Nezapomeň na mě

Nejdříve to vezmu od konce; co to k sakru bylo? Vůbec to do filmu nezapadalo a i když to byl účel, já bych to vyškrtla. Jinak se příběh táhnul, zkrátka nic neříkající - nemastné neslané. Ale jedno Remember me nelze upřít; Pattison umí hrát rozervané chudáčky tak dobře,že si začínám říkat, jestli to vůbec hraje. Jinak podle názorů fanoušků tohoto počinu jsem usoudila, že takové hodnocení má vážně jen kvůli konci.. Tvůrci holt ví, jak na to! (03.03.2011)

Remember me je krásný film. Na konci jsem byl jednu slzu od 5* hodnocení, ale přesto jsou mé hvězdičky plné silných pocitů. Na první pohled je to film dost jednoduchý, s tradičním schématem syn-rebel naštvaný na svého bohatého otce rozvedeného se svou matkou. Příběh se však postupně mění spíše na metaforu náhody v lidském životě a odvahy nalézt cestu přes těžké chvíle. Vše pak naprosto změní závěr, po kterém mi otevřeně spadla čelist a celý příběh dostal úplně jinou hloubku, kterou může kdejaký romanťák závidět. A to, že hrál i slušně Robert beru jako bonus, protože vedle Pierce to ani asi jinak nešlo:). Spoiler: je skvělé vidět, jak původně rebelský syn v závěru filmu pochopí, že jako "dítě" prostě nedokázal pochopit vlastní rodiče a jeho zloba a nenávist nemá praktické opodstatnění. Z rebela se tak stává jen hloupý mladík, který méně myslel a chtěl poznat, než konal. Ten prodloužený závěr s monologem má podle mě silný a důležitý význam. Není to rada, je to pohled na lidi, kterým se právě mění život. A takových lidí je každý den opravdu mnoho... (10.12.2011)

Film je to vskutku povedený a velké většině (zvláště dámského publika) během filmu jistě i nějaká ta slza ukápne. Jednu věc bych ale vytknul a ta se týká právě tolik zmiňovanému zvratu v závěru filmu. Věřím, že Američané nejspíše navždy budou mít v paměti osudový den (ve kterém právě dochází ve zvratu v ději) a tudíž i navždy budou vědět, co se v ten daný okamžik stalo, ale bude tomu tak i u neamerických diváků, kteří tento film shlédnou třeba za deset let? Obávám se, aby si nakonec tento divák neodnesl ze závěru filmu jen: „ Tam se něco muselo stát…ale sakra…co to bylo?“ (03.05.2010)

Rychlá a úderná konverzačka s poměrně slušnými emocemi. Průměrné herecké duo mladých, ale fantastický Pierce Brosnan v jedné ze svých typických rolí. Závěr měl katarzovat, ale spíš jsem zůstal v údivu. Správně ? Špatně ? Těžko říci. A v tom vidím největší problém snímku. Jaksi není jasné, co nám chce vlastne říci. Někdo je z toho v užasu, někdo to hodí pod postel. Záleží na vás. (14.08.2010)

Patyzón pronáší "moudra", Patyzón zevluje, Patyzón oblejzá nějakou pipku, Patyzón hystericky ječí na svýho fotra, atd... Dohromady to nějak nedává žádnej smysl, ale hlavně je tam pořád Patyzón. Tento film byl zřejmě určen pro obdivovatelky Patyzóna, aby se na něj mohly podívat taky jinde než v Twajlajtu. Nakonec bylo nutný, aby to do Patyzóna napálil Boeing, aby si jeho fanynky taky pobrečely. Následkem toho se ta jeho pipka zbavila svýho strachu jezdit metrem, což asi byla jediná pointa celýho filmu. Za zmínku stojej ještě tak ty fotři (Pierce Brosnan a Chris Cooper), ale paradoxně mi asi přišel jako nejzajímavější osud Patyzónovy 11-letý sestry, přestože obvykle dětský postavy ve filmech nesnášim. (26.07.2012)