Looper: Nájemný zabiják

Konečně pořádná sci-fi. Vyživný příběh těží z tématu cestování v čase snad všechno co nabízí. Rian Johnson s přehledem načrtává základní premisu, aby ji pak obohatil ještě o další přidané hodnoty a zvládá neztratit směr. Bruce se předvádí v nejlepší formě (po akční i herecké stránce) a Joe jen potvrzuje pozici jednoho z nejlepších mladých herců současnosti a to prosím i pod tučnou vrstvou makeupu. A navíc tu máme neskutečně dobře obsazené děcko, které je otravné, tak trochu psychouš, ale stejně mu aspoň trochu fandíte. Nízký rozpočet změnil budoucnost roku 2044 v hnusnou městskou žumpu nebo prázdné pole v Kansasu. To dodává snímku správnou atmosféru, kde je všechno tak nějak... šedé. Kdo srovnává s Terminátorem se jen hloupě soustředil na Willisovu linii, přitom to o něm to skoro vůbec nebylo a od 12ti opicích taky moc neuvažujte, k nim taky Looperovi pořádný kus chybí. Na každý pád to chci brzy vidět znovu. (11.10.2012)

Rianu Johnsonovi se Looperem povedlo to, o co se loni neúspěšně snažil Duncan Jones Zdrojovým kódem nebo Andrew Niccol Vyměřeným časem. Natočil za málo peněz ambiciózní originální sci-fi, které je současně zábavné, chytré a bez větších nelogičností. Se splněním té poslední podmínky tu mnoho lidí nesouhlasí (soudě podle docela četných negativním komentů), ale já jsem prostě přesvědčený, že Looper se z těch časovo-cestovatelských nelogických paradoxů velmi hezky vylhal právě tím, že nijak přesně nepopisuje, jak to v daném filmovém vesmíru funguje. Zdrojový kód se o vysvětlení snažil, ale moc to nedávalo smysl. Looper nad něčím takovým jen mávne rukou a se slovy "Je to prostě složitej bordel" se o nějaké vysvětlování nestará. U mne tím vyhrál. (Spoiler) Ale slyším ty nářky. Pokud to, že z budoucnosti se navrátivší Willis zabil klukovi mámu, udělalo z kluka nebezpečného záporáka, kvůli kterému se vlastně Willis vracel, tak to nedává smysl, protože v realitě, ze které se Willis vrací, k ničemu takovému nedošlo. Jo jo, vidím radost těch chytráků, kteří taky konečně jednou na takovouhle nelogičnost přišli, takže se tím chtějí hned pochlubit a označí tu Loopera za hloupou blbost. No, ten film samozřejmě nepracuje s takovouto přímou kauzalitou, v závěru nastíněný průběh událostí, vedoucí k zezáporáčtění chlapce, je jen jedním z mnoha způsobů, jak k tomu mohlo dojít. Různé cesty vedou k jednomu cíli. Hodně různých cest vede k pravděpodobnému cíli, málo různých cest vede k nepravděpodobnému cíli. Ono přeci o tom, že Looperův filmový vesmír s "pravděpodobností" pracuje, pár slov přímo ve filmu padlo (rozhovor v bistru). Trochu bordel v tom je i tak, ale už tím, že se pravidla přesně neřeší, je jasné, že tvůrci chtějí stavět na něčem jiném. Na emocích. A tak to na mě fungovalo. (Konec spoileru). Takže tak. Looper prostě podle mne nemá daleko k tomu, aby se stal opravdu opěvovaným dílem. Je to do značné míry originální, suprově natočené, pěkně zahrané, chytře napsané a vůči svým postavám docela zlé a nekompromisní scífko. Kolik takových je? (19.10.2012)

S časem je vždycky zábava, řekl si Johnson a servíruje nám něco na způsob jižanských, méně divných 12 opic. A i když jsem měl s pochopením některých časových kejklí trochu problémy a nejsem si jistý, jestli neměl stejné problémy i Rian, zbytek klapal jak měl. Johnson totiž jinak podává krásně vidlácké sci-fi s malinkatým přesahem do našeho světa (děti, ach ty děti) s několika vytříbenými dialogy, Brucem Willisem v nejlepší formě a nebýt toho závěru a zmalovaného Levitta (nemůžu si pomoct :) šel bych i na pět. Závěr mi ovšem nedopřál takové zadostiučinění jaké měl, ať už po stránce emocionální nebo dramatické či dokonce vyprávěcí - u filmu tohoto typu čekám nějakou lepší pointu - tu si ovšem tvůrci asi vyčerpali v průběhu, kdy s dějem dělali různé zatáčky a odbočky. Ale to jen takové malé povzdechnutí od odchovance Butterfly Effect apod. Emily Blunt je čím dál sympatičtější, postavy většinou měli životnost a uběhlo to jako voda. Johnson se neztratil ani po traileru jasně viditelné řemeslné stránce a audiovizuál je tak syrový, jak jen může být. Celkově tedy 4 a určitě jsem zvědavý na další projekty (24.12.2012)

Brutální ukázka, že život je otázkou priorit, láska je věčná a kožená bunda je nadčasový hit:). Co na tom, že film je v podstatě zkřížením několika filmů, jejichž názvy by vám zkazily všechna překvapení. Tohle je perfektně odvedená práce za pár dolarů, která v sobě spojuje vizi špinavé budoucnosti se zajímavými aspekty a náznaky. Krom toho si ani nevzpomínám na jiný film, v kterém by hlavní motivace postav byla tak protichůdná, současně u všech logická a bylo jen otázkou úhlu pohledu, kdo je dobrý a zlý (jako ve skutečném životě...). Navíc je film odvážný v některých postupech ("restart - year 1") a sázce na hlavní aspekt - (osudovou/mateřskou/morální) lásku. Událost, minimálně, tohoto měsíce. PS: pro mě nastal zásadní zlom v životě, mou milovanou Piper Perabo na vrcholu mého soukromého žebříčku "love you, baby" nahradila Emily Blunt. (15.10.2012)

Nevím, kdy přišel onen moment, ve kterém většina hollywoodských tvůrců usoudila, že se nic nevyrovná příběhu o cestování časem, zato vím, že já mám po každém podobném filmu chuť poslat scénáristu na kurz elementární logiky. Dobře, vím, že je to ohraná písnička, ale proč, proč, proč jsou z racionálního hlediska všechny tyhle filmy naprosto nesmyslné? Zaprvé, Looper je postaven na premise, že neexistuje žádná možnost svobodné volby. Ptáte se proč? Protože Bruce Willis si před třiceti lety prožil to, co si má dnes prožít Joseph Gordon-Levitt. (Pokud by se totiž Joseph jen jedinkrát zachoval jinak než kdysi Bruce, znamenalo by to, že jejich životy neprobíhají totožně, a Josephovi by tedy mohlo být jedno, zda Bruce zabije. Vlastní popravu by tím nekonal, protože jeho vlastní život by se odvíjel na základě toho, jak se za třicet let rozhodne někdo úplně jiný.) Shrnuto, podrženo: Joseph je jen robotem bez jakékoliv možnosti zachovat se v jakémkoliv okamžiku jinak než tisíce kopií, které přišly před ním. Zadruhé, myslela jsem si, že kartézský kruh (příčina je důsledkem a důsledek příčinou) patřil do doby Descartese, ale je vidět, že někteří ho spokojeně dokáží narvat do příběhu i v jednadvacátém století a lid bude slintat blahem nad tím, jak geniální konec to má. [SPOILER] Takže Bruce Willis zabil chlapcovu matku a tím z něj udělal zločince. A jelikož kluk byl zločincem, tak Bruce Willis zabil jeho matku. Vidíte to kruhové uvažování? Čin Bruce Willise je příčinou chlapcovy kariéry. A chlapcova kariéra je příčinou činu Bruce Willise. Důvodem toho, proč se stalo A, je B. Jenže důvodem toho, proč se stalo B, je A. [KONEC SPOILERU] Možná si teď říkáte, že ve filmu logiku hledat nemám. A možná máte pravdu. Jenže až budete jednou sedět u zdlouhavého filmu, který ztratí nápaditost v prvních deseti minutách, který má jedinou zajímavou scénu (Willisův příchod na první adresu) a jehož pointu odhadnete již v polovině (přičemž si následujících 40 minut přejete, abyste se pletli), může se stát, že přemýšlení nad celým konceptem příběhu bude tou zajímavější součástí vaší návštěvy kina. Závěrečná poznámka: Ano, uvědomuju si, že vyhnout se v příběhu o cestování časem logickým nesrovnalostem je složité až téměř nemožné. Ale proč tedy na podobné téma neustále točit další a další filmy? (11.10.2012)