Milk

Obrovské zklamání. Film, do kterého jsem vkládal nemalé naděje skončil jako nudná agitka. Příběh je samozřejmě silný a má co nabídnout, stejně tak scénář nedopadl nejhůř, ale bohužel jsem rozčarován z režie. Proč? Protože jsem se nudil, přál si konec, postavy mě absolutně neoslovily, homosexuálové byli zahráni snad moc přehnaně. Popravdě nechápu ty oscarové nominace - snad jen tu pro Penna. Celý ten film mi přišel hodně laciný, snažící se vyvolat porozumění, soucítění... Ale já jsem zůstal úplně chladným, a to mě zaráží. V tom filmu se vlastně vůbec nic neděje, ale lautr nic. Velká škoda. HUDBA: Danny Elfman - potvrdil, že skládat umí. Dětské hlásky snad mají navodit gay atmosféru? Aha. I tak za hudbu plus. (18.02.2009)

Po zvláštním Paranoid parku natočil Gus Van Sant drama dle skutečné události. Hlavní postavou je Harvey Milk, gay, který se v sedmdesátých letech postaral o to, aby v USA byli i ostatní gayové bráni jako lidé a ne téměř jako zločinci. To bych tady ale nerozebíral - je to podle pravdy, je to silné téma a Van Sant by to musel hodně posrat, aby z toho neudělal trhák. Krom výborných vedlejších herců (James Franco, Emile Hirsch či Diego Luna) měl však navíc ještě jeden trumf ze všech největší - a tím byl Sean Penn. Ten postavu Harveyho Milka vyzdvihl na piedestal, který ani Akademie nemohla ocenit jinak, než Oscarem.. a podle mě zaslouženě (promiň Mickey). (05.08.2009)

Mléko z posvátné krávy bojovníků za práva menšin(y) bylo vydojeno do poslední kapky. Nabízí se však vtíravá otázka, zda by byl tento film stejně tak výtečný, jiný a inteligentní i v případě, že by jej svou režijní bravurou nesignoval Gus Van Sant a samotného Harveye Milka nezosobnil uhrančivý Sean Penn. Lépe se tím nezaobírat. (06.03.2009)

Známý americký režisér Gus Van Sant uchopil své zásadní téma, tedy problematiku homosexuálů (zajímavé, že tady emancipace pokulhává, lesbičky jdou vždy až v druhém sledu), a proměnil ji ve svůj jednoznačně nejsilněji působící film. Autentický životopisný příběh homosexuálního aktivisty a sanfranciského politika Harveyho Milka, který posunul významně americký civilizační vývoj svým důrazným lpěním na nezadatelných lidských právech týkajících se všech, tedy i menšin, je modelovým příkladem Van Santovy režijní práce - intuitivní skloubení hollywoodského biografického filmu (s použitím autentických dobových záběrů, skutečně dokonale vytvořenou mizanscénou, sklonem k mírnému patosu (řeka svíček, Milkovo tělo při střelbě...), okázalou adorací hlavních hrdinů...) a osobitého stylu i syrově zraňující otevřenosti raných Van Santových snímků a jejich výlučné poetiky - i tady je homosexualita ponejvíce prokletím, jelikož prudérní okolí ji za prokletí považuje, v duchu vynikajícího Mého soukromého Idaha je normalitou prostituce coby základní zdroj obživy a útěk do halucinogenních světů coby jedna z mála cest do vnitřního bezpečí. Harvey Milk je odzačátku psanec své sexuální orientace, který se ale se svou společenskou úlohou nehodlá smířit - cesta politické změny by mohla být návodová i pro dnešní svět a současnou dobu... Podobné filmy: Lid versus Larry Flynt, Times of Harvey Milk, Bobby (04.03.2009)

Ďalší životopisný útok na pozlátené sošky. Téma, výber hercov, všetko stávka na istotu a tutovka, ktorá vyšla. Zas a znova. Všetko je to tak vykalkulované a očividné, že to až smrdí prúserom, ale Gus Van Sant držal režisérske opraty pevne vo svojich rukách. Poctivá dráma, ktorá ešte stále v mnohých radoch vyvoláva senzáciu, pre mňa len priemerný film, ktorého kvalitu pozdvihol hlavne výkon hlavných predstaviteľov a miestami aj silná dramatizácia niektorých scén. záver ma však nechal chladným. 80%. (13.04.2015)