Lesní duch

Co jsem taky mohl čekat. Brutální přehlídka té nejbéčkovatější béčkovosti, tmavou akcí a zmateným střihem počínaje a mozkovou ochablostí hlavních hrdinů konče. Je to sice místy docela zábavné, masky jsou na úrovni a několik snaživých odkazů na Raimiho trilogii dokáže správně divácky nabudit, ale nevídaná smršť hororových klišé a hloupých zvratů a absolutní neschopnost tvůrců přijít s čímkoli novým mi ty jinak příjemné krvavé hody výrazně znechutily. Jestliže originálu jsem dal 3*, zde musím zůstat u 2*. (04.07.2013)

Velmi smíšené dojmy. Alvarez zaplavuje plátno nechuťárnami, což mě nijak extra nebaví, ale ta zdůrazněná fyzičnost, kdy je hrdinům amputována jedna končetina za druhou (přičemž jejich reakce se mi nezdály moc adekvátní) a jejich tváře slouží za jehelníčky, mě zaujala. Vizuál je lahůdkově pošmourný, možná až moc sexy, postavy nesympatické a kromě ústřední dvojice sourozenců charakterově ploché, scény přetočené z originálu zaostávají (znásilnění stromem, sestup do sklepa...) a finále jsem odzíval. A bohužel jsem nedostal odpověď na otázku, kdo byli ti vymítači v úvodní scéně a proč tam nechali tu knihu jen tak válet, aby se mohl stát její obětí někdo jiný. (02.07.2013)

To se takhle jednou sebere banda pseudoempatických kreténů, aby si zajeli do hloubi lesnaté americké prdele na odvykací kurs pro emo feťačku. Inu, co za příšernou katastrofu tento směšně vážný remake původní komedie může vyplodit? Ve shnilém sklepě plném kočičích mrtvol se nalezne tajemná kniha plná špatně nakreslených strašidelných obrázků, aby se skrze ní začala okamžitě vyvolávat bájná "Kunda". Následuje největší noční můra, která s Kundou vůbec může nastat. Nezastavitelný příval krve, která je tak nepoddajná a neporazitelná, že ke konci začne tvořit i dešťové srážky. Emo feťačka přesto nechce rezignovat na slastné pocity z nedostupného fetu, a tak občas provede BDSM hrátky s křovím, případně si nařízne jazyk nožíkem na koberce, aby se mohla lépe vykousnout se svojí žhavou zdravotní sestřičkou. Nejvíce jsou z Kundy pochopitelně vykolejení kluci, protože jí jednak ještě nikdy neviděli, ale hlavně díky jejímu nenadálému zjevení se v plné své kráse, nedokážou myslet mozkem. Postavy se tedy točí v bludném kruhu extrémní demence takovým způsobem, že pokud by se na scéně objevil osmiletý kastrát, zachoval by si více racionálního rozhodování, než postavy, kterým nevíte jestli fandit, ignorovat je, nebo se jim jen mohutně smát do ksichtu a raději přát mocné Kundě. Fet Alvazer zkrátka natočil vážně se beroucí sračku, hrající si na děsný horor, přitom snad ani neviděl původní film, na který domýšlivě udělal remake s mizerným filmovým portfoliem na kontě. A vzhledem k tomu, že jsem se snad ani jednou nelekl a navíc loni viděl jeden podobně zkurvený film s totožným námětem, absolutně mě to nezasáhlo. A to jsem rozhodně nepodléhal nějaké předpojatosti, jelikož mě originál tak totálně nudil, že dostal ještě menší hodnocení než tento shit. 40% (07.07.2013)

Slušný detox.. Samotným Raimim vybraný Alavarez se absolutně vykašlal na nějaký černý humor či pekelný sarkasmus a jen systematicky utahuje závity intenzivních jatek. Odkazy se to zhusta hemží, od sprchy v horké vodě nebývale přímočaré, ale… necítil jsem tam to tvůrčí nadšení originálu, spíš jen snahu zalíbit se sedíc na mráčku sebevědomých proklamací. Každopádně ponaučení, že vulgární označení dámského pohlavního orgánu na pět se nahlas nevyslovuje, obzvláště když to čtete z nějakého Saxánina lexikonu vázaného v kůži. On vám pak totiž do ní může vlézt lesní duch.. (26.04.2013)

Defektní lesní puch zas nemá svůj den aneb postmoderní lekce v sebepožkozování... Nesnáším, když mi krev z nebe chčije do ksichtu a já zrovna nemám deštník (!!!) Tohle prostě nejde srovnávat, z celé té série soudobých remakeů, tady speciálně nelze myslet na originál. Proč? Před víc jak třiceti lety, Sam Raimi si s démonem hrál, bral ho s nadsázkou, ironií a on pak dokázal být skutečně děsivý, nadčasový. Fede Alvarez oproti tomu bere démona smrtelně vážně a ta mrcha se mu pak vysmívá. I když se topí ve všech těch sračkách, odřezcích a nečekaně obrazným gore, přesto zůstává pouze zlem konzumním, povrchním, s okamžitým datem spotřeby. Přitom vizuálně Evil Dead šlape, skvělá kamera, výrazem skoro cítím zatuchlý analog a ta atmosféra dobrou polovinu filmu příjemně graduje. Jenže druhá půlka, samotný závěr, jakoby se v tom vizuálu začal utápět, jakoby to všechno šlo okatě na efekt, jakoby lesní duch neměl ducha (!!!) To samý muzika, Roque Baños nejprve exceluje, má to náboj, sílu a přesto vše zařízne vykrádačkou Goldsmithova legendárního Ave Satani. Kdyby byl Evil Dead vol. 2013 samostatným filmem, bez odkazů, šel bych z prožitku mnohem dál, protože v kontextu moderních hororů, tohle mělo chvílema víc než jen formu. Jenže tady je až příliš cítit ta snaha převést atmosferickou klasiku do soudobý šablony, samospásná brutalita, obřezaný potenciál. Klidně si skřehotej v suterénu šmejde, revize zahradního nářadí na uruguayský způsob u mě funguje na [final rate: 65%] (26.07.2013)