Obsahy(1)
Je normální platit lidem za to, že přišli na večírek? Co obnáší profese "celebrity"? Je možné zářit v soukolí showbyznysu a zároveň zůstat sám sebou? Jan Burian se v rámci Dne žen tentokrát spíše než s Agátou Hanychovou potkává s fenoménem téhož jména. Agáta totiž v českém mediálním prostoru aktuálně ztělesňuje roli rebelky a naší snahou je odpovědět na základní otázky: Co je k tomu potřeba, jak se to dělá a jaké z toho pro dotyčnou vyplývají důsledky? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (8)
"Byla jsem na Miss třetí, tak jsem chtěla být slavnější než ta první a druhá. A pro prachy to dělám samozřejmě!" Agáta zkrátka chce být slavná, fotografovaná, kamkoli zvaná a skvěle placená za pouhou svou přítomnost. Tomu rozumím, protože prachy točí světem a provoz tohoto krásného těla je vskutku nákladný. Nicméně tento rozhovor ve mně vzbudil podivný dojem, že to s IQ této celebrity nebude až tak špatné, jak se snaží světu pravidelně ukazovat. ()
Detailní pohled do prázdné nádoby. AH je produkt, chladně kalkulující každý svůj pohyb. Ví, že o to, co nabízí (tedy pověst "rebelky a cool holky od vedle"), je mezi konzumenty zájem, tak se přizpůsobuje, aby zájem nevyprchal, a udržuje se v centru dění naprosto prázdnými gesty. Masku lokální celebrity si ale zuby nehty drží a nenechá za ni nahlédnout, i když je o její pravou tvář zájem. ()
Tento díl mě jenom utvrdil vtom, že je opravdu hodně blbá. Stavět kariéru na tom, že nic neumím, ale jsem všude vidět mi přijde hodně málo. Úplně mě vytáčely záběry jak Agáta "řídí". Ví o tom, že u toho jede po silnici a že se kolem něco děje ? Asi ne, vždyť se přeci během jízdy musí nalíčit, najíst a neustále telefonovat či psát esemesky. ()
Tady více než pořad hodnotíme sympatie k jednotlivým celebritám. Mě to jen přesvědčilo, že Agáta blbá není. Agáta je pro nás přesně taková, jakou ji chceme. Když sedíme s holkama a ony kecají o tom, jak je Hanychová trapná(a bla, bla, bla), říkám si "A o čem jiným by jste se, vy nány, jinak bavily?" ()
Jako vypravěče Buriana můžu, nicméně v roli zpovědníka ve stylu Špačkovy etikety je to bída, nebo přesněji nuda. Navíc zpovídá ženskou -nebo, jak ji tady nazval jeden její kamarád (mimochodem další celebrita; o niž mi poreferoval kámoš na qipu "jo na toho si pamatuju - to byl strašny chuj v tom baru" a já mu to skálopevně věřím), značku- která by mě nezačla zajímat ani po 7pivech. ()
Reklama