Ironclad
Ironclad
Ironclad – Bis zum letzten Krieger
Templár
Režie:
Jonathan EnglishKamera:
David EggbyHudba:
Lorne BalfeHrají:
James Purefoy, Kate Mara, Paul Giamatti, Brian Cox, Jason Flemyng, Derek Jacobi, Mackenzie Crook, Charles Dance, Vladimír Kulich, Jamie Foreman, Guy Siner (více)Obsahy(4)
V Anglii 13. století bojuje skupinka templářských rytířů při ochraně hradu Rochester proti tyranskému králi Janovi. (Filmbox)
Recenze (549)
Parádní středověká řezničina a jeden z těch nejlepších filmů podobných jatek z tohoto období. Je to brutální a akci se nedá co vytknout. Herecké obsazení se hodně povedlo. Jeden z nejlepších DVD ze stánků ......7/10 ()
L. P. 1215. Z filmu je hodně cítit televizní tvorba. Divné dialogy a souboje ala kompars. Nezvládnuté prostředí, zbytečná brutalita na úkor děje, žádná hudba a vše vypadá strašně uměle. Kamera se někdy začne chovat divoce, jakoby tvůrci chtěli něco dohnat. CITÁT - Sekni do kůlu a silně.......... ()
Solidní gorefest, dobré obsazení a parádní atmosféra hnusného, špinavého a krvavého středověku vs. trochu nezáživný příběh a viditelná lacinost. Nicméně ty boje jsou fakt dost dobré a kdyby je nekazil místy nepřehledný střih, mohly být ještě lepší. Pro fandy středověkých béčkových rubaček jako dělané. ()
Vcelku průměrný historicko-akční (spíš tedy akční) biják se slušným obsazením, dobrou hudbou, schematickým dějem, postavami i dialogy se zvrtne do totálních béčkových vod ve chvíli, kdy Kate Mara pozvedne zbraň a zabije zkušeného bojovníka. ()
Templář Purefoy všemi možnými i nemožnými způsoby masakruje, respektive porcuje dánské žoldáky. Špinavé, syrové, krvavé historické drama plné historických nepřesností, ale moc fajn :-) ()
Skvělý historický film, tedy spíše masakr, kde nechybí pořádné šermířské souboje, usekávání nejrůznějších končetil, tuny stříkající krve a pěkně zpracované dobývání hradu. Jamesi Purefoyovi hlavní role sedla dokonale. Za mě 95% :) ()
Špína,krev,brutalita a pár chlápku co brání hrad proti Dánům. Celé to krapet připomnělo klasické westerny. Co však film vytahuje nahoru je duo Purefoy a Giamatti. Tohle rozhodně stojí vidět. A pak že se historické (fantasy) nedají dělat i za "pár" kaček. ()
Název Železná kláda je matoucí. Tohle není péčko. Jen takové béčko s rytíři... ()
Kde historici prevracajú oči, tam priaznivcom historických jatiek nejedenkrát srdiečko zaplesá. A moje srdiečko teda plesalo v rytme nájazdov na hrad. Kto sa chce ísť do filmu stým, že chce rozoberať a zamýšľať sa nad jeho hĺbkou odporúčam, nech sa radšej popozerá po niečom inom. Samozrejme, že je to jednoduchý a priamočiary príbeh. Kompenzácia formou otvorenej brutality a oddelených údov nechá všetky nedostatky filmu zabudnuté. Napriek tomu, že je príbeh zasadený do tvrdého stredoveku si snímok neodpustil nejaké to holywoodske romantické klišé, okrídlené vety a patetické scény. Ale opäť nič, čo by pokazilo celkový dojem. Od obsadenia som taktiež nič svetoborné neočakával. No musím uznať, že moje úvodné podcenenie zožalo veľký úspech a herci ma milo prekvapili. Celkovo je tu skoro všetko, čo očakávam od vojnového historického filmu. Otvorené boje za svetla, stratégia a autenticita a skvelé efekty. Jediná slabina bola v masovosti, no za divákov prehľad v jednotlivých bojoch sa dá preglgnúť aj toto. Odporúčam. ()
Nebylo to úplně marné, ale zřetelně tomu chyběly peníze a možná pevnější ruka u scénáře a režie. Tisícovka Dánů se skládá asi z padesátky stále stejných chundeláčů, kamera sebou neustále třese (přeci jen je zima a vlhko), efekty jako krev, hrady a velké armády jsou poměrně zjevně z donucení levné a z herců beru z celého filmu v potaz JEN Paula Giamattiho (Král Jan), Dereka Jacobiho (Cornhill, pán Rochesteru) a Jamieho Foremana (nájemný žoldnéř Jedediah Coteral), ostatní, ať už byla role jejich postavy jakkoliv zásadní či ne, tu byli herecky jen do počtu. ()
Ridley Scott skončil Robina Hooda tam, kde Jonatán English svoje "železný odění" započal. Akorát výtečného Oscara Isaaca nahradil ještě výtečnější Giamatti a stárnoucího Russella nahradil nestárnoucí Purefoy. Ten toho za film moc neřekne, a když jo, je to perla. [SPOILERY!!!] "Musíš ho udeřit tvrdě!" a opře se o svůj plechovej obouručák, kterej se pod jeho váhou prohne. A je mu jedno, že před minutou doslova rozpůlil jednoho Dána vejpůl. Kate Mara potom řekne: "Ale já nejsem hřích!", načež se jí Purefoy vrhne do náruče. Kdo by se nevrhl, Bůh Nebůh, přísaha nepřísaha. Brian Cox potom zakřičí: "Nevzdávejte se!" a notně přitom připomene Gibsonovu "Svoboduuuu!". Mimochodem Cox je taky výtečnej. Nakonec přijde nekoktavej Jacobi a řekne: "Jdu vyjednávat." A pak ho najdou, jak si vyjednal s Ďáblem asi fajn dohodu, pač sebevražda byl ve středověku hřích největšího kalibru. Asi jako cizoložství, že jo, Kate? Nakonec to všechno zabije Kulich, kterej řekne: "Ten je můj," což je snad nejčastější poslední věta před smrtí. Když už se přece jenom nemluví, strašně moc se zabíjí, čtvrtí, seká, nohy i ruce lítaj všude kolem, a když není po ruce meč, zabijeme někoho právě něčí uťatou rukou. Dánů jsou tisíce a přitom se jich vždycky jenom dvacet seká na hradbách, a nejhorší na tom je, že maj asi cheat na nesmrtelnost, protože dvakrát se mihne už dvakrát zabitej Dán. To jsou mi věci. Za pomoci vypasených prasat nakonec hrádeček padne, ale v tu chvíli připlujou hrdinní Francouzi á la "Patriot", a uřvanej Paul Giamatti umře na úplavici. Všechno dobrý, konec dobrý. Teda opačně. Všichni jsme to věděli, jak to skončí, ještě předtím, než to vlastně začalo. Purefoyovi prostě obouručák sluší, akorát tady už s ním nemává tak zběsile jako před několika lety při honbě na jednoho draka. Holt padesátka na krku je padesátka na krku. Giamatti si svoji roli bezmezně užívá a dává jí neskutečnej šmrnc, obzvlášť, když rozdupe lejstra a křičí na zapisovatele: "Tohle nezapisuj!" Tak snad jsem vyčíslil všechny velký chyby - nelogickej scénář plnej debilních dialogů, levnej komparz, jo a levný triky jsem nezmínil! Ale dohromady má Ironclad takový kouzlo žánrový rubačky, že se tomu nedá odolat. Ačkoliv English by mohl propříště odolat snaze tak detailně zabírat sekání rukou a nohou. [blu-ray] je ale dobrá koupě - film určitě bude bavit i napodruhý. Btw. Jenom blbec bude tvrdit, že na začátku 13. století neexistovaly obouručáky. Fakt, že je nemáme dochované a doložené v manuskriptech, nic neznamená. V zásadě víme, že technologii, kterou v 15.-16. století k výrobě ohromných obouručáků (zweihänder nebo claymore) Evropa používala, známe v podstatě od 7. století, pokud si moje hlava dobře pamatuje. Dlouhé meče, longswords, pak máme doložené minimálně od starověku (viz metrové spathy), a od 110cm dlouhých čepelí je jen krůček k masívní čepeli vyžadující stoprocentně obouruční grip. Logickým uvažováním můžeme odvodit i to, že nejspíše nesmyslně velké meče existovaly i mnohem dříve než ve vrcholném středověku. Fakt, že se nepoužívaly, pramení samozřejmě z toho, že a) byly nesmyslně velké, b) v reálném boji nepoužitelné. A fakt, že se taková metr a půl dlouhá šavle v normálním boji nepoužívá samozřejmě vede k tomu, že si ji nikdo do hrobu nevezme a v manuskriptu se neobjeví. Přesto, k těm superhrdinskejm rytířům prostě ty obouručáky patřej - superhrdina potřebuje supermeč, ne že ne. () (méně) (více)
Docela dobrý historický film, který měl ale podle mě velkou šanci stát se velkofilmem. Bohužel se tak nestalo hned z několika důvodů a tím hlavním podle mě je délka filmu. Ve dvou hodinách se našlo několik nudných chvil. Na druhou stranu bych pochválil zaporňáka Paula Giamattiho, kterému role sedla a James Purefoy je ve filmech z dávných dob jako doma. Pro mě 60%. ()
Středověká řežba jak má být, jednoduchá a zábavná. Nic víc, nic míň. P.S.: Jason Flemyng byl konečně jednou hustej. ()
Možná jsem dostal ještě o facku mečem i víc než jsem čekal. Historická řezničina s fajn postavami, které bohužel nedostali trošku více prostoru. I tak ale svojí přítomností dopomohli tomu, co se dělo a já měl komu fandit. Purefoy sympaťák a jen shodou okolností dva filmy v řadě právě s ním a oba spokojenost. Příběh je svým způsobem primitivní, ale právě v tom je jeho síla. Vytknout ale musím rozhodně střih bitev. Střihač dle mého zazdil práci všech ostatních. Přitom je to celé parádně špinavé a o záběry, které ukazují sečnou ránu v plné "kráse" není nouze. Celkově ale spokojenost za 75 procent. ()
Pořádně krvavavá historická jednohubka, které právě ona brutalita dodává ten pravý feeling. Zdařilý příběh, který zaujme nejen poměrně solidně natočenou akcí, ale také za uši netahajícími dialogy. Purefoy je prostě borec největší a do historických - a nejlépe středověkých - taškařic se hodí jako málo kdo. Když začne krájet nepřátele obouručným mečem, tak začíná ta pořádná zábava. Kate Mara je moje oblíbenkyně a na svou roli se náramně hodí, přičemž za její prořízlou pusu by ji zřejmě ve 13. století její manžel již několikrát popravil. Giamatti jako král Jan mi připadal, jak kdyby jel v cracku, což by ovšem nátuře tehdejších vládců poměrně odpovídalo. Cox a zbytek osazenstva OK. Celkově očekávaný úspěch, který by snesl možná jen trošku lepší závěrečný fight. 9/10! ()
Po druhotném zvážení jsem nakonec ubral ještě jednu hvězdičku na konečné dvě. Ironclad měl dá se říci dobrý scénář, ale herci si s tím nějak nedokázali poradit. Např. James Purefoy, který je jindy vždy super-charismatický kladňákem či záporňákem, zde byl absolutně zbaven kouzla své osobnosti. Přes svůj zakrvavený ksicht cedil holé věty a mou přízeň si teda rozhodně nezískal. A ani jeho středověký tým bojujících neandrtálců ho nezachránil, bylo mi defacto jedno, jestli zařvou v bitevní vřavě nebo ne. Navíc Aneurin Barnard mi neustále připomínal nějakou reinkarnaci Froda Pytlíka, což Ironcladu taky nepřispělo! Takže jediný kdo hrál byl King John alias Paul Giamatti. On plus sem tam povedené souboje, to byly jediné dva plusy tohoto templářského dobrodružství... ()
O 100% lepší než Centurion. ()
Age Of Empires. Realisticky anglicky stredovek, dobyvani hradu a spravna porce brutality. Vyborny Paul Giamatti a Vladimir "Ulfric Stormcloak" Kulich. 6/10 ()
Pripadá mi to, akoby sa traja režiséri jedného dňa dohodli na schéme príbehu v znení "anglický stredovek, hrdina s temnou minulosťou a smútkom v duši, rôznorodá družina, záporák a mladé ucho, ktoré sa na konci stane mužom" a rozhodli sa, že každý si podľa tohto zadania natočí vlastný film. A tak, v súlade s pravidlom "keď dvaja robia to isté, nie je to to isté" vznikli filmy Hon na čarodejnice, Čierna smrť a Ironclad. Naozaj - tie tri snímky sú si strašne podobné. Príde mi preto zaujímavé ich porovnať. Ironclad má z tejto trojice najlepšiu a najkrvavejšiu akciu (hoci by to chcelo podstatne ubrať toho švenkovania kamerou), najhviezdnejšie obsadenie a najlepšieho záporáka (Giamattiho kráľ John má chvíľky, ktoré ho mierne psychologicky prekresľujú, avšak zároveň sa nezabúda poriadne zlodušsky rozdrapovať), ale vo zvyšných kategóriách stojí takpovediac na pomedzí a v niektorých je aj horší, než obidva zmienené filmy. Kvalitou kostýmov hladko predčí Čiernu smrť, zároveň sa jej ale nevyrovná čo do počtu lokácií (Ironclad sa odohráva v podstate na jednom hrade), a tobôž sa nemôže rovnať Honu. Hlavný hrdina v podaní Jamesa Purefoya strčí Nicolasa Cagea do vrecka, do charizmy Seana Beana mu ale čo-to chýba. Príbeh má o chlp väčšiu hĺbku, než priamočiare fantasy dobrodružstvo, ktoré predstavuje Hon, ale na druhej strane je nudnejší. Taktiež mu chýba výraznejší dopad na diváka, daný myšlienkou, akú mala Smrť. A takto by som mohol pokračovať. Ironclad je každopádne z tejto "voľnej trilógie" najslabší, ale stále je solídnou historickou rúbačkou na jedno pozretie. Možno trochu zmorí premrštenou stopážou, ale vcelku pobaví aj napriek výhradám. Milovníkom hovadsky veľkých obojručákov vstup vrelo odporúčaný. ()
„There is no honour in killing a man“ – Bál som sa toho ako čert kríža, pretože naozaj nemám rád toto obdobie anglického stredoveku plného kráľov túžiacich po čo najväčšom majetku (moja averzia asi bude vytvorená tým, že na výške chceli celú históriu GB recitovať takmer od slova do slova), navyše mojim obavám dopomohol nudný, nič nehovoriaci trailer a dokonca aj závrtná dvoj hodinová stopáž, plagát k filmu je síce fajn, no moje obavy začali pomaly opadať až s prvými komentármi tu na CSFD, ktoré boli viac ako pochvalné a film vytiahli až do červeného pásma. Odhodlal som sa teda aj ja na Ironclad a ostal som viac ako milo prekvapený. Nižší 25 miliónový rozpočet takmer nie je vidieť (CGI hrady vyzerajú prekrásne), kostýmy v rámci možností dobovo prirodzene. Potešila ma poriadna dávka gore, ktorá u týchto filmov zase nie je bežne zvykom, pretože väčšina súčasných historický šlágrov sa snaží zapáčiť aj „rodinnému publiku“. Ironclad sa naopak vyslovene s ničím a s nikým nemazná – odseknuté ruky, nohy (dokonca meč smeruje aj do iných častí mužského tela ;) sú na dennom poriadku, ľudské telá v katapultoch už len bonusom v celej tejto krvavej jazde. 120 minút nakoniec ubehli ako voda a nestihol som sa ani na chvíľu nudiť, za čo film rozhodne zaslúži pochvalu. Rúbačky aj vďaka mnohopočetnému komparzu vyzerali veľkolepo a hlavne ich tu nebolo ako šafranu, ale po povinnom úvode, ktorý načrtol aký taký dej, sa mlátilo snáď každú chvíľu. Ďalej oceňujem krásnu chorálovú hudbu plnú fláut a sláčikov – hlavne pri záberoch, keď rinkot mečov utíchne a boj dokresľuje len hudba, mi miestami nabehli až zimoriavky. Herecké výkony na slušnej úrovni – Jamesa Purefoya mám film od filmu radšej a pre tieto stredoveké mlátičky sa snáď narodil (The Rome, Solomon Kane), hlavná pochvala však ide Paulovi Giamattimu, ktorý sa v roli Kráľa Johna priam vyžíva, dokonca som mu miestami až fandil, čo by som vzhľadom k „vyšinutosti“ jeho postavy asi nemal. Čo by som však vytklo je „ďalší kameraman s epilepsiou“, kde občas nie je vidieť kto je kto a čo robí. Síce to miestami vtláča do filmu zaujímavú autentickosť, no sú miesta, kde by tie roztrasené chrbty postáv divák radšej odsunul preč. Hlavný problém je však plochosť týchto (hlavných) postáv, tam kde režisér výborne zakryl rozpočet, výborne zvládol napätie pri stredovekých bojoch, tam nevie vytvoriť akýkoľvek súcit s postavami – divákovi je preto jedno kto kde ako a kedy zomrel, tobôž sa nedokáže vcítiť do prezentovanej zakázanej romantickej línii medzi zadanou kráľovnou a abstinujúcim templárom. Reálnosť historických udalostí som takmer po celý film neriešil a bolo mi jedno, či sa ich film presne drží alebo sa nimi len inšpiruje, pretože sa prezentoval len ako zábavná stredoveká rúbačka so všetkým, čo k tomu patrí. Potom nanešťastie prišiel záverečný 5 minútový prológ vysvetľujúci, kde sa čo a ako stalo, a už som zapochyboval (Dáni pomáhajúci King Johnovi?, Francúzska záchrana hradu Rochester? Hladomor prekonaný kradnutím jedla bojujúcej armáde namiesto vzdania sa? ... Wtf?). Nechápem zámer tvorcov preladiť v závere na detailné vysvetlenie nasledujúcich historických udalostí, keď sa ich po celý čas film nedrží, pokojne stačilo ostať pri zábere „odchádzame na koňoch“. V nedávnych historických filmoch 2010/2011 s nižším rozpočtom, ktoré sa však tvária ako „veľkofilmy“ sa ale Ironclad určite nestratí (aj keď je každý z nich úplne o niečom inom, preto som sa porovnávaniu v komentári radšej vyhol – Black Death 4*, The Eagle 3,5*, Centurion 3*). Ironclad nakoniec veľmi slušne za 3,5* (ale priznávam, že miestami som uvažoval aj nad 4*) () (méně) (více)