Milk

„Ako sa učí homosexualita? Ako francúzština?“ Mám s týmto kalkulom dva problémy: na homosexualite nevidím na rozdiel od režiséra nič zvláštne (tým pádom mi pripadá čudné nakrúcať o nej filmy) a nemám rád pseudo rebelov, ktorí si postavili kariéru na drogách, alkohole a nafetovanom mlátení novinárov a teraz sa tvária ako svätí za dedinou. Narážam na nesympatického Penna, ktorý si kariéru (okrem hŕstky dobrých výkonov - 21 GRAMOV, TAJOMNÁ RIEKA) založil na vulgarizmoch. Teraz, po štyridsiatke, sa hrá na polepšeného ľudomila, ktorý chápe menšinám a bojuje za ne (ÚTEK DO DIVOČINY... ale ten ma bavil). Ani sto Oscarov môj názor nezmení – stále to bude ošúpaný kretén. Ale páčil by sa mi MILK viac, ak by ho nehral Penn? Asi nie. Je to dlhé a nudné. Moju pozornosť si udržal len vďaka perfekcionistickej atmosfére (dobové kostýmy, autá, účesy) a niektorým hercom (Emile Hirsch, Diego Luna, Josh Brolin, James Franco). Radšej si dajte R E N T. (21.03.2011)

Že by snad kolektivní herecký výkon roku? Jistě to všem může připadat jako přehlídka karikatur (a dle ohlasů to taky tak mnoho lidí bere), ale málo kdo si uvědomí, že pro napsané postavy byly předlohou skutečné osobnosti, skuteční lidé a hlavně - skuteční gayové. Jestli byly takzvanými karikaturami i ve skutečnosti pak není chyba scénáristů. Mně stačilo, když jsem viděl perfektní civilní výkon Jamese Franca, ten přeci není ve filmu žádnou napodobeninou ani karikaturou gaye. Proto si myslím, že herci odvedli obrovský kus práce a ten "titul" kolektivní herecký výkon roku bych jim udělil. Samotné téma je kontroverzní až na půdu americké akademie a v políčku pro počet proměněných nominací určitě nezůstane současná nula. Když nad tím však přemýšlím, nevím za co bych toho Oskara udělil, Sean Penn je sice skvělý ale Frank Langella jej předčí ve všech ohledech, to samé se dá říci o Gus Van Santovi a i ostatních nominovaných, samotné klání bude zajímavé sledovat (já nad ceremoniálem ještě hůl nezlomil). Milk si zařazuji do poličky s názvem jednou a dost, film mě chytil za srdce, nenudil mě a dozvěděl jsem se zase něco nového, ale nevidím jediný důvod projekci opakovat. (31.01.2009)

Scénář: Dustin Lance Black .. My name is Harvey Milk and I'm here to recruit you! _ Gus Van Sant - zvučně znějící jméno, za kterým si ale nedokážu doposud vybavit žádný extra výrazný film. Po filmu Milk tento problém, alespoň pár příštích měsíců, mít nebudu. Odvážné homosexuální téma zpracoval otevřeně, stylovou atmosféru vkusně dotváří vkládáním dobových záběrů a díky tématu silnému už ze své podstaty je dostatečně působivý. Harvey Milk neměl jednoduchý život, ale byl bojovník a nakonec skoro mučedník a Sean Penn zase jednou zvládl přetavit svůj "fully" herecký um v přesvědčivý divácký zážitek. 75%. (24.12.2008)

To jsem se zase jednou zaradovala (Emile Hirsch a James Franco v jednom filmu, mňam:-)), rozčílila (Anitu Bryant a její přívržence bych nakopala do, ehm, zadnice), rozvášnila (senátor Briggs by zasloužil to samé co Anita:-)), nadchla (zelenání mapy) a dojala (Harveyho proslovy o svobodě a naději a ten konec!) - takovou škálu emocí u mě dlouho žádný film nevyvolal, a proto dávám Milkovi s čistým svědomím nejvyšší hodnocení. (09.02.2009)

Herecký koncert o homosexualitě, kterému by kratší stopáž neuškodila, neboť v druhé polovině už začíná ztrácet dech. I přesto je snímek několikrát snáze stravitelný než z téhož roku uslzená Výměna, snažíc se taktéž zaobírat vážnými tématy. Velmi povedená hudební stránka, poctivá režie. Největší zásluhy posílám trojici Penn, Hirsch a Brolin, kteří se tentokrát vytáhli opravdu vysoko. (30.10.2009)