Podivní

Proč nedat plné hodnocení, když jsem se královsky bavil. Nenudil jsem se ani minutku, vše bylo dle mého gusta. Kouzlo se nevypařilo ani po šestém zhlédnutí, a tak sahám na mety nejvyšší. O Guilty pleasure se bavit nelze, neboť nejde o brakové dílo, a tak se mi asi nějak zvráceně Podivní trefili přímo do noty. Svou zásluhu na tom má určitě výborný Timothy Olyphant, který po tomto snímku a po Dokonalém úniku našel cestu do mé TOP10. Jeho drahá polovička v podání Radhy Mitchell mi však neskutečně lezla na nervy. Uječenější ženskou jsem už dlouho neviděl, navíc její chování nemá nic společného s logickým uvažováním. Skvělou práci odvedl i Mark isham, jehož hudební doprovod ke scénám sedl jako prdel na na míru vyrobenou záchodovou mísu. U Podivných jsem se zkrátka smál (Everything is fucking moving), lekal (jen párkrát, ale dost), koukal s otevřenou hubou dokořán (vidle, hledání místa havárie, závěr) a v neposlední řadě měl na krajíčku (Fuck you for what you did). (18.08.2010)

Krutopřísná pecka, jejíž dějovou předvídatelnost (pointu jsem uhodnul cca po pěti minutách) bohatě vynahrazuje Eisnerův um, jehož prostřednictvím režisér s divákem manipuluje jak se mu zachce. Při lekačkách jsem skákal až ke stropu, při akci byl zaražený do sedačky, a jakmile šlo říznému Olyphantovi o krk (byť jsem věděl, že o něj přijít nemůže), málem jsem se v sedačce doškrábal až na molitan. Zajímavé, že ve správných rukách mají remaky smysl. Jen je nesmí dostat do ruky Bay a jeho banda patlalů. Na Eisnerův Útěk z New Yorku (pokud k němu nakonec dojde) se každopádně těším jako na máloco. A Timothymu bych prosil přihrát Snakeovu pásku přes oko. (04.06.2010)

Slušně nablejskanej stroj z dílny George A. Romera. Sice jede dle vyšlapané cestičky, ale hromada dílčích scén má skvělý hororový háv. Ústřední dvojice sympatická, v podstatě mě to bavilo po celou dobu stopáže. 70% 20 miliónů dolarů(rozpočet)/55 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (13.06.2013)

K filmu jsem usedal se slovy: Bav mě! Nu, a on mě pobavil. Dal mi přesně to, co jsem očekával, tudíž spokojenost se v závěru dostavila. Zbytečné psát o tom, že téma je stokrát ohrané...všechny příběhy byly dávno odvyprávěny, tak nechtějme naivně cosi originálního. Jen mě mrazí z toho, že tenhle typ filmů ukazuje, jak by armáda s lidmi zametla, a že by to mohla být v reálu nakonec pravda. Konec může někomu připadat jako dvířka ke dvojce. Mně však spíše připomíná konec Fulciho majstrštyku The Beyond...a scénka v myčce měla opravdu spád! (04.12.2010)

Tak jsem se pro jednou zpronevěřil své zásadě nechodit do kina na žádné remaky, speciálně pak ne na ty hororové (loni jsem přitom odolal i PÁTKU TŘINÁCTÉHO a to jsem na té sérii vyrostl!) a samozřejmě jsem si pěkně nabil hubu, takže vám všem moc děkuju. Obludně klišovité, dokonale předvídatelné a bez zapamatovatelných scén (výjimku tvoří scény zapamatovatelné svou blbostí), marně se to snažící maskovat svižným tempem a náloží stereotypních lekaček. Jediné pozitivum - Olyphantovic Timmy. Klasická "scenáristická inspiračka" (film bavící tím, že si u něj vymýšlíte jeho vlastní zábavnější verze). Hodný šerif, zlá armáda a hromada lidí, co se chovají hnusně ne proto, že je jim to vlastní, ale protože jsou nakažení. Zkrátka pohádka pro děti. Připadal jsem si, jako by se mě někdo pokoušel strašit klekánicí a já mu zato ještě zaplatil stopade. Prostě jako idiot. (28.04.2010)