吸血少女対少女フランケン
Vampire Girl vs. Frankenstein Girl
Obsahy(1)
Japonská kinematografie má mnohá bizarní zákoutí. Jedním z nich je oblast laciných, na digitální kamery točených snímků, v nichž se mísí komiksová stylizace s postupy gore, splatteru, braku, popu i burlesky. O režii tohoto příspěvku se podělili Naoyuki Tomomatsu a trikový specialista Yoshihiro Nishimura. Zatímco první jmenovaný díky legendární zombie komedii Stacy náleží mezi průkopníky dané kategorie, druhý je současná nejzářivější tvůrčí hvězda oboru – jeho Tokyo Gore Police si vychutnali diváci posledního Festivalu otrlého diváka. Upírka vs. Frankensteinka na půdorysu teenagerských soapoper a romantických komedií rozvádí fantasmagorickou podívanou plnou teatrálně přepjatých hereckých výkonů, třeskutě umělých speciálních efektů a především komiksově nadsazené brutality. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (31)
Pár světlejších chvilek by se našlo, ale i tak je to ve většině stopáže docela nudná a nepříliš zajímavá záležitost ve které i ta krev a masakry působí až tak moc lacině, že ani nejsou příliš zábavné. Tokyo Gore Police se svou trash-punkovou estetikou a triky připomínajícími Cronenbergovské rekvizity (toho starého, lepšího, Cronenberga) je na tom i vizuálně a stylově mnohem lépe než Upírka vs. Frankenštejnka... nehledě na to že je ve své psychedeličnosti i o dost zábavnější (byť ne zas tak o moc). Některé gagy tu jsou opravdu povedené, stejně jako některé z postaviček, ale celkově to mnohem víc působí amatérským stylem "po kamarádech" natočené jakožeparodie splácané na ruční kameru sebranou v cestovním kufru rodičů, než jako normálním způsobem natáčený trochu méně normální film. Při správné náladě zabaví, ale i ve stejném "žánru" se dá volit lépe. 4/10 ()
Nejzábavnější japonskej splatter, co jsem viděl a to se všim všudy, gore triky jsou sice absolutně trapný a digitální ještě trapnější, ale to tomu dává ten správnej zábavnej rozměr, stejně jako hrává, svižná a nápaditá hudba, která doprovází většinou gore scén a když se k tomu přidá ještě dobrej režisér, co rozpočet nahrazuje umem a super nápady a přidá se i na tenhle žánr dobrej upírsko-frankensteinskej příběh, kterej nenudí a má celkem hlavu i patu, tak musim zatleskat, co tentokrát japonci vytvořili ()
Láska dělá divy, akorát jen někdy člověk zjistí, že se stal pouhým otrokem. Tyhle fantastické japonské mlátičky, kde nic není nemožné, buď pobaví, nebo znechutí. Comicsově barvotiskové s gejzíry krve. Na diváka čeká rozkošná lidská fontána, v níž se Monami sprchuje, vržená lebka, co serve ze své oběti kůži i maso, či déšť oživlých šroubů. K tomu klub japonských Afričanek, klub dívek řezajících si zápěstí, jejichž kapitánka suverénně vyhraje závody v řezání v momentě, kdy si nešikovná soupeřka uřízla ruku, a Igor, nový správce školy, co chytá své protivníky do pasti z lidského hrudního koše. A jelikož Monami ovládá jako upírka svoji krev, dokáže si z ní vytvořit meče a z kapek smrtonosné projektily. Záliba tvůrců v populárních školačkách, lolitkách a zdravotních sestrách je samozřejmostí. Levné, zábavné a plné bláznivých nápadů. ()
Po Tokyo gore police a neskutečně "zážívném" Helldriveru, vidím zábavný odpočinek, u kterého se můžu v klidu zasmát a nemám z něj depku, kterou jsem měl u mnou výše zmíněných. Tady jsem se opravdu zasmál a celkem se i bavil, i když na tromu to jestě nemá, ta umí aspon i "pořádně" zábavnou story. Nejlepší postava: Frankenstein a ten jeho tanec s tou sekretářkou, když řezali to tělo, to jsem vybuchl smíchy po dlouhý době u filmu. To fakt cenim. ()
Naposledy jsem si podobnou asijskou divočinu dopřál již před více než rokem. A tak jsem si řekl, že jsem za tu dobu možná divácky "dospěl" a že tedy nastal čas zkusit nějakou východní splatter komedii znovu. Kyûketsu Shôjo tai Shôjo Furanken se pro své červené hodnocení zdálo být ideální volbou. Ale kdepak, já to fakt vůbec nedávám. Strašný, příšerný zážitek. Minimálně na rok jsem se opět vyléčil... ()
Reklama