Škola života

An Education mi v mnoha směrech připomíná staré hollywoodské filmy z padesátých, resp. šedesátých let, především pak svojí atmosférou a jistou naivitou. Jen by stačilo prohodit ve svých rolích Carey Mulligan s takovou Audrey Hepburn a Petera Sarsgaarda já nevím, třebas se jmenovcem O'Toolem a fungovalo by to zrovna tak. V mnoha okamžicích jsem si vzpoměl na takové filmové perly jako Odpolední láska nebo Usměvavá tvář. Přesto An Education něco chybí... Prostě to něco, co vás chytne za srdce... A bohužel se mi s určitostí nestane, abych si za pár let při sledování obdobného filmu vzpoměl právě na tento, tak, jako se mi to stalo s těmi výše jmenovanými. A to je Nick Hornby, autor scénáře, mým nejoblíbenějším spisovatelem. Škoda, ale tak třeba někdy příště... (A ještě bych dodal, že ten konec musel někdo z produkce Hornbymu na poslední chvíli přepsat. Nechce se mi totiž věřit, že by byl tak dobrý autor schopen něčeho tak slabého, jako je závěr tohoto filmu :-/ ) (04.09.2011)

Tyhle meditace na téma nutnosti vzdělání pro ženy už tu byly tolikrát! Bylo by milé, kdyby tyhle klišátka Britové tentokrát nějak ozvláštnili, ale kdepak. Dojetí, citového napětí nebo opravdových emocí se tady těžko dočkáte. Ano, Carey Mulligan je skvělá, Peter Sarsgaard dokáže rozbušit srdéčka, Alfred Molina se tu ukazuje v krásně dojemné roli a dokonce i ten Dominic Cooper ze sebe vydal to nejlepší. Ale celé je to tak nějak zapomenutelné, protože na konci se nedočkáme žádné katarze, jen dospělého a smířlivého přitakání - a není to vlastno to, proti čemu hlavní hrdinka rebelovala? (25.04.2010)

71% stylové, vtipné, zábavné, milé, s výbornými herci (zvlášť proměna Carey Mulligan z věrohodné šestnáctky v dámu alá Audrey Hepburn je vyborna, stejně jako Alfred Molina v roli zmanipulovaného otce) a bohužel s uplně dementním koncem a poslestvím, které odpovídá té době před 50 lety, kdy se film odehrává, ale rozhodně nepatří do roku 2010. Ovšem nemůžu říct, že bych se jinak dobře nebavil.. (14.04.2010)

Ano, já vím, že je to v podstatě obyčejný příběh ze života, a že bych od něj neměl čekat nic převratného, ale... Ale na můj vkus je asi až příliš obyčejný, tuctový, nesčetněkrát viděný, slyšený, čtený... Zkrátka nic extra. Líbila se mi dobová atmosféra, to ano, fajn byla i milá Carey Mulligan (přemýšlím, kdy a v čem jsem naposledy viděl mladou herečku, která by se tolik podobala Audrey Hepburn), ale jinak mě Škola života neoslnila. Od scénáře Nicka Hornbyho jsem rozhodně chtěl víc. Film začíná podobně jako polozapomenutá generační výpověď Beat girl, ale vyvíjí se a končí jinak - hůř.__P.S. Zdálo se mi to, nebo se Peter Sarsgaard ze sebe snažil dělat Ewana McGregora?__P.P.S. Do role, které se ujal Alfred Molina, bych si představoval někoho víc "britského". (14.06.2012)

Princ na bielom koni versus Oxford. Chvíľu som mala pocit, že severská režisérka ide na film viac rozprávkovo ako realisticky, čo v konečnom dôsledku neublížilo. Snílkovský počiatočný rozmer v priebehu filmu nabral správny spád, časom dozrel v jasnejšiu perspektívu a bolo veľmi príjemné sledovať ako sa s témou dozrievania režisérka citlivo a bez zbytočných klišé popasovala. Aj keď celý čas ide o hru emócií a rácia, celkovo to malo svoj štýl a patričnú melanchóliu. Navyše súhlasím s Jojineckom, Carey Mulligan asociuje Audrey Hepburn. (24.06.2010)