Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Nechal jsem se oklamat DVD obalem, na kterém je tučným písmenem uvedeno: Nejpovedenější komedie od dvojice Spencer a Hill. Reklama zůstala reklamou a své pověsti o tom, že klame lidi, nezklamala. A při tom zápletka filmu je podle mě nejpropracovanější ze všech komedií této dvojky. Chápu, že naši rodičové chodili v 70. letech do kin, které byly plně obsazená, díky těmto italským komediím. Jenže ony ty filmy jsou pořád na jedno „brdo“. Spencer vždycky sedí např. u stolu a pije nápoj. Za ním stojí nějaký chlápek, který ho mlátí např. židlí aj. Spencer je v klidu. Po chvíli se zvedne a jednou ranou jeho tvrdou pěstí zničí protivníka, i když ten ho chvíli před tím mlátil dřevěnou židlí. Je divné, že na Spencerovi není ani šrám. Dovedete si vy představit, kdyby vás někdo přetáhl např. baseballovou holí? Nechtěl bych vidět následky. Byly byste vůbec rádi, že jste přežily. Hill je také v každém filmu stejný. Jen oproti Spencerovi využívá více svůj mozek při bitkách. Také to působí velmi nereálně. Člověk, který váží 75kg přemůže několik borců, kteří mají váhu nad 100kg. Scénka z filmu, kdy Spencer jezdí v domě bugginou působí spíše k pláči, než aby splnila svůj původní účel, který byl přivést člověka k legraci a vyvolat v něm smích. Bylo mi hodně divné, že tu jízdu vůbec někdo přežil! Neviděl jsem úplně všechny filmy této, pro většinu velmi úspěšné a zábavné dvojky, ale můžu vám s čistým svědomím říci, že si už žádný film, kde hrají spolu nepustím, protože by skončil v odpadu. Na závěr se ještě jednou omlouvám za tu jednu symbolickou hvězdičku, ale je to hlavně tím, že jsem viděl nekolik komedií s Budem a Spencerem v krátkém časovém úseku. Kdyby tento film byl první mnou viděný, tak bych ho považoval za čistý průměr. (12.09.2008)

Konečně spokojenost. Po sérii těch „méně dobrých“ filmů mé oblíbené dvojice jsem se dostal k jednomu z mých nejoblíbenějších kousků. Již úvodní závod nabízí parádní podívanou, kterou scénárista okořenil několika solidními hláškami a ve chvíli, kdy se na scéně objeví skupina gangsterů započne klasická komedie, na kterou jsme zvyklí. Pěstní souboje, honičky, vzájemná nevraživost – to všechno tu samozřejmě nesmělo chybět. Oba herci opět předvádí slušné výkony, milovníci starých aut i motorek si přijdou na své. Samozřejmě tu nechybí ani jistá teatrálnost, která po letech už nemá to správné kouzlo, ale i tak dávám lehce nadprůměrné hodnocení. 70%. (27.11.2015)

Tenhle film je podle mě to nejlepší v čem hrála dvojka Bud Spencer a Terence Hill. O skvělých vtipech a rvačkách netřeba mluvit. Výtečnou hudbu reprezentuje titulní píseň Dune buggy a také sborová píseň Il coro, která hrála Paganinimu k neúspěšné práci. Navíc Donald Pleasence si dobře poradil s rolí psychouše. (18.12.2007)

Když mi bylo 12 a viděl jsem to v černobílé televizi Salermo, byl jsem, stejně jako ostatní spolužáci, naprosto okouzlen. Ty rány, ta buggyna. Zvuky džž a duff, napodobující rány pěstí v TV byly nezbytnou součástí slovníků všech. nedávno jsem to viděl a za sebe jsem rád, že toto období prošlo a skončilo s první polucí (05.10.2007)

V dětství člověk tyhle taškařice tandemu Spencer a Hill žral, dneska už mi přijdou zoufale laciné a dost nudné. Ty dialogy jsou snad všechny improvizované, Spencer jen pořád otráveně vzdychá a kroutí hlavou místo aby řekl něco vtipného a Hill to moc nezachrání (navíc ta jeho romantická linka je hodně povrchní) a i ty velkolepé honičky a bitky odzívám. Ale pár dobrých gagů (Spencer s Hillem si nevšimnou, že jim hoří auto), nápadů (rytířský souboj na motorkách) a scén (sborový zpěv) se přece jen najde, Donald Pleasence jako cholerický psycholog taky trochu pobavil a ústřední song vládne i po letech. (03.07.2016)