Obsahy(1)
Televizní přepis stejnojmenné divadelní hry Pavla Kohouta, zachycující neobvyklou formou nejdůležitější okamžiky kostnického koncilu, který rozhodl o upálení Jana Husa... Pojďme sledovat přímý televizní přenos z koncilu, v němž šlo o dělení moci světské i církevní, a který přinesl smrt českého církevního reformátora! Televizní adaptace divadelní hry Pavla Kohouta je pozoruhodná z několika důvodů. Jednak je to fakt, že je to jediná autorova divadelní hra, která nikdy nebyla uvedena na jevišti, jednak je to způsob televizního ztvárnění, který využívá moderní prvky na podkladu historické látky, takže informace jsou divákovi zprostředkovány pomocí televizního přenosu (ostatně v postavě reportéra se objeví sám autor). Ačkoliv tématem hry je Kostnický koncil a odsouzení Jana Husa, hrdina a jeho osudy ožívají prostřednictvím jednání ostatních postav, on sám se ve hře neobjevuje. Televizními prostředky současnosti oživil autor historická fakta kostnického koncilu, která pečlivě a dlouho studoval. Spor o mocenské zájmy v Evropě jak ze strany císařů, tak církve a tří papežů vyústil ve známou událost, v jejímž centru stál Jan Hus, a použitými prostředky tu byly manipulace, lži a zákulisní intriky. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Snad to nejlepší, co bylo kdy napsáno v dramatickém umění o kostnickém koncilu. Dramaturgický nápad, jakoby v té době existovala již televize, která o koncilu vysílá pravidelné zpravodajství je skvělý a vynikajícně provedený plejádou špičkových herců. Velmi doporučuji si tento kousek pustit. Najdete jej zde: https://youtu.be/mQ8avkHnbNo?t=115 ()
Divadelní filmařinu tu nehodonotím, ale historické chyby (jednou provždy, Zikmundův ochranný glejt Husa ochránil na cestě do Kostnice, nezaručoval mu beztrestnost před koncilem) doprovází scénář, který vypadá, jako by byl zfilmován v roce 1982 a ne 1992... Čekal jsem netradiční přístup k husovské legendě, ale dostal ........ Zítra se bude tančit všude. Nebo spíš mezinárodně-politický přídavek k Vávrovu Janu Husovi z padesátých let. * za velmi kvalitní herecké výkony ()
Zpracování historické události kostnického koncilu, kdy je televizní zpravodajství přímo v oné době a popisuje události, které jakoby vyprávěli divákům v přímém přenosu televizní hlasatelka Marie Tomsová nebo televizní reportér, samotný autor hry Pavel Kohout, je opravdu ojedinělou záležitostí a v ranku českých televizních inscenací jistě i jedinečným originálem. Musím ale říct, že i když námět je pojat nezvykle a nevídaně, působí trochu rozpačitým dojmem. Tyhle vstupy se mísí a střídají s hranými, téměř divadelními pasážemi, které jsou oproti tomu silnými zážitky, neboť herecké obsazení je velmi podařené. Každopádně výsledek je díky dokonalému nastudování látky Pavlem Kohoutem naprosto vynikající a nebál bych se přirovnání k historickým hrám Oldřicha Daňka nebo Jiřího Bělky. ()
Na hře je skvělé především to, že ukazuje českému divákovi řekněme "evropský" pohled na kostnický koncil, kterým hýbaly opravdu jiné věci, než Husův proces. Studio "TV Constantia" je dosti vtipné, zato ty Kohoutovy vstupy z místa, na nichž mu myslím dost záleželo, pokulhávaly. Podle autorových vlastních slov (na LFŠ 2008) celá záležitost s fiktivní televizí tvoří torzo původního jevištního záměru jakési permanentní reportáže. ()
Neměl jsem o existenci této inscenace ani tušení, až teď s filmem Jan Hus se na ni objevily odkazy. Constantia je s Husem srovnávána. Je to stejné, jako srovnávat Království nebeské s filmem Arn templář. Je to totéž a přesto zcela jiné. Dva světy. Jan Hus je skutečný film, který chce, aby ho milovali diváci. Constantia je underground, nezávislý Hus. Vyjadřuje svůj postoj ke konciliarismu formou spíše sarkastickou, zesměšňuje. Koncilní církevní hnutí může být nahlíženo jako pokus prelátů převzít moc, aby nenažranost Církve mohla dosáhnout vrcholu, anebo jako zoufalý pokus o obrodu v předtuše brzké katastrofy. Oba tábory a názory jsou ve filmu pěkně vykreslené a je radost sledovat šikovně napsané dialogy, které do šablony dobře zapadají. Typicky "po česku" se do toho povedlo zapasovat soud Jana Husa, který je zde obětován úplně stejně, jako Československo v Mnichově. Je to zkrátka efektní koláž s trochou švejkování, ale vymyšlená chytře a vtipně. Historie byla mnohem komplexnější, místy ještě jednodušší, ale koho to zajímá, že? Kdo ví, doplní si to tam, a kdo ne, ten to nepostrádá. Určitě pozoruhodná záležitost, která mne velmi potěšila. 90% ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Ačkoli jsou v závěrečných titulcích postavy Kardinála (Jiří Adamíra) a Rektora (Viktor Preiss) označeny pouze hodnostmi, z filmu vyplývá, že Kardinál je Petr z Ailly a Rektor Jean Gerson. Oba patřili k nejvýznamnějším středověkým myslitelům. (ČSFD)
Reklama