Pěst plná hněvu

O tomhle filmu se často mluví jako o nejlepším Bruce Leeho filmu, já si to však nemyslím. Ze čtyř filmů, které dokončil, je Fist of fury rozhodně nejvíc poplatná HK kung-fu produkci – jedná se o souboj dvou různých škol, okořeněný ještě o rivalitu mezi Japonci a Číňany, což byla tehdy poměrně časté téma bojových filmů. Ve filmu není ani špetka humoru, který se v obou pozdějších Leeho filmech docela osvědčil (hlavně ve Way of the dragon), a sází se tu spíš na emoce, dramatičnost. To nějak nevychází – film působí často dlouhavě. Další problém jsem měl s chápáním Leeho postavy – ten tu hraje nejlepšího žáka svého Mistra – když učitele zabijí, žák nevidí jinou možnost než pomstu. Lee se tak mění ve vraždící stroj, který dřív mlátí než přemýšlí. Postava tedy není záporná, ale vzhledem ke svému běsnění ani kladná. Člověk pak přemýšlí jestli mu má v soubojích fandit, když ví, že proti Leemu nemá nikdo šanci – on to taky ví – a kosí jednoho za druhým. Myslím, že tu pak dochází k jakémusi rozporu, který, alespoň ve mně, vyvolává jakousi netečnost k tomu, co se dál stane. Scény soubojů jsou jinak samozřejmě perfektní. (12.09.2005)

Čo by sme za to niekedy dali vidieť to, a dnes sú pre mňa ázijsko-bojové filmy veľkou záhadou, ako sa im dostáva takého vysokého hodnotenia. Utláčanie Číňanov zo strany Japoncov je mi zbežne známe, film sa v tom vyžíva, a Bruce Lee má preto najviac naštvaný výraz zo všetkých Číňanov vo filmoch vôbec. Ku cti filmu slúži aj to, že bojovníci tu nelietajú na lankách, ani inak veľmi neporušujú gravitačné zákony. Japonci ako stelesnené zlo sa dokonca vyžívajú v striptíze prsnatej Japonky. Príbeh ma nenadchol, ale slabšie tri hviezdy z toho môžu byť. –––– Hahaha, celí Číňani. Ta rasa slávnê nesnese srovnání s Japonci. (19.05.2017)

Chtěl jsem si doplnit Bruce Lee filmy do hlavy a zavzpomínat na žánr bojových umění, který pobláznil celý svět. Pěst plnou hněvu jsem nikdy neviděl a zajímalo mě, jak bude působit tento kus na člověka bez sentimentu. Není to žádná sláva a celý film se utápí v naivitě filmů té doby. I když se zde snaží o oslavování dobrých mravů a spravedlnosti, tak záporáci mají vždy navrch. Je tu dodržován mravní kodex, ale hlavní hrdina pozná, že s ním spravedlnosti nedosáhne. Jakmile se Bruce Lee začne houpat v bocích, jako panter před skokem, tak to dostává ty správné obrátky. Souboje jsou brilantní a Brucovo kočičí broukání varuje všechny nepřátele v okolí. Jenže ve filmu je dohromady asi jen 15 minut zápasů. Zbytek je nepříliš přesvědčivý příběh, který se odehrává téměř neustále v interiérech. Vše vypadá sterilně a uměle. Hodně se zde dává důraz na chrabré Číňany a podlé Japonce. Tendenční film s pěknými souboji. (09.11.2013)

Spousta lidí tady srovnává Fist of fury a remake Fist of legend. Proto tento komentář přikládám k oběma filmům. Zatímco Bruceův Chen je plný vzteku a nenávisti, Jetův Chen je vyrovnaný a klidný bojovník. A to je základní rozdíl mezi oběma filmy. Fist of legend nám ukazuje spoustu vypiplaných soubojů, nádhernou choreografii a ladného kung-fu. Fist of fury nám ukazuje tvrdé a rychlé údery Bruce Lee, které jsou jasně vedené k cíli zabít, nebo alespoň hodně ublížit. Fist of legend je film o kung-fu, bojový a akcí nabitý. Fist of fury je drama proložené několika zabijáckými údery, o pomstě a vzteku. A ten Bruce ukazuje dokonale v každém záběru. Tyto dva filmy nelze srovnávat. Fist of legend je převážně o soubojích, Fist of fury je převážně o myšlence. (14.10.2011)

Zpětně pro mě nesrovnatelné s budoucím remakem s Jet-Li. Bruce Lee je tu víc než "úžasný" trapným bojovníkem, který neustále piští a v ani jedné scéně nepředvede něco extra. Asi jsem kulturní negramot, ale je to moje smůla, že jsem tento snímek viděl po exkurzi do stejného prostředí s mým oblíbencem Jet- Li -m. Opravdu nic mě v Pěsti plné hněvu nezaujalo a vzhledem k předem známému ději se ani nedivím. PS: sestříhat do 10 minut jen akční scény a stačí to;-) (21.09.2007)