Ony

Středostavovská novinářka si v poklidu žije ve svém nefunkčním manželství. Při shánění materiálu pro článek o prostituci studentek se setká s jinou realitou: sex stále ještě existuje. Chce to vyzkoušet s manželem, ale ten si na díry pořídil nejnovější model vrtačky. Čekal jsem moralizování ve smyslu "prostituce je špatná" a "za to může dnešní společnost", dočkal jsem se spíš zobrazení mezigeneračního a hlavně mezitřídního neporozumění. Hodnocení někde mezi 3-4* (30.03.2012)

,,PÍŠU ČLÁNEK O PAŘÍŽSKÝCH STUDENTKÁCH PRO ELLE. CHTĚLA BYCH S VÁMI UDĚLAT ROZHOVOR. MŮŽU VÁM ZA TO ZAPLATIT, KOLIK CHCETE. A ZŮSTANETE V ANONYMITĚ. MYSLÍM, ŽE JE TO PRO VÁS VÝHODNÉ....“ /// To se jednou novinářka Anna zamyslela a dostala nápad na reportáž. (Dost možná jen chtěla zjistit, co všechno manželé nedělaj doma se svejma ženuškami, možná ji to i trochu vzrušovalo....) A tak mám možnost čumět na lolitky a jejich krátký (a povrchní) příběhy, na Annu a její krátkej (a povrchní) příběh, na kuřbu, análek, piss – ,,JE TO JEN SEX“ (no bodejť, moje slova…). Nuda, šukací scéna (taky nuda? Tož to je složitější…), nuda, bobr, ….. (sem si dosaď co chceš….máš snad nějakou fantasii…). A – teď nevím jestli jsem to tak nějak pobral dobře - pokus o amorální obraz společnosti? (soráč, možná ty slova znamenaj něco úplně jinýho…) Prostě se mě snažej něco říct, ale moje šedá kůra je úplně blbá (ale tu kuřbu, piss a análek chápu, tak snad to se mnou nebude ….co chlapi?) Zcela vědomě podhodnocuju, ale já to tak cejtím. Vlastně necejtím vůbec nic. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Šla bych študovat do Paříže a přemejšlím, jak já se tam kurva uživím? 2.) Nevím, kdy je ten správnej čas se při hledání nájmu mrknout na kozy – na svoje kozy! 3.) Často se ptám, jestli není lepší nebejt manželka, ale kurva. 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (20.08.2012)

Odpichne sa to od morálne panickej témy prostitujúcich študentiek. Téma sa však rýchlo stratí a zostanú len scény súloží. A tu je problém. Čo sa tvári ako realistické zobrazenie súlože je nakoniec iba porno aj keď žiadny detail neukážu. Režisérke sa nedarí esteticky uchopiť scény milovania a neútočí tak na divácke emócie ale iba na sexus publika. V ostatných scénach vidíme pobehovať Binoche čoby stárnucu ženu v domácnosti, novinárku píšucu o študentkách reportáž. A tak si s jednou struhne lesbický románik. Artový pseudofeminizmus ako sa patrí. Festivaly len tak mľasknú a ďalší nudný film sa im stratí v pažeráku. (25.06.2012)

Je pro mě překvapivé, jak některé místní komentátory minulo sdělení snímku. Soustředíc se na domnělou vyprázdněnost "utrpení" vyšší střední třídy se zaseknutou ledničkou a "odhalujíc" prý pseudoartové zobrazení "pouhé" novinářky účelově poslouchající radio Classic (wtf), opomíjí, že Szumovská ukazuje na tato pozlátka - formálně reprezentující mezitřídní/mezigenerační distanc -, dekonstruuje jejich porcelánovou krustu a staví paralelu mezi cestou životem novinářčiných informátorek a tím, jak žije ona sama. Na tom není nic do sebe zahleděného ani samoúčelně uměleckého. Elles naopak vykresluje - a nutno říct, že přehledně, nikoliv zmateně nebo nemotivovaně -, sociální realitu s ohledem na její rozostřený charakter. Sděluje nám zřetelně: ne, kdo si vydělává tělem, není jen šlapka nebo jen oběť. Nemá z toho jen potěšení nebo jen zničený život. Nejde jen o jejich autonomní rozhodnutí nebo jen o důsledek problémů systému. A ne, "vydělávání tělem" nelze redukovat jen na situaci, kdy zavolá cizí člověk a ráno nechá peníze na nočním stolku a nejde o téma, která se týká jen a pouze dané ženy. Snímek se soustředí na hranice třídní, generační, genderové, vzdělanostní, situační a další. Staví mezi nimi nepříjemné paralely a až na přehnaně archetypálního manžela zůstává v uvěřitelně nejednoznačné rovině. Nejde o pseudoart, ale o příjemně komplexní náhled na sexualitu jako nástroj, připsanou roli a hybatele dění. (25.09.2016)

Francouzsko-polské spojení ve filmu funguje, o tom jsme se x-krát přesvědčili, netřeba vyjmenovávat. Potvrzuje se to i v roce 2012 v podání svérazné polské režisérky Szumowske. Její předchozí snímek ve mně zanechal všelijaké pocity, nyní zašla ještě dál otevřeností některých scén. J. Binoche i A. Demoustier jsou standardně výborné, scénař by možná ještě nějakou tu mouchu mohl vychytat, ale jinak o kvalitní snímek na světě je rozhodně postaráno. (21.08.2012)