sa mi spať nedá :) Nebudem filmu, ktorý ma vyslovene nasral dávať nadpriemerné hodnotenie len preto, že ho režíroval Mendes, alebo preto, že tak učinili niekoľkotisíc bodoví užívatelia. Nie, nie, páni, ja určite nie. (14.01.2010)

Veronu s Burtem bych mohla poslouchat pořád. Prosté, avšak krásné dialogy naplněné láskou a strachem z rodičovství. Každý tápeme, bloudíme, pochybujeme, bojíme se a hledáme to svoje místo. Sam Madnes staví především na tom, že postavy nemusejí být zvláštní či jistým způsobem zajímavé, aby snímkem učaroval. Není potřeba ani dramatického či tragického scénáře, aby diváka polapil a dojal. I když se ráda nechám rozcupovat například Iňárrituovským dramatem, občas se přece jen raději nechám unést reálným a tolik opravdovým příběhem jako je právě Away we go. (24.02.2012)

"Potřebujeme být blízko někoho, koho známe, takže můžeme jet kamkoliv." Sledovat párek zoufalců Burta s Veronou, kterak vyrážejí hledat nový domov u nevšedních známých a příbuzných po ose Phoenix - Tuscon - Madison - Montreal - Miami - domov, mne nevšedně ponudilo. Pominu-li skutečné zhovadilosti typu, že jen absolutní trubka může v šestém měsíci těhotenství cestovat bez těhotenské průkazky, tak mne nejvíce zamrzelo to, že všechny navštěvované osoby sice byly podivné, ale opravdovou zábavu jsem zažil jen u antikočárkové "sestřenice" L. N. Celé to tedy vyhodnocuju jako bloumající utahanost, která mne absolutně neoslovila a těch pár fórků to nezachránilo. (23.11.2016)

Americkú krásu považujem za vynikajúci film, ktorý je bezpečne usadený v mojej Top 100. Ďalším trom Mendesovým filmom (Cesta do zatratenia, Mariňák a Núdzový východ) sa už ušli iba tri hviezdičky a viac, či menej rozpačitý dojem, ale stále to boli ešte zaujímavé filmy. To sa nedá povedať o tomto výtvore s čudnými postavičkami, ktoré žijú čudné životy a trúsia pritom čudné reči. Dalo mi dosť námahy dopozerať ho do konca a zasmial som sa až potom, keď som si prečítal, že to mala byť aj komédia. Ale keď som sa nad tým zamyslel, ani som nemal byť prečo prekvapený. Sam Mendes je určite dobrý režisér. Ale s výnimkou Americkej krásy dopláca na mizerných scenáristov. A keď je zlý scenár, tak šikovný režisér odvráti katastrofu, ale vynikajúci film z toho nevzíde. A v tomto prípade ani mierne nadpriemerný. (25.03.2012)

East of Eden revival. Další servírování tzv. životní partnerské pravdy skrz filmové médium- v podstatě stejně šablonovité jako kterákoli velkostudiová komedie- jen se to zdobí přívlastkem indie, takže tam místo lidí z plakátu civí poměrně oškliví (nebo zajímavě krásní?) a podivní ztroskotanci, kteří říkají ošklivá slova a pěstují maximální sexuální otevřenost. Navíc trpí i obvyklým paradoxem- Mendesova Amerika působí jako důsledná antireklama na rodinu, na děti, na manželství, na příbuzné, na kamarády, ba i na airolinie....ale přesto se nám usilovně snaží dokázat, že právě ústřední duo bude tou šťastnou výjimkou středostavovské mizérie. Ze sálu mizeli nadšení diváci, co měli pocit, že viděli něco tzv. "ze života" a projevovali nadšení nad tím, jak je ta folková muzika děsně alternativní, jak jsou postavy oživlí sousedé odvedle. Asi jsem na tento typ naivistické deprese moc optimistický a bezstarostný tvor. Možná proto, kým jsem, možná proto, s kým jsem, možná proto, že můžu být všude doma :) (03.08.2009)