Galimatyáš

Galimatyáš je pěkný mišmaš. Spousta nápadů, ale nulová efektivita. Navíc si k tomu připočtěte spoustu nevysvětlených podivností (žvatlání a složité luskání prsty) a strašně složitou zápletku, jejíž děj nemá mnohdy opodstatnění a nedokáže se před divákem obhájit. Tlupa podivných bezdomovců kuje pikle proti zbrojařských firmám. Zní to absudrně, ale film paradoxně je zcela přízemní, a tím pádem i celkem nudný. Místní nekritické hodnocení mě zas jednou uvádí v mdloby. (26.11.2009)

Galimatiášový mišmaš je vlastne celý príbeh, len sa naň netreba pozerať ako na zjavenie z iného sveta, ale treba si ho nechať vojsť pod kožu. Mne sa to podarilo už počas pár minút, takže celý film, i keď je teda poriadne strelený, som si naozaj užil. Ono podobné filmy naozaj treba brať s obrovskou dávkou nadsázky. Veď ak si divák odmyslí ten šialený námet, tak stabilná réžia, ktorá celé toto šialenstvo dokáže ustáť je ulážkou kvality, ale aj sympatickí herci, nápaditá kamera a vizuálna stránka, a celkové množstvo nápadov si naozaj zaslúžia uznanie. 80%. (09.05.2010)

Fanoušci Amélie si pravděpodobně vzpomínají na její výtečnou typicky francouzskou hudbu. Skvělý Yann Tiersen zde byl ovšem nahrazen zatím neznámým Raphaëlem Beauem, pro něhož byl Galimatyáš prvotinou. A tak je hudební linka celkem příjemná, ne ale nějak zapamatovatelná nebo výjimečná. Naopak scenárista zůstal stejný jako u Amélie z Montmartru, a přitom je tento snímek natolik předimenzovaný. Jednou z možností je, že za tu dobu, co byl Jeunet v ústraní, se v něm nahromadilo tolik nápadů, že je prostě musel nacpat do jediného filmu. V hudbě tohle bývá velkým plusem, u Galimatyáše ale vznikl doslova galimatyáš – hodně zmatený mix. (07.11.2010)

Jean-Pierre Jeunet natočil Galimatyáš. Jeho recyklovaní Dannyho parťáci si kouzelně podali Obchodníky se smrtí. Nápady, detaily, Galimatyáš. Jeunetovo typické panoptikum postav. Jako by všichni byli tak trochu z cirkusu. Mim, hadí žena, živý dělový náboj, žena se zázračnými matematickými schopnostmi... Jeunet rafinovaně rozehrává jakousi hodně osobitou variaci v žánru ,,heist movie", tady ovšem skupina Bazilovýh ,,parťáků" podle perfekcionistického plánu nevyloupí banku, ale použije ho coby nástroj své (hodně iracionální) pomsty. Zvláštní je Jeunetův přístup ke věcem, vždy je vytrhuje z kontextu a ze svého přirozeného prostředí. Nejenom zde je pro jeho tvorbu typický motiv recyklace. Novodobá groteska (a zjevná pocta groteskám klasickým), kterou tu režisér tak osobitě rozehrává, je silně výtvarně stylizovaná a nese se přesně v duchu Jeunetových předešlých snímků, pro které byla vždy typická hravost, posedlost (často obskurními) detaily, vizuální exkluzivita, výjimečně zdařilá kamera a nádherná hudba... Jean-Pierre Jeunet je jednoznačně silný humanista, snílek a tak trochu dětina, což možná části diváků může vadit, jeho zaujetí obyčejně neobyčejnými lidmi, spontánním přátelstvím, kouzlem lásky prozrazuje romantickou duši a dobré srdce. Jeho svět je více pohádkový než skutečný, ale přesně tam chceme přece skrze přítmí kinosálů utíkat... Podobné filmy: Delikatesy (04.02.2010)

5* tato netradiční komedie od mého oblíbeného režiséra není dokonalá, ale přesto od prvního momentu je to moje srdcovka. Především protože spojuje milý absurdní a naivní humor s krásným vizuálem, dobrými herci a pracuje s docela ožehavým tématem zbrojení a monopolů. Už od Delikates, přes Amélii si J.P Jeunet zachovává svou poetiku i styl a tak si zaslouží mít zastoupení v mých oblíbených filmů a nejen u režisérů. A film už delší dobu je v mé oblíbené TOPce, i když tady je jen v modrých číslech. A protože někdo z chytrých na ČSFD dal nový limit na zvýrazněné písmo, tak musím prodlužovat komentář, aby mé standardní podrobné hodnocení bylo pod deset procent ostatního textu .... takže ještě BLA BLA BLA BLA a je to;-) ... stojí Vám to za to? [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (07.04.2013)