Vinyan

Nudná a rozvleklá historka o tom, jak na psychiatra zralá matinka s tatínkem pátrají po ztraceném synáčkovi v Barmské džungli a kdo jim pomůže, špatně dopadne. Film zábavný asi tak stejně jako noční přenosy z poslanecké sněmovny. Normálně bych neztrácel čas psaním komentáře, ovšem Subjektiv prý potřebuje zvýšit reputaci, tak:" Subjektive, tvé jasnovidné schopnosti jsou úžasné, neb si odhadl přesně závěrečnou pointu takřka třicet minut před koncem." :-) PS: Skrze jednoho udrbaného biologa se mi doneslo, že mě jeden zdejší salonní intelektuál osočil z nepochopení filmu. Na to mohu odpovědět jednak to, že určité filmy si chápání nezaslouží, jednak tohle. Tse! (06.01.2010)

Když někdo umře hroznou smrtí, jeho duch je zmatený. Neví kam jít a co dělat. Tak se začne zlobit a stane se z něj VINYAN..... Asi takhle: do Barmy bych lidi posílal spíš než do prdele (za název dvd ,,Dobyvatelé barmské džungle" bych tam poslal distributora). A jestli tam existuje obchod s dětmi, tak to nikoho nepřekvapí. Nač to dramatizovat: Od vesnice k vesnici s trochou jídla a balíkem peněz vyráží manželé Bellmerovi hledat svého chlapce. Občas se chovají jako zoufalci, častěji jako magoři (spíš ona), ale chápu, že smířit se s realitou není snadný. Po 60ti minutách se ocitáme v džungli plné halucinací a dětí a já si připadám divně, že se u mě v obýváku ještě nikdo neobjevil. Asi málo houbiček.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chystáte se na romantickou ,,dovču“ do Barmy. 2.) Chci vidět co nastane, když Barmský průvodce řekne: ,,žádný problém“. 3.) Nevěřím, že je lepší mít ženu doma na řetězu než volnou v džungli. 4.) Ztratil jsem tištěný Barmský katalog dětí. 6.) Zbožňuji všechny variace na Trierova Antichrista. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.04.2010)

Jsou dvě nejhorší věci v životě většiny žen: buď přestanou dávat její oblíbený seriál nebo jí zemře dítě. Jeanne, hlavní hrdinka tohoto filmu, přišla o syna při vlně tsunami a pěkně jí z toho šplouchá na maják. A tak neváhá spolu se svým lehce skeptickým manžílkem vysolit pěknou sumu peněz ne zrovna poctivě se živícím místním týpkům za účelem nalezení dítěte. Jenže nic není tak jednoduché a ani peníze nevyřeší vše... Vinyan je velmi zvláštní film. Spíš než jako horor se to ze začátku tváří jako drama v exotickém prostředí. První polovina je zároveň tím největším kamenem úrazu. Ne snad proto, že by byla málo „hororová“, ale proto, že je to nudné. Ono sledovat půlku filmu ženskou a jejího manžela jak se baví pořád dokola o tom, jestli jejich syn žije nebo ne, mě po chvilce snadno přestalo bavit. Jakmile se však pár dostává spolu se svými průvodci do divokých a neprobádaných oblastí Barmy, karta se obrací a z ukecaného dramatu se stává parádní atmosférické psycho, které nakonec excelentně graduje do naprosto šíleného závěru. Zvlášť ta děcka v džungli působila jako něco z úplně jiného světa. Je škoda, že s podobnou atmosférou nevyrukovali tvůrci dříve a místo toho nechali diváka víc než půl hodiny plácat se v depresích hlavních hrdinů. Potenciál zde byl, ale bohužel nebyl využit, takže hodnotím jako průměr, ačkoliv tak činím v podstatě velmi nerada. (01.01.2012)

Tady někdo dával dobrý pozor u Lynche a naučil se od něj třeba tísnivému dunění ve zvuku, malování rtěnkou na obličej v soustředných kruzích nebo zneklidňujícím abstraktním obrázkům na úvod; bohužel úplně nepochytil, jak tyhle atrakce poskládat, aby člověk za každou z nich nutkavě viděl skrytý smysl, který stojí za objevování – bohužel, protože ty symbolické hrátky mj. s děsivou stránkou ženské/mateřské energie a mužskou/otcovskou nejistotou a neurčitou vinou nejsou vůbec marné. Baví mě zvažovat možné interpretace věty „you let him go“, k přemýšlení mě ponouká i situace, kdy chlap <SPOILER>své ženě čestně zachovává věrnost a současně se jí nečestně násilnicky zmocňuje</SPOILER>, a takových štěpných momentů/rovin je tam povícero. Jenže taky dost věcí, které nejsem schopný číst jinak než jako vatu. Lepší trojka. (16.05.2014)

Z podobného soudku (atmosférou i rozložením "sil") jako Trierův ANTIKRIST, nad očekávání srozumitelné a surově podmanivé. Emmanuelle Béartová je neustále fascinujícím způsobem nádherná a i když byste tu a tam některý záběr ve filmu (ten je spíš psycho dramatem než hororem) prostřihli, těch jejích je pořád málo. Může to znít zvráceně, ale těm dětem v závěru (mimochodem herecky dost odvážném) jsem nepokrytě záviděl. II Scénář: Oliver Blackburn, Fabrice Du Welz, David Greig. 80% (22.06.2010)