Modré uniformy

Tento western pravděpodobně nebude součástí nedělních podvečerních Filmových návratů. Podobně jako Malý velký muž dlouho "klame tělem" (u Penna satira, zde romantické sbližování), ovšem v rámci žánru se vyjadřuje k politické situaci přelomu 60. a 70.let (válka ve Vietnamu), přičemž jeho vyvrcholení ( inspirované masakrem Čejenů u Sand Creeku v roce 1864) je nemilosrdnou obžalobou války a s ní spojené genocidy. (06.02.2009)

Zajímavé a to hlavně díky Candice Bergen, zásadní westernové rajdě 70.let, která tomuhle westernu dodává šmrnc. Vůbec tenhle silný ženský element ve westernech by se dal ždímat určitě ještě dnes (viz např. návrat do Could Mountain), v době kdy je chlapský western považovaný za mrtvý. A ta slavná závěrečná scéna je moc povedená, ale film na ní rozhodně nestojí. (20.06.2009)

The most savage film in history! Soldier Blue u nás zůstane bohužel asi nejméně známým dílem Ralpha Nelsona, protože v něm nehraje nikdo známý (na rozdíl od komediálně laděného Vojáka v dešti se Stevem McQueenem) a protože nezískal žádná výrazná ocenění či nominace (jako Polní lilie, v nichž se objevil Sidney Poitier a hned z toho byl Oscar, poté si u Nelsona zahrál ještě v jeho oblíbeném westernovém žánru Souboj v El Diablu). Onu neznámost by ale mohl změnit plakát, který visí na zdi v úvodních titulcích Tarantinova Grindhouse: Death Proof Jungle Julii (hraje ji Tamia Poitierová, dcera Sidneyho!) a který by mohl ponouknout cinefila k sehnání si snímku.____ Film v úvodních titulcích podbarvený tklivou písní a zakončený "hrobovým" (až uvidíte, pochopíte) tichem otvírá útok Indiánů na americkou kavalérii a uzavírá útok americké kavalérie na Indiány, zbytek filmového času je vyplněn dvojicí (On a Ona), která k sobě nalézá skrze různé peripetie cestu i přes svou rozdílnost. Režisér spolu se scénáristou bortí nejenom genderové představy, ale i divákova žánrová očekávání._____ Zatímco On by měl být mužný, světem protřelý a postarat se o ženu, která je v nesnázích, tuto úlohu zastává Ona (která mimochodem není indiánského původu, přestože zastává jejich tradice a ideje, čímž se tvůrci důmyslně vyhnuli klišé spjatým s "na dvou různých postavách vyjasňujeme rozdíly mezi jednotlivými navzájem znepřátelenými kulturami"). Hodina a půl věnována jejich sbližování, posouvanému ve vyprávění peripetiemi obou hlavních aktérů (zvlášť významná je rolička Donalda Pleasence, který umně balancuje mezi komickou a démonickou polohou), dojde svého dovršení definitivním sblížením, aby se mohl navrátit deadline ze začátku - tedy odplata kavalérie Indiánům._____ Ta Ralphu Nelsonovi slouží hlavně k tomu, aby rozmetal idylu předtím ve filmu vytvořenou a demonstroval tak, že heterosexuální pár nemůže být utvořen, pouze ony brutální výjevy z válečné vřavy zanechají v jednotlivých akteréch - stejně jako v divákovi - stopy. Žena, jíž je dekapitulována za jízdy na koni hlava, brutální znásilnění s odřezáním bradavek... a jeden z nejlepších a nejpřehlíženějších filmů Ralpha Nelsona, u něhož mě nepřekvapuje vzhledem k výše popsanému, že plakát na jeho málo známý film má jedna z Tarantinových postav na zdi... (17.11.2007)

Podivné putování nesourodé a zvláštní dvojice, přičemž ona, bezbranná dívka, má převahu nad ním, rostřeseným vojákem, se přehoupne do roviny brutální výpovědi dvou národů, pro které prostě soužití, za všechny křivdy a masakry, nebylo možné. Nenávist zde vystupuje v podobě zkalpovaných těl a běsnícího násilného řádění. Tak trochu, jakožto příznivec žánru western, se stydím, že jsem tento film viděl až nyní. (21.11.2014)

Označován za jeden z nejkrutějších filmů historie. S ohledem na dobu vzniku nelze než souhlasit, podobné krvavé scény známe až z dnešních "otrlejších" filmů, například Save private Ryan.___ Údajně je toto také oblíbený film Quentina Tarantina. To by souhlasilo. Zjevně se nechal pro Kill Billa inspirovat, práce s filmovou krví je ve "Vojáčkovi" (jak je Soldier Blue volně překládán) hodně podobná krvavým záplavám z Billa. Pro mě o důvod víc, proč se Tarantinovi i nadále obloukem vyhýbat (nelíbil se mi ani jeden z jeho filmů, které jsem viděl: Gauneři - příšerní, Jackie Brown - nudná, Kill Bill - ptákovina) TO UŽ SAMOZŘEJMĚ DÁVNO NEPLATÍ. Soldier Blue je podle mě další z řady filmů, kde se tvůrci pokusili zjednodušit děj tak, že jednu ze stran (ovšem jako vždy indiány) zobrazují jako stupidní skupinu, která vůbec neumí bojovat a tupě si nabíhá na (nejlépe ještě vlastní) kopí. SPOILER: Objevuje se tu řada nelogičností (proč si Honus nevzal z vozu překupníka alespoň jednu pušku, aby pak nemuseli před ním prchat jak postřelení králíci).. Historickou hodnotu filmu svým hodnocením ovšem nijak nezpochybňuji. (16.02.2009)