Vinyan

Cesta do "srdce temnoty", k dětským zombies nezemřelých při tsunami. Žena se domnívá, že její dítě nezemřelo, otec, že zemřelo. Její víra ji nakonec dovede do společnosti nemrtvých (vinjanů), jeho nevíra do společnosti definitivně mrtvých. - Myslím, že jsme si na chvíli odskočili i do kambodžského Angkor Vatu. (24.06.2023)

Po určitém váhání nakonec za pět - možná jako protiváhu k značnému podhodnocení. Vinyan zaujme od první minuty neuvěřitelně zneklidňujícími záběry vodní hladiny a chladnými obřími titulky. První část je "slabší", protože film graduje velmi pozvolna a co se týče neshod mezi těmi Thajci - dalo by se říct, že film rozmělňují, ale (!) právě ony komplikace při cestě, nedůvěra v domorodce a jejich financování ze strany ústřední dvojice, to vše přispívá k logičnosti celku. Proto se musí vystřídat průvodci, proto se s nimi Manžel musí neustále handrkovat o peníze. "Atraktivní" lokalita barmské džungle je sice jednoduchým způsobem, jak vybudovat napjatou atmosféru, ale je to způsob efektivní. Voda, stromy, chatrče (!), déšť - to vše ve filmu "hraje", stejně jako herci. Když už jsme u herců - Sewell mě ze začátku celkem vadil, ale postupem času jsem si na něj zvykl a Béartová byla výborná od začátku do konce. K Vinyanu je potřeba přistupovat obezřetně, bez diváckých očekávání - potom nemůžete být zklamáni - film má totiž velmi specifickou, zneklidňující atmosféru, která diváka provází po celou dobu, ke konci se jen promění v reálný pocit ohrožení (a snímek tím samozřejmě vyvrcholí). Srovnání s Trierovým ANTIKRISTEM je více než na místě - trauma ze ztráty dítěte, manželský pár, žena přicházející o rozum. Ač hodnotím stejně, musím podotknout, že Trier je někde o hodně, o hodně výš, než Welz - ať co se budování atmosféry týče, obrazové složky, vykreslení postav, zkrátka mezi těmito dvěma je vítěz jasný. Ale Vinyanovi to stejně na kvalitě nijak neubírá - protože žánrově (jestli to tak vůbec lze říct) se od Antikrista přeci jen liší. Vinyan je film křehký, subtilní, stavějící na jednoduchém ději a zvucích džungle. Není tak nervydrásající, ale já odcházel od obrazovky značně vyklepán. A pro tohle NĚCO, pro tu nezachytitelnou atmosféru (která ovšem mohla, stejně jako ostatně celý film, být ještě o něco lepší) a zvláštní, netypické mrazení v zádech doporučuji Vinyan všem k shlédnutí. (17.09.2010)

Manželský pár v strednom veku príde počas dovolenky o syna. Celá rodina sa totiž nachádza v nesprávnu dobu na nesprávnom miesta. Vlna Tsunami si svoje obete nevyberá. Jedného večera počas sedenia s pár priateľmi a možnými sponzormi prispievajúcimi na záchranu chudobných v inkriminovanej oblasti postihnutej prírodným živlom, vzhliadne Jeanne na krátkom prezentačnom DVD postavu malého chlapca v drese "Man UTD". Je to malý Josh? Zahynul? Alebo bol podľa domnienky oboch rodičov unesený obchodníkmi s bielym mäsom? Jediná možnosť ako to preveriť je opätovne vycestovať na miesto tragédie. Spočiatku pomerne slušne javiace sa psycho drama, ktoré odstupom času vo mne zanecháva pocity zbytočnosti a straty času. To má divák ozaj uveriť tomu, že sa racionálne uvažujúci človek nechá takto zmagoriť svojou "polovičkou"? Ktorá od úvodu viditeľne a jasne potrebuje psychiatra? Nechá sa niekde na konci prdele poojebávať nejakým "gadzom" jak na jarmoku? "Vinyan" na mňa nijak nezapôsobil. Z hororových prvkov ŽIADEN ( ! ) takže ja nemôžem inak, iba ho "skopať" tam kam patrí. Ako to už napísal jeden z užívateľov - toto nie je ani ryba, ani rak. Záver nebudem ani komentovať. To bola z môjho pohľadu proste márnosť - 40%. (09.08.2014)

V bahně barmské džungle nebo bahně neštěstím zpackaného života válí se žena pátrající po svém zmizelém synovi? Nechat naději v život syna žít a sama umřít či nechat naději v život syna zemřít a sama žít? Lze vůbec divákovi vyčítat neumanuté nudění se nad iracionální umanutostí té ženštiny, nad jejím patologickým, neustále stejným, jen k většímu šílenství putujícím hledání? A jak si vykládat - SPOILER - její adopci všech (opuštěných, osudu odevzdaných) děcek na konci filmu než jako odměnu za víru a smrt jejího muže jako trest za pohřbení naděje? Co je to za film-výčitku vmetenou do tváře těch, kteří chtějí po neštěstí ještě nějak žít? KONEC SPOILERU. A proč ta levná tajemnost nemluvných dětí s obviňujícími pohledy, proč to laciné slintání divochů, k čemu to magorské blábolení domorodých stařen, nač to neprůhledné fungování thajského půlpodsvětí? To dělá atmosféru nebo "psychologii"? Nene, pro atmosféru déšť, kameraman, pan skladatel, bláto a tropické stromy se slitovali nad tímhle záměrem a trochu nálady společně stvořili. A psychika má jen jeden rozměr, byť zracdlící se ve více podobách... Slabé **. (04.01.2010)

Z podobného soudku (atmosférou i rozložením "sil") jako Trierův ANTIKRIST, nad očekávání srozumitelné a surově podmanivé. Emmanuelle Béartová je neustále fascinujícím způsobem nádherná a i když byste tu a tam některý záběr ve filmu (ten je spíš psycho dramatem než hororem) prostřihli, těch jejích je pořád málo. Může to znít zvráceně, ale těm dětem v závěru (mimochodem herecky dost odvážném) jsem nepokrytě záviděl. II Scénář: Oliver Blackburn, Fabrice Du Welz, David Greig. 80% (22.06.2010)