Odsun

Za války se děly hrozné věci, ale když automaticky šoupnu každému filmu, jenž se zabývá podobně bolestivým tématem, pět hvězdiček, nikomu to nepomůže a mně karmu nenavýší a ctnosti nepřidá. La Rafle je zdlouhavá, nezáživná rutina, jež ve mně sice několikrát vyvolala smutek či vztek, po delší dobu však nebyla schopna onu emoci udržet. Navíc zdejší vykreslení Hitlera je neuvěřitelný přehmat, všechny scény s ním mi připadaly jako kariaktura, což se do takto rádoby hodnotného filmu opravdu nehodí. S přimhouřenýma očima 6/10. (17.11.2010)

Francouzi se v tomhle filmu ukazují v tak dobrém světle, že by tomu člověk chvilkama nevěřil. Najdeme zde klasická "holocaustová" klišé a méně nasilí než je obvyklé. Ničemu to však nevadí. I když film nepřekypuje drsnými a krvavými scénami, tak nenudí a naopak nás donutí více se vžít a vcítit do rolí obětí holacaustu. Pro mě je však jedna z nejzásadnějších věcí, které mi vadily, je závěr filmu. Režisér toho jednoduše mohl ukázat víc. Filmů o holocaustu je hodně, tenhle určitě patří mezi ty lepší. (20.09.2012)

Iste súhlasím, s niektorými, sú aj lepšie filmy venované tej hroznej udalosti XX. storočia, akou bola likvidácia spoluobčanov len zato, že boli inej národnosti a viery a ktorá nebola len vo Francúzku ale v celej Európe. Ale tvrdím, že takých filmov nie je nikdy dosť. Treba takéto filmy, aby svet nevedel zabudnúť na to ako sa človek k človeku správal. (22.06.2016)

----- "Kdyby se Kristus vrátil, nosil by hvězdu." ----- Začalo to poměrně nevinně ... hvězdou. Koho z nich by napadlo, jak to skončí - i kdyby je někdo varoval, kdo z nich by tomu UVĚŘIL ? Zhoršovalo se to POSTUPNĚ ... a každá fáze vypadala jako konečná - žili přece V CIVILIZOVANÉ EVROPĚ, VE DVACÁTÉM STOLETÍ ... a válka jednoho dne musela skončit - stejně jako všechny předešlé. Mrazivý snímek o událostech z historického hlediska poměrně nedávných, o dnech, kdy v podstatě Francouzi (lépe řečeno jejich představitelé) hodili přes palubu Francouze - tím neříkám, že byli výjimkou, že to ostatní národy neměly podobně. A jen tak mezi námi: Proč by se Kristus vracel ? Už jednou se nechal ukřižovat a s člověkem to nepohnulo - ani o píď. Píše se patnáctý rok jedenadvacátého století, a jak si stojí Evropa ? Kdepak, nepoučili jsme se ... nijak zvlášť. (27.01.2015)

Nemam prilis rad filmy o holokauste a preto ich obvykle nevyhladavam. Tento som si pozrel len kvoli tomu, ze tu hra moj najoblubenejsi herec Jean Reno. Vykon ktory podal je slusny, presne vystihol to, co sa od neho chcelo. Figurku sympatickeho privetiveho doktora. Scenar mu tentokrat nehadze polena pod nohy v podobe nejakych nezazivnych dialogoch ako v jeho poslednych filmoch, ale ani mu nedopraje nejaku vyraznu scenu, aby poriadne vynikol. Aj ked film rozhodne nie je bezchybny, tak ocenujem, ze mal aspon potencial byt niecim viac ako len rutinným filmom, ake v poslednej dobe toci. No a samotny film by som oznacil ako celkom pekny. A to je ten hlavny problem. Film s takouto tematikou by nemal byt celkom pekny, ale mal by vo mne vyvolat nejake emocie. Tomuto filmu sa to ale vobec nedari. Nejake vyraznejsie vypjate sceny tu uplne chybaju. Najzvlastnejsie posobi zobrazenie Hitlera ako komicku az trapnu karikaturu a snaha o kontrast medzi jeho luxusnym sposobom zivota a mizernymi zivotnymi podmienkami v internacnych taboroch zlyhava. Tento film vo mne vyvolava dojem ako keby sa Francuzi zrazu rozhodli vyriesit si svoj mindrak so svojim podielom na holokauste, ale zaroven sa bali, aby film ktory o tom natocia nevyvolal nejake kontroverzie. Vysledkom je sterilny film, ktory vas necha uplne chladnym napriek tomu, ze zdeluje krute veci. (11.12.2010)