Na mamuta!

║Rozpočet €2milióny║Tržby Celosvetovo $7,134,000║ Deň plný nevšedných filmov na filmovom festivale ale ani zďaleka neskončil a mali sme možnosť vidieť aj francúzsky film Na mamuta! (Mammuth, 2010) z klasicky dobrým hercom Gérardom Depardieu. Ten si sebe svojským prístupom opäť podmanil pozornosť diváka a v horko-sladkom dôchodcovskom príbehu opäť predvádza najrôznejšie úlety aj keď miestami to zachádza do peknej bizardnosti, takže niektoré úseky príbehu dali dosť slušne zabrať tak ako brániciam ale aj medziam znesiteľnosti. /videl v kine: 55%/(filmový festival Cinematik 2014) (08.07.2010)

Odvážný snímek o ničem, v němž Depardieu na motorce loví potvrzení od bývalých zaměstnavatelů, aby dostal důchod. Důležitý je asi ale hledání sebe samého, vyrovnání se s minulostí. Kolem něj jeden úchyl větší než druhej, což je v jádru vtipný. Ale zas až tak velká jízda to není, i když je to docela milej film. 60% (05.03.2012)

Při pohledu na filmografii Gérarda Depardieu z poslední dekády je nutné konstatovat, že podle všech známek trpí velkou sociální nouzí, protože bere prakticky jakoukoli nabídku a z někdejšího filmového klenotu a vývozního artiklu do zámoří se stala nevkusná bižuterie zdobící obstarožní klekánice. Důkazem, že hrát nezapomněl a jeho filmové role nejsou jen důsledkem prohrané sázky, je vedlejší postava gangstera ve Veřejném nepříteli a především hlavní role v tomto snímku. "Mamut" je zasloužilý pracovník jatek, který po dobu deseti let neprotestoval proti jakémukoli přidělenému úkolu, ba co víc, v podstatě ve své práci ani nepromluvil. Jeho myšlenkový svět je totiž prostinký a je vděčný za namáhavou fyzickou práci, při které nemusí zaměstnávat mozkové buňky. Dokonale ho zaskočí fakt, že dosáhl důchodové hranice a jeho doposud pečlivě nalinkovaný jednoduchý svět dostane zásadní trhlinu. Při své těžkopádnosti je pro něj obtížné se změnám přizpůsobit a vyřešit banální životní problémy. Při pouhém nákupu v supermarketu je schopný nadělat takovou paseku, že se divákova bránice natřásá ještě po několika minutách. Tím spíš pak je pro "Mamuta" obtížnější zvládnout vyřízení starobního důchodu. Střídal totiž zaměstnání jako ponožky a vzhledem k jeho odporu k papírům je nasnadě, že mu spousta důležitých lejster schází. Po nevybíravém nátlaku manželky usedá na stařičký motocykl a film se mění v poněkud bizarní road movie po jeho minulosti, při které se setkává nejen s pozoruhodnou sebrankou bývalých zaměstnavatelů, ale i s pozapomenutými rodinnými vazbami. Celé se to odvíjí v tragikomickém duchu a ve zvláštní poetické nadsázce. Pouhý pohled na hromotluka s tváří vysloužilého boxera po sérii drtivých porážek, s dlouhými vlasy a věčně nechápavým pohledem ve tváři tomuhle filmu přidává spoustu procent. Trochu mi vadila ta halucinogenní linie s Isabelle Adjani, ale každopádně jde o přívětivý lidský snímek, který na pár místech překračuje hranice politické korektnosti, jak ji vnímá maloměšťák. Celkový dojem: 80 %. (28.11.2010)

Přirovnání k Wrestlerovi není od věci, rozhodně to má hodně společného. Na mamutovi se mi líbil celkový styl režie, kdy film vypadá "špinavý", líbilo se mi celkový řešení. Samozřejmě, že to stojí na Depardieu, to je jasný. Jak ho nemusim, tak tohle zvládnul výborně a v pohodě utáh celej film. Problém je ovšem se scénářem. Nemůžu si pomoct, ale od chvíle, kdy odjede na motorce, ten film nedrží pohromadě. Jsou tam scénky, který jsou hezký, vtipný i smutný, ale jsou to prostě spíš výjevy ze života bez nějaký další návaznosti. Ale začátek je hodně vtipnej, to zase jo. V tom suprmarketu jsem ho úplně chápal. Velmi příjemný film, který stojí na jednom herci a je až moc epizodickej. 60% (30.11.2010)

Sociálny systém vie o jednoduchých ľudkoch, čo v mladosti nemysleli na starobu a necháva ich pri dokazovaní nároku na dôchodok zámerne sa škvariť v ohni dokazovania ťažko dokázateľnej variabilnej pracovnej minulosti. Štát ušetrí a sociálne negramotní nech aj zgrgnú, pre ekonomiku sú aj tak nepotrební. Čo im ostáva ako alternatíva? Návštevy príbuzných a zblíženie sa s tými povoľnejšími z nich, paberkovanie drobných mincí, spomienky a poézia okamžiku. Režisérskej dvojici ubudlo humoru, čo je pri téme o ľuďoch za zenitom pochopiteľné. Tempo filmu zodpovedá veku a životnej situácii šesťdesiatnika, spomalenej dlhodobou ťažkou prácou, hľadajúceho korene mladosti v novej dobe. Funguje rovnako dobre a vyvážene ako komédia, nostalgický film, sociálna kritika i road movie. No a Depardieu? Nemá chybu. (20.09.2011)