Jak se staví sen

Ze sledovatelného pořadu o přestavbě domu se postupem let stala další komerční sračka, kde jde hlavně o to, dozvědět se během půl hodiny smutný a velmi citově založený příběh Janičky z Vidlákova, které v osmi letech umřeli oba rodiče, od devíti musela pracovat na banánových plantážích a v šestnácti jí znásilnila banda výtržníků. Na Primě Love se později téhož dne v Soudní síni staneme svědky soudního procesu s výtržníky a majitelem plantáže. Příšerný. (14.01.2018)

Úplně obyčejný, nic neříkající a neoriginálně udělaný pořad, které Prima vyrábí jak na běžícím pásu. Jen ten potrhlý moderátor mě občas jebal mé smysly potřebné ke koukání se na bednu. Co se týká obsahu, mé vzdělání se tímto tématem hodně prolíná ( jsem nábytkář se specializací na čoulounictví), tak to alespoň trošičku můžu brát i z profesionálnějšího hlediska. No, ta banda architektů své práci rozumí, jenže všichni jsou zcela většinou bez fantazie. Řídí se jen tím co je dnes in a moderní, nehledají svou vlastí cestu k novým možnostem. Jen chodí vyšlapanou cestičkou jiných architektů a návrhářů. Jsou zcela neoriginální, ale mnohokrát praktičtí k prostoru-avšak né na peněženku. Příklad sam za sebe: V JEDNOM DÍLE DOSTALI ZA ÚKOL PŘEDĚLAT POKOJ 15LETÉ LOLITCE UJÍŽDĚJÍCÍ NA TANEČNÍ HUDBU. TO CO STVOŘILI BYLO....DĚSNÉ. PŘÍŠERNÝ MIX 60, 70 80 LET NÁBYTKÁŘSKÉHP DESIGNU, ZE KTERÉHO SE TA HOLČINA MÁLEM POSRALA BLAHEM. JASNĚ, KAŽDÉMU SE LÍBÍ NĚCO JINÉHO A JÍ POTĚŠILI. JENŽE ZAPOMĚLI NA PRAKTICKOU STÁNKU VĚCI, V TAKOVÉM ŠÍLENÉM MIXU BAREV A TVARŮ SE STOBOSKOPEM NA STROPĚ SE ASI MOC SOUSTŘEDIT NA UČENÍ NEDÁ. A JEDNALO SE O MALÝ BYT. PROSTĚ TOTÁLNĚ SELHALI DLE MĚ V POMĚRU STYLU A PRAKTIČNOSTI. A NESMÍM POZAPOMENOUT KOLIK TO VŠE MUSELO STÁT-KDO SI TO Z NORMÁLNĚ VYDĚLÁVAJÍCÍCH LIDÍ BUDE MOCI DOVOLIT.??? (12.05.2009)

Ráno vstanu, vyprázdním se, odejdu do práce a večer v totálně přestavěném bytě na WC nedoběhnu včas, neboť se tato místnost nachází v poněkud jiném kvadrantu než ráno. Všude samá veselá barvička, nová stěna či prach lapající nesmysl a já ženu tým designérů svinským krokem z mého domu. Tak by to dopadlo, kdybychom se někdy s "cejnarovci" potkali, ale na druhou stranu se celkem bavím, když si nadšení dobrovolníci nechávají přeměnit svůj domov k obrazu někoho jiného. Svůj domov si zkrátka dokážu zprznit sám a nepotřebuju k tomu tým organizovaných šílenců. (18.10.2015)

Super nápady, hezká inspirace, ale cenově dost na vysoké úrovni, kuchyň s obývákem za půl milionu... ne děkuji. Strašně mi tu chybí větší popisování toho, co tam ti designéři vůbec dělají, proč to tak dělají, jak by to bylo špatný, kdyby to udělali jinak, rady, vychytávky, srovnání půdorysů měněných místností... to by bylo tím přínosem, který bych tady potřebovala. Jinak je to bohužel jen bulvární reality show, což mě moc mrzí. Ale pokud je to záměr celého tohoto pořadu, tak nemůžu nic namítat a označim ho za průměr, nikoli podprůměr, jak bych to hodnotila u "kutilského" pořadu. (03.05.2015)

Na pár sérií s Cejnarem jsem se díval asi z 50% a to fakt rád. Tyhle věci mě vždycky zajimaly a jeho moderování mělo vtip a říz. Když ho vystřídala Něrgešová, přestal jsem se na to koukat. Její osoba s dost trapným projevem mě vyloženě sr**a a to že po americkém vzoru začali půl stopáže každého dílu řešit tragické osudy účastníků proměny ještě víc. Teď Kubelková sice lepší, ale kostra pořadu se bohužel nezměnila. Přeměny většinou lepší než horši, záleží na designérech, ale ve srovnání s ČT na podstatně vyšší úrovni vždycky. Rozdíly v řadách jsou velké, těžko hodnotit, takže průměr. Cejnar 80, Něrgešová 20, Kubelková 30. Celkově tedy 43%. (03.04.2018)