Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Kdyby se Luc Besson nedržel tak doslovně vizuálu podle komiksu, mohlo to být o dost lepší. Švihlý příběh s parodickou hrdinkou-dobrodružkou, která s neochvějnou drzostí prochází pouští i vřavou města a neohlíží se na žádné konvence, jde si vždy za svým. Jenomže, komiksové obrázky ho svázaly až příliš. A já, jako divačka, jsem si pak nemohla užít tu bláznivou jízdu s pterodaktylem, mumiemi a jednou spící Růženkou. Neustále mě rušil nepříjemný vzhled mnohých protagonistů, kteří byli namaskovaní, jak kdyby vypadli z muzea hrůz, nebo přinejmenším z muzea voskových figurín. SOUHRN: V některých případech není dobré být věrný. Aspoň, když používáte jiné médium. ()

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Je to "víc fantasy" než třeba Mumie nebo Indiana Jones, se kterými mám tendenci to srovnávat, protože jde o hodně podobný žánr a o očekával jsem i podobné prostředí. Tohle je spíš parodie, která je sama o sobě dostačující. Ale když čekáte dobrodružný film, je to málo. Kromě několika vtipných scén a vcelku stravitelného děje je hlavní oporou tohoto filmu Louise Bourgoin (setkávám se s ní poprvé) a její role poněkud nekonvenční romanopisky/archeoložky (atd.), která se v touze "uzdravit" svou sestru, snaží oživit faraonova lékaře. Provedení, chování postav a hlavně jejich líčení má působit komicky a bavit, ale oproti tomu stojí dost povrchní děj - neměl bych se bát? Cítit napětí? Vzrušení? Tady jsem spíš dějem proplul a moc mě nepoznamenal. Ale aspoň že film působí pozitivně. 50% ()

Reklama

HellFire 

všechny recenze uživatele

V jakém snu napadlo Bessona natočit takovou hloupost... S mumií je sice zdánlivě provázán hlavní dějovou linií, ale kdyby o ní nepadla ani řeč, taky se nic nestane. Rádoby komické chvíle se střídají s těmi vážnými v divokém soukolí, pročež je na konec snaží porazit smutné momenty (které ale vzhledem k předešlé stopáži vyznívají směšně). Dívat se tak dá jen na sexy Louise Bourgoin a zasmál jsem se jen při epizodce s ovcí a veterinářem. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Luc Besson... Ne, já vlastně nevím, co se s tím chlapem stalo. Natáčel výborné filmy. "Leon", "Pátý element", "Magická hlubina", ale poslední dobou se v něm něco zlomilo a on se dal na filmy fantaskní, které nemají příliš velký potenciál, i když to na první pohled vypadá jinak. "Arthur a Minimojové" ještě docela ušli, ale další dva díly byli jeden horší než druhý. Hodnocení zhruba někde okolo 20 %, možná ještě o něco méně. "Tajemství mumie" není zase tak velký průšvih, ale rozhodně neříkám, že je to nějak skvělý film. První, co je skutečně příšerné, to jsou vizuální efekty. Prostě ta slabší kategorie, kterou je mnohdy lepší nahradit loutkami a jinou klasickou technologií. V tomhle případě by to nebylo tak jednoduché, protože tenhle film prostě efekty potřebuje. Jenže on i příběh je tak evropsky šílený. Možná vypadá dobře na stránkách komiksu, ale v případě filmu už to takový zázrak není. Trochu snaha o "Amélii", trochu "Mumie", ale ve výsledku jen absurdní fantasy, které se nebojí zajít za meze dětského filmu. Ne, tohle opravdu není pro děti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/04/bruce-clint-simon-david-zbouchnuta-v.html ()

predators 

všechny recenze uživatele

Tak nevím, kdo vybíral rádoby herce, ale evidentně si na tom záležet nedal! Jo, to za prvé a nebo za druhé, že chovat se jako idioti a ještě tak vypadat dostali za úkol! No, takže jak po herecké stránce, tak po každé další je to hrozná ptákovina a teď nemám na mysli ptakoještěra, o kterém je třetina filmu. Ubohý příběh statečně završuje scéna v přístavu...what the fuck?! 20% ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)

Reklama

Reklama