The Ward

Jsem prekvapena. Vzhledem k pomerne nizkemu hodnoceni na csfd jsem se filmu dlouho vyhybala. Zbytecne. FIlm zpocatku osciluje mezi Preletem nad kukaccim hnizdem (prostredi psychiatricke lecebny, nerudna sestra, divni spolupacienti) a Narusenim (parta holek, od kterych nevite, co muzete cekat). Konec me zkratka prekvapil a ohromil. Lekacky byly solidni, atmosfera neprijemna. Zkratka mile hororove prekvapeni. (10.08.2011)

Nečekal jsem od Carpentera zázrak na úrovni Věci nebo Halloweenu, ale po 50-50 ohlasech jsem doufal alespoň v povedenou jednohubku. I tak mě The Ward zklamal. Je to nudný, nezajímavý a neoriginální film. Kamera se sice v prostorech blázince umí pohybovat docela atmosféricky, problém ale nastává tehdy, když vám hlavní roli hraje dřevo, které v nedávném Drive Angry odehrálo vyrovnanou partii s Nicolasem Cagem v soutěži "Nechtěně komický výkon roku". Palec dolů a začínám se přiklánět ke konspirační teorii, že Cigarette Burns z Masters of Horror natočil za Carpiho někdo jiný. (29.05.2011)

Protože jsem jeden z mála, kterému se líbily i poslední Carpiho kousky (Duchové Marsu, Upíři nebo Útěk z L.A.), nebudu příliš hanit ani jeho nejnovější kus a to z jednoho prostého důvodu... Protože si to nezaslouží... Je sice fakt, že je příběh až zoufale neoriginální a postavy neskutečně šablonovité, na druhou stranu tady máme hodně slušnou kameru a jak je u Carpentrových filmů zvykem, i dobrou hudbu... A když přidám docela slušné rozuzlení, vychází mi z The Ward ničím neurážející průměr... Už jsem docela zvědavý na L.A. Ghotic... (04.06.2011)

Dnes už prakticky jisté, že jde o posledního Carpentera. A.Heard ještě v době, kdy si to tak zle neposrala s tím Deppem. A ne, jak se zde někteří domnívají (netuším, jak na to přišli, to by poznal snad i hluchý), hudbu neskládal sám Tesař. Nicméně! Jde pořád o lepší průměr a rozhodně nejde o smutný konec mistrovy filmové kariéry. Samoz., že šlo z toho vytřískati více. Ale to už je po těch 10 letech snad jedno, ne? Bod za tu klasicky béčkoidní závěrečnou pointu, která mi dala vzpomenouti na takové fláky jako Phantasm či The Lamp 1987.;-) (29.07.2020)

Na Johnyho najlepšie záležitosti, akými sú The Thing, Halloween či In The Mouth Of Madness môžeme len nostalgicky spomínať, veď aj majster si zaslúži pokojné starnutie a trochu úcty a nemôžeme od neho očakávať na staré filmové kolená nejaké ďalšie žánrové nášupy. Okrem toho, sa majster nikdy netajil, že tvorí béčka, a nie je tomu inak ani v tomto prípade. Je to absolútne neoriginálna vykrádačka všetkého možného, avšak netváriaca sa nijak svetoobjavne. Predsa len, posledný Carpenterov celovečerný počin Ghost Of Mars má už desaťročie a teda čo si budeme nahovárať , bolo to od majstra nechcená komédia. Preto som sa zľakol, či starý pánko už nezačal natoľko senilnieť, že každý ďalší jeho počin bude len hrubším a dlhším klincom do jeho rakve. The Ward sa tvári sympaticky starosvätsky, taká menšia jednohubka, pri ktorej režisér so štipkou vizuálneho a rozprávačskeho talentu nedokáže nič pokaziť. V jeho neprospech však hovoria nudný scenár a zúfalí herci, ktorí sa typologicky do atmosferického hororíku z 60.tych rokov, zúfalo nehodia. (06.06.2011)