Škola života

Není lepší zkušenosti, než nechat si v útlém věku řádně nafackovat od života. Trošku to sice bolí, ale náplasti v podobě mnoha nakouknutí do splněných životních snů mohou leccos vyléčit. Mne tedy šedesátkové retro příjemně potěšilo, ale rozhodně mi nepřidalo na náladě to, že děj směřoval do míst, která by pohádka nikdy nenavštívila, ale život by určitě jiný směr nepřipustil. (28.07.2012)

Pěkný film, s (dost zbytečným) morálním poselstvím. _____ An Education u mě zvítězilo (resp. hodnotím jej tak vysoko) hlavně kvůli čtveřici herců. Carey Mulligan - roztomilá herečka a velmi dobrý výkon. Rosamund Pike - stále krásná, do 60. let se mi moc hodila. Dominic Cooper - tam, kde jsem měl problém s hlavním mužským představitelem (vysvětlím za chvíli) to pro mě on zachraňoval. A konečně Alfred Molina, který si roli přísného otce určitě dost užil a na plátně to jde vidět. Bohužel, tady končím s pozitivy. Mám k tomuto, jinak milému a někdy i krásně vtipnému (scéna na aukci), snímku dvě výhrady. Především Peter Sarsgaard. Ten mi byl už od první minuty krajně nesympatický. Nevím proč, ale připomněl mi Ewana McGregora (kterého mám v TOP 10), ale více slizkého, mnohem více. Prostě a jednoduše na mě působil jako ohromný slizoun a jeho roli jsem mu nevěřil. Druhá výhrada se týká příběhu, který by se dal shrnout touto SPOILEROVOU! větou: "Nejdříve si udělej školu/y, pak se můžeš jít bavit/vdát." Neříkám, že by to nebylo pravdivé, ale k sakru, když čekáte od filmu přeci jen něco nového a ono přijde tohle, tak jste trochu zklamaní… 4 hvězdy tomu dávám z výše uvedených důvodů a jsem zvědavý, jestli se můj názor nějak změní po druhé projekci. (23.01.2010)

Na mě mělo tohle vyprávění až moc obroušené hrany. Strhující scény nepřijdou, vybroušené dialogy jakbysmet. Revolta je tu asi na úrovni školáka, který odmítne nahlas číst před ostatními spolužáky. Snaživá studentka bojující s latinou a oxfordským snem, konzervativní rodiče, světácký třicátník a možnost poslouchat jinou hudbu, obdivovat výtvarné umění, pít drahé šampaňské, utrácet v buticích, chodit na filmy a koncerty, aukce i závody chrtů. Buržoazní luxus nebo akademický titul? Film dánské režisérky Lone Scherfig trestuhodně klouže po povrchu, divák je natěšený, že Nick Hornby něco ze svého výtečného rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. Jenže vše je takové nekonfliktní a načechrané, až by někdo zasloužil polít ledovou vodou. Navíc zdůvodnění kroků onoho hejska se nedozvíme. Na jedničku je nicméně obsazení, můžeme se jen dohadovat, kdo je lepší (Carey Mulligan, Peter Sarsgaard, Alfred Molina, Olivia Williams). Jinak ovšem promarněná šance. Černý čaj s citronem také příjemně zahřeje. Ale odpoledne nevím, jak chutnal. I když vlastně jo – úplně stejně jako každé ráno. (04.09.2014)

Škola života je pro mě osobně velkým filmovým zklamáním. Coby fanoušek tvorby spisovatele Nicka Hornbyho jsem doufala, že něco ze svého osobitého rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. A přestože samotný scénář nepostrádá své kvality, ona Hornbyho pověstná lehkost tu trochu chybí. Po zhlédnutí Školy života zůstává na jazyku zvláštní pachuť promarněné šance. Námět, herci, tvůrci, to vše mohlo vyústit v mnohem zajímavější filmovou podívanou, než je tato zbytečně zdlouhavá „love story“ o životě jedné mladé dívky. (30.05.2010)

film som mala rozpozerany snad pol roka. Ani neviem preco, ale vzdy mi nieco vbehlo do toho, aby som to dopozerala a potom som vzdy zabudla, ze som ho vobec pozerala. Znamena to, ze bol ten film zabudnutiahodny? Nie, to rozhodne nie. Ale poslednych 20 minut ma teda patricne znechutilo, to sa musi uznat. Kazdopadne sa tesim na dalsi kusok od pani reziserky. (07.12.2011)