Suspiria

„Bola jej zima, keď zomrela. Ale nebála sa.“ Obludná hororová vízia. Argentov originál sa mi páčil, ale nie som žiadnym jeho megafanúšikom, čiže vznik remaku ma nerozčuľoval a nakoniec som rád, že vznikol, lebo vďaka tomu máme dočinenia s filmom, aký sa v dnešnej dobe vidí málokedy. Režisér dostal peniaze na dospelý, pomalý a brutálny horor, ktorý trvá dve a pol hodiny a odohráva sa v 70. rokoch v Európe (trocha to pripomína o dva roky starší Liek na život od Verbinského, ale naozaj len trocha). Je tam plno skvelých a sympatických mladých herečiek (Dakota Johnson alebo Mia Goth, ktorá by nemala chýbať v žiadnom divnom úchylnom horore) a Tilda Swinton, ktorú nemusím, ale to, čo tu predvádza (nebudem spoilerovať), je paráda. Retro atmosféra úžasná, scenáru som ku koncu síce čiastočne prestal chápať, ale vôbec mi to nevadilo, nakoľko som sa niekoľko dní psychicky spamätával z niektorých konkrétnych scén, ktoré sú hardcore aj pre brutálnych hororových fanúšikov. Nerozumiem, ako sa k tomu (v úlohe producenta) primotal (inak prevažne scenárista) James Vanderbilt, špecializujúci sa prevažne na totálne komerčné látky (Deň nezávislosti: Nový útok, Zelené peklo s Travoltom, Vitajte v džungli, Pád do temnôt, Amazing Spider-Man). (03.02.2019)

No do prdele. Nemáme tu originál a nějakou snahu o remake. Máme tu dva výborné, v podstatě samostatné variace na dané téma, kdy se jedno nepokouší připodobnit druhému. Naprosto skvělé herecké obsazení, v němž se stírá cokoliv, co by se dalo nazvat hlavní postava, protože v každém daném okamžiku filmu do popředí vystupuje jiná postava a chvíli ho táhne, aby štafetu předala dál. Parádní dobové usazení a propojení. Tohle jsem opravdu nečekal. Čarodějnice rules! (29.01.2021)

Klobouk dolů.. Zdaleka to není dokonalé, ale je to tak odvážně osobité, zároveň prokalkulované i intuitivně plynoucí, že to má mé upřímné sympatie... Takovýhle remake, takovýhle horror má v mých očích smysl. Žádné debilní lekačky, žádná polopatická doslovnost.. Atmoška, soustředěnost, postoj..Zde je místo pro imaginaci. K divákovi se nepřistupuje jako k tupému konzumentovi. Bravo! Rok 2018 se tak v mých očích stal jedním z nejnabušenějších horrorových roků za hodně dlouhou dobu, protože, spolu s Mandy, vylezly na světlo světa hned dva horrory s koulema a jasnou vizí. (26.01.2019)

Mukdeeprom za kamerou dělá divy, každý jeho nájezd kamery a zrychlený close-up působí mrazivě agresivně a napomáhá budovat zlověstný feeling (společně s povedenou hudbou). Oproti tomu musím zmínit opravdu chaotický střih, který je značný už v první scéně a dost ruší (režisérův dvorní střihač Walter Fasano spolupracoval s Dariem Argentem na jeho příšerné Matce slz, takže asi tak). Nicméně pár slov ke scenáři - Luca Guadagnino s Davidem Kajganichem se snaží rozšířit mytologii původního filmu o historicko-politický kontext, nutno říci, že na úkor hororové atmosféry a napětí. Baader-Meinhof, holokaust, Terezín - je tohle opravdu to, co jsme v nové Suspirii potřebovali a chtěli vidět? Prakticky celá dějová linie okolo Dr. Klemperera (a tato linie zabírá polovinu celé stopáže) mi připadala jako značně strojená a nadbytečná. Nemluvě o tom, že herecké obsazení postavy doktora je neskutečně kýčovité a pro diváka distraktivní. Před hereckým výkonem Tildy Swinton ovšem smekám, ona si opravdu strhává celý film pro sebe. Jsem pojetím tohoto snímku dost zmaten, celé mi to přišlo méně zajímavé a překvapivé, než jsem si přál a očekával. Druhé zhlédnutí bude časem možná ku prospěchu, pro dnešek ovšem vcelku zklamání. [Sitges 2018] (05.10.2018)

Nejsem fanouškem samoúčelných hororů, na další Guadagninovy filmy jsem byla zvědavá jednoduše proto, že snímek Dej mi své jméno pro mě byl zjevením, které prozrazovalo v mnoha směrech vnímavého a ukázněného autora. Tohle ale byla přemrštěná slaboduchá pakárna, nedomyšlená a rozpadající se v každém ohledu, kde stačilo máchat bez rozmyslu pojmy, vzbuzovat dojmy (eh, ty laciné narážky na nacisty apod.), nechat mladý hubený holky bez vlastní vůle kývat se sem tam v křečovité rádoby choreografii a fyzicky jim ubližovat. Plytké, trapné (kdyby doprčic tedy alespoň uměly tancovat), nesoudržné a na levný efekt cílící dílko, místo hrůzostrašnosti (pro mě naštěstí) jen hloupé a směšné a beze špetky střízlivé reflexe frackovsky natažené do 152 minut. Nejspíš mě takovéhle "umění" míjí, ale tenhle duchaprázdný mix přece nemohl fungovat ani na první, ani na druhou signální, pokud má člověk v pořádku instinkty a zároveň i elementární sebeúctu, soustředěnost a základy logického uvažování? Je mi z toho jen trapně a smutno. *~ (28.12.2022)