Divotvorný klobouk
Muzikál / Komedie / Hudební
Československo, 1952, 70 min
Režie:
Alfréd RadokHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Saša Rašilov st., Josef Kemr, Zdeněk Dítě, Alena Kreuzmannová, Theodor Pištěk, Rudolf Pellar, Jiří Novotný, František Kovářík, Jaromír Pleskot, Jarmila Bechyňová, František Šlégr, Otto Rubík, Vladimír Řepa, Terezie Brzková, Václav Trégl, Eman Fiala, Luděk Mattausch, Soňa Červená, Svatopluk Bezděka, Miroslav Svoboda, Jiří Suk, Josef Najman, Josef Hlinomaz, Jiřina Bílá, Anna Kadeřábková, František Holar, Bohumil Aisman, Václav Švec, František Černý, Jiří Němeček, Stanislav Remunda, Karel Hovorka st., Milan Mach, František Miroslav Doubrava, Oldřich Dědek, Věra Koktová, František Filipovský, Miloš Patočka, Vladimír Bejval, Otto Budín, Anna Vaňková, Eva Trunečková, Eva Foustková, Věra Váchová, Josefa Pechlátová, Jiřina Součková, Marie RýdlováObsah
-
Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová. (MarekMotor)
Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová. Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
gouryella
Znamy pribeh v muzikalovem kabate je predevsim velmi trefnou satirou na spolecenske nesvary - a je hlavne hodne nadcasovy.(6.8.2002)
-
Pohrobek
Roztomilý a zručně natočený snímek podle Klicperovy předlohy, jenž takřka neakcentuje sociální stránku příběhu. Divotvorný klobouk je zajímavý i jako muzikál a může se pochlubit nápaditou a typicky radokovsky originálně použitou hudbou. Dobrý herecký výkon pak podává především Saša Rašilov v roli přihlouplého chamtivce od kosti.(11.10.2006)
-
Karlos80
Jeden z mála filmů padesátých let na který se ještě dalo dívat.. Budovatelská atmosféra stalinismu zde ještě nepronikla naplno. Film byl ale i tak označen za hodně formalistický (několikrát upraven, předělán a nakonec i zkrácen) a kritika ho smetla nemilosrdně ze stolu, pouze prý Saša Rašilov ve své charakterní tragické úloze hloupého kupce Koliáše, kde spojoval grotesknost s odpudivostí, lakomství a škudlilství které se mu nakonec i vymstilo, došel nakonec svým výkonem k milosti. Těžko tedy říct jaká byla vůbec původní Radokova koncepce. Hodnotím vysoko, pro mě osobně je to druhý nejlepší Radokův film, hned po Daleké cestě. Škoda že toho nenatočil tento celkem neprávem opomíjený režisér přeci jen o trochu víc. Doba mu prostě nepřála realizovat své jistě důsledné umělecké představy...(11.5.2006)
-
ripo
Z bohaté dramatické tvorby Václava Klimenta Klicpery (1792—1859), Tylova předchůdce, jsou na současných našich jevištích hrány především jeho veselohry a frašky: Divotvorný klobouk (napsaný v roce 1817), Lhář a jeho rod, Hadrián z Římsů, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen. Klicpera se v nich vyznal ze své lásky k mládí, volnosti, svobodě a nemilosrdně se vysmál omezencům, sosákům a mamonářům své doby. Náš znárodněný film, uvědomuje si svou povinnost přiblížit dílo tohoto klasika i filmovým divákům, přistoupil k natočení jedné z nejoblíbenějších Klicperových veseloher, Divotvorného klobouka. Scénárista a režisér Alfréd Radok dotvořil takřka anekdotický příběh veselohry především tím, že v rozvitém ději ukázal, jak zděděný klobouk „divotvorně" působí, dále tím, že do značné míry pozměnil vzájemné vztahy jednotlivých osob, aby je mohl věrněji charakterisovat a motivovat jejich jednání. Ve snaze vytvořit bohatou podívanou, blížící se svými tanečními a hudebními prvky operetnímu charakteru, však upadl do formalismu a křečovitosti, takže děj filmu — také pro značné střihové zásahy — ustupuje místy do pozadí a jeho zkratkovitost a náznakovost jde často na úkor srozumitelnosti; tím je ovšem oslabována také základní idea původní hry i filmu — odsouzení a výsměch chorobné touze po moci, hrabivosti po penězích a víra v tvořivou sílu člověka, v jeho optimismus, překonávají každý nezdar a nouzi. Filmový přehled 28/1953(6.11.2008)
-
belldandy
Film ještě z doznívající prvorepublikovou atmosférou natočený v největší éře budovatelského filmu. Vyniká nad průměr doby jako všechny Radokovy filmy. Lze považovat za malý zázrak, že přes jejich naprostou ideologickou "nezávadnost" se v této éře podařilo prosadit jejich natáčení.(12.6.2004)
-
gudaulin
Samotný příběh o potrestání lakoty a nespravedlnosti je nosný, jenže jednoduchá anekdota, která by stačila na 20minutovou televizní miniaturu, je tady natažená do stopáže celovečerního filmu, a to pochopitelně spolu se zastaralou hudbou a prvorepublikovým tempem dělá svoje, takže přes slušné herecké obsazení a vtipnou pointu nemůžu dát víc. Celkový dojem: 45 %.(3.1.2011)
-
blackrain
Prvorepubliková atmosféra je z filmu ještě stále cítit. Ani se mi nechtělo uvěřit, že je z 50.let. Hodnotím plným počtem, protože jsem se bavila a několikrát se přistihla, že si prozpěvuju spolu s herci. Saša Rašilov jako ztělesněná chamtivost byl vynikající.(21.11.2010)
-
Marthos
"Není proto Radokův film pokusem o mistrovství formy, ale dílem formalistickým, dílem, které varuje. Tento zásadní přístup autorův k zfilmování Klicpery se projevuje i v hudbě a většinou i v hereckých výkonech, které nepřesahují průměr operety. Výjimkou je jen Koliáš laureáta státní ceny Saši Rašilova. I on je však šněrován režisérovým formalismem." Dnes již absurdní kritický odsudek prorežimního škrabala Jana Klimenta (ten patřil k vůbec nejděsivějším postavám domácí poúnorové žurnalistiky), následovaný dalšími křiklouny, zůstává do jisté míry výmluvnou reflexí doby, ve které snímek vznikal. Útočná divadelní hra obrozeneckého dramatika Václava Klimenta Klicpery provokovala komunistické cenzory již svým zpracováním a zcela atypickou stylizací do podoby muzikálové veselohry. Nadčasové poselství je vtisknuto do příběhu o lidské hlouposti, symbolizované lakomým maloměstským kupcem, který je v závěru zbaven důstojnosti a stává se směšnou figurkou. Do hlavní role byl obsazen člen činohry Národního divadla Saša Rašilov, pro kterého Koliáš znamenal de facto labutí píseň, mistrovsky využitou do nejmenších detailů. Z jeho postavy je cítit ďábelská potměšilost člověka, zalykajícího se mamonem a pocitem vlastní důležitosti. Rašilovův výkon pak podtrhují sympatické role Dítěte a Kemra i rutinní herectví Kováříka, Pištěka a dalších veteránů. Vedle reportážní Daleké cesty a retrospektivního Dědečka automobila náleží KLOBOUK k vrcholným (a stále hrubě nedoceněným) dílům nepříliš bohaté tvorby Alfréda Radoka, jehož filmy byly výjimečné již v době svého vzniku, natož dnes.(27.3.2010)
-
otík
Hodně písniček v této hudební komedii vůbec nezaujmou a spíše táhnou tento film směrem k dosti výrazné nudě. Dobré herecké obsazení nedokáže vůbec přidat na zajímavosti tohoto snímku. Rychlé střihy občas zcela vyvedou diváka z míry a tratí ho v ději. Hudba: Jiří Sternwald(19.12.2010)
-
zette
Satira dobra, Rasilov vyborny. Na me to ale pusobi az moc divadelnim dojmem.(27.3.2010)
-
celuloid
V tomto filmu ačkoliv se tváří dosti nevázaně už čiší komunistický ideologický dozor. I když je to komedie, v druhém plánu už mrazí v zádech. V každém filmu je cítit doba jeho vzniku....(16.5.2007)
-
JKL
Pro mně má tento film obrovský význam. Jmenuji se totiž KOLIÁŠ (takže chápete :-).(16.5.2009)
-
J R C Pecuchet
Exteriéry se točily v Praze a v Horšovském Týně.(29.1.2011)
-
Fifer
Radok z výsledku nebyl nadšen. Je třeba si uvědomit, že scénář i film několikrát předělával na pokyn různých cenzorů a za výsledek se tedy spíše styděl.(3.2.2012)
