Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle ... (zobrazit celý text)
Roztomilý a zručně natočený snímek podle Klicperovy předlohy, jenž takřka neakcentuje sociální stránku příběhu. Divotvorný klobouk je zajímavý i jako muzikál a může se pochlubit nápaditou a typicky radokovsky originálně použitou hudbou. Dobrý herecký výkon pak podává především Saša Rašilov v roli přihlouplého chamtivce od kosti.
Jeden z mála filmů padesátých let na který se dalo dívat..Budovatelská atmosféra stalinismu zde ještě nepronikla naplno..Film byl ale i tak označen za hodně formalistický (několikrát upraven, předělán a nakonec i zkrácen) a kritika ho smetla nemilosrdně ze stolu, pouze prý Saša Rašilov ve své charakterní tragické úloze hloupého kupce Koliáše, kde spojoval grotesknost s odpudivostí, lakomství a škudlilství které se mu nakonec i vymstilo, došel nakonec svým výkonem k milosti...Těžko tedy říct jaká byla vůbec původní Radokova koncepce...Hodnotím vysoko, pro mě osobně je to druhý nejlepší Radokův film, hned po Daleké cestě. Škoda že toho nenatočil tento celkem neprávem opomíjený režisér přeci jen o trochu víc.... Doba mu prostě nepřála realizovat své jistě důsledné umělecké představy...
Z bohaté dramatické tvorby Václava Klimenta Klicpery (1792—1859), Tylova předchůdce, jsou na současných našich jevištích hrány především jeho veselohry a frašky: Divotvorný klobouk (napsaný v roce 1817), Lhář a jeho rod, Hadrián z Římsů, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen. Klicpera se v nich vyznal ze své lásky k mládí, volnosti, svobodě a nemilosrdně se vysmál omezencům, sosákům a mamonářům své doby. Náš znárodněný film, uvědomuje si svou povinnost přiblížit dílo tohoto klasika i filmovým divákům, přistoupil k natočení jedné z nejoblíbenějších Klicperových veseloher, Divotvorného klobouka. Scénárista a režisér Alfréd Radok dotvořil takřka anekdotický příběh veselohry především tím, že v rozvitém ději ukázal, jak zděděný klobouk „divotvorně" působí, dále tím, že do značné míry pozměnil vzájemné vztahy jednotlivých osob, aby je mohl věrněji charakterisovat a motivovat jejich jednání. Ve snaze vytvořit bohatou podívanou, blížící se svými tanečními a hudebními prvky operetnímu charakteru, však upadl do formalismu a křečovitosti, takže děj filmu — také pro značné střihové zásahy — ustupuje místy do pozadí a jeho zkratkovitost a náznakovost jde často na úkor srozumitelnosti; tím je ovšem oslabována také základní idea původní hry i filmu — odsouzení a výsměch chorobné touze po moci, hrabivosti po penězích a víra v tvořivou sílu člověka, v jeho optimismus, překonávají každý nezdar a nouzi.
Filmový přehled 28/1953
Film ještě z doznívající prvorepublikovou atmosférou natočený v největší éře budovatelského filmu. Vyniká nad průměr doby jako všechny Radokovy filmy. Lze považovat za malý zázrak, že přes jejich naprostou ideologickou "nezávadnost" se v této éře podařilo prosadit jejich natáčení.
V tomto filmu ačkoliv se tváří dosti nevázaně už čiší komunistický ideologický dozor. I když je to komedie, v druhém plánu už mrazí v zádech. V každém filmu je cítit doba jeho vzniku....
