Země kůlů

Road movie s partičkou upírobijců, kteří brázdí státy v červeném mercury a snaží se probít na sever do Kanady, kde má být Nový ráj - poslední místo odporu. Vyjma dvou hlavních hrdinů se osádka vozu obměňuje tak jak pokračuje děj a vůz je stále blíže cíli. Podzimní krajina s tklivými tóny klavíru i u mne vzbudily depresívní náladu zmaru a beznaděje. U pár akciček jsem byl i napnutý. Nicméně tak jak zde padlo srovnání s The Road, tak mne ta její komornost seděla mnohem více. Mám radši krajinu zničenou katastrofou či válkou, než zavšivenou zombíky (v tomto případě upíry a sektou s nimi kolaborující..) V souhrnu se jedná o další upíro - zombie) vyvražďovačku v kvalitním obalu solidního zpracování což ji vyzdvihuje z béček. Tři otesané kolíky jsou ale maximum co dám. * * * (27.08.2011)

Další variace na téma "něco nás chce ve spustošeném světě sežrat survival", kterých tu už byly tři prdele (a z toho minimálně jedna prdel dopadla líp). Ze začátku jsem si docela pomlaskávala a říkala jsem si, že je to lepší než třeba nedávnej zdlouhavě natočenej Battery, abych po padesáti minutách v názorech otočila. Ona to zhruba po té polovině totiž fakt začne bejt jen sama sebe opakující nuda, která už de facto nic nového nepřinese a mě i ze začátku sympatické postavy začaly lízt krkem a v duchu jsem zvedala palec za to, aby do nich už konečně nějakej ten upíří zombec zaryl zubany. 50% (07.08.2013)

V tomhle postapu s upírama se kromě hlavního mladíčka předvádí hrozně cool hlavní hrdina, co sice vypadá jako přehlídnutelný pupkatý strejda, ale díky scénáři je z něho ten nejdrsnější zabiják upírů a ještě k tomu největší alfa samec, co střídá holky jako fusekle. Což bude způsobené tím, že si tuhle roli napsal sám ten herec. Je to k pousmání, ale to mi nakonec zase tak nevadilo, film se soustředí i na jiné věci. Průšvih je, že podobně jednoduché, na hraně karikatury jsou i ostatní postavy. Může to být i nevýraznými herci, ale podle mě především nemají moc co hrát. V postapokalyptickém světě bych čekal více interakce mezi postavami, ale té je tu naprosté minimum. Přitom je v ději spoustu chvil, kdy někam cestují a na pokec je hromada času. Je však sympatické, co tvůrci zvládli s ultra-nízkým rozpočtem. Místy je to cool akční horor a ten depresivní svět s upíry působí docela zajímavě. Ale film je postupně víc a víc průměrnější a nenabízí nic moc zajímavého. A finále se snaží být zajímavé, ale ve skutečnosti je to docela slabota a samé klišé. Celkově je Stake Land průměrný horor. Mimochodem jsem film podle ČSFD viděl před deseti lety - ale absolutně nic jsem si z něho nepamatoval. To asi taky o něčem vypovídá... (5/10) (06.09.2021)

Stake Land je hodně slušný béčkový horor. Už dlouho jsem neviděl kvalitní snímek o zombie. I když tady nejde o zombie, ale o upíry, tak mě sedí spíše zombie. Skvělý děj, dobrá kamera a zajímavá hudba, která hororovou atmosféru dělala ještě daleko zajímavější a záživnější. Určitě lepší béčkový snímek, který své kvality nezapře. Začátek je luxusní hned se to rozjede na hororovou pecku, ale postupně tempo klesá. Závěrem klesání se z toho stává spíš dramatický thriller, ale jako velký problém bych to neviděl. Pokud má někdo rád kvalitní béčkové horory, tak tento doporučuji... 8/10 = 80% (12.06.2011)

Je jedno, zda se to jmenuje The Road, Book of Elli, Crazies či právě Stake Land ... je to totiž pořád to samé, jen trochu jinak výtvarně pojaté. Pokaždé slušný potenciál, ucházející rozpočet a zmatenost režiséra, který z toho nedokáže dostat všechno. le ty masky jsou fakt super. (01.06.2011)

Jedna z najlepších road movie upíroviek aké som mal možnosť vidieť. Nechýba akcia, napätie a perfektná atmosféra. Jediné čo snáď možno vytknúť je to, že scenár mohol určité veci lepšie zdôvodniť a vysvetliť. Tiež záver sa mi zdal byť trocha odfláknutý. Inak super vecička. (24.10.2013)

Hodně mi to připomínalo film Cesta, a v podstatě stejně jsem se u toho i nudil. Ačkoli se film odehrává na skvěle vybraných lokacích a masky nemají chybu, postrádal jsem tam jediný výrazný moment, který by to aspoň na chvíli vytáhnul z průměrného dojmu. Nemá to vtahující atmosféru, každý trabl postavy hned bezproblémově vyřeší, a ani obsazení no name herci nijak nenadchne. Nadto osobně dávám přednost tradičnějšímu typu upírů, kteří jsou hezky oblečení a sem tam někoho decentně vysají; pojetí upírů ze Země kůlů coby nemyslících vraždících špinavých bestií, které jsou vzhledově a chováním někde napůl mezi bezdomovci a zombíky, mi je spíše protivné, a považuji ho za úpadek žánru. Zvukové efekty jsou zde navíc snad ty nejohranější, jaké můžou být, upíři zde vydávají takové ty otravné zvuky, které jsou někde mezi řevem lva a kvičením prasete, což mi připadá nanejvýš otravné, protože jsem to slyšel už asi stokrát jinde. Za mě pocit v podstatě zbytečného filmu, který nepřišel s ničím novým. (06.01.2018)

Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykl na pomalost filmu. Ne že bych se nudil, to ani omylem, ale film se prostě zpočátku trochu táhl. Po chvilce už jsem se naladil na jeho tempo a začal jsem se výborně bavit. Postapokalyptická atmosféra je velmi dobře vykreslená a vzhled upírů jakbysmet. Měl jsem trochu problém s postavami, ale je to stejné jako s rychlostí filmu, člověk se musí přizpůsobit. Nakonec jsem jim hodně fandil a finále je více než uspokojivé, i když ten konec by nemusel být takový, jaký byl. No, je to zvláštní a rozporuplný snímek, ale vidím ho hlavně pozitivně. Určitě doporučuji dál. (12.08.2011)

Smutné, otrhané a ušmudlané děti dřepí na bobku a bezmyšlenkovitě si čmárají barevnými křídami na asfalt uprostřed ruin postapo světa. Velmi úzkostná scéna. Tahle Země kůlů byla cool, co do vraků aut, trosek budov i trosek lidských duší. Je to přímo zhmotnělá tíseň, podbarvená melancholickou hudbou. Jen to motto filmu „Na severu je fajně, tam určitě nikdo nikoho nežere“ jsem moc nepobral. Já bych zůstal v tom městě a opevňoval a opevňoval... a organizoval trestnou výpravu proti Bratrstvu, bohužel. Srovnání Cesty a Země kůlů? První film je pro echt introverty, druhý pro lidi společenské :-) Ale rozvláčné a depresivní jsou oba zhruba stejně. A hodnocení? Tento kůl příběh mi vrazil kůl do srdce, rád bych mu za to vrazil všech pět hvězd. Jenže nemůžu. Jednu hvězdu totiž popadl Mistr a odešel s ní neznámo kam! A hlavně neznámo proč, že... I když, u chlapa středního věku se tomu tuším říká: šel se najít. Tak jedině tak. (02.06.2014)

Poctivé a namakané B- čko! A nebol ten mladý Martin náhodou syn Sagvana Tofiho ? (16.06.2011)

Čekal jsem další zářez do velmi početné sbírky bezduchých zoombie úchyláren, překvapivě se mi dostalo sympatické (inteligentní) apokalyptické „upíří“ road movie (označení horor v tomto případě opravdu není na místě) o jedné (ne)konečné cestě s cílovou stanicí New Eden, kdy (pro „ukrácení volné chvíle“) si hlavní dvojice tu pohraje se Santa Clausem, tu naservíruje „upírum“ chutný pamlsek v podobě „nácka“, popř. „zarybaří“. Ale pozor, aby nedošlo k omylu, tohle není žádná Woodyho nezvladatelná touha po buchtičkách, ale (překvapivě pro mě) brnkání na mnohem vážnější strunu mající DALEKO blíže k McCarthyho/ Hillcoatovi The road. Přičemž, (téměř po celou dobu stopáže) se to daří J. Mickle(mu) držet v „uvěřitelné“ (racionální) poloze a nesklouzává v samoúčelná vyvražďovací jatka. To vše navíc s jasně čitelným přesahem. Tenhle snímek si totiž (i přes všechny ty mrtvoly) zachovává to nejdůležitější a to sice VELMI silnou přítomnost lidskosti (humánnosti) a určité naděje, která sice po chvíli bere za své, ale vzápětí je nahrazena novou. Stake land, to je především tísnivá všudypřítomná atmosféra (bez)naděje, sympatické herecké duo, „téměř“ neB-čkový vizuál a velmi povedený tklivý soundtrack J. Grace(ho). P.s. Lawrencova I am legend potřebuje miliony dolarů na vytvoření „potřebné“ apokalyptické atmosféry (vylidnění ulic New Yorku...) zde se toho daří dosahovat v každém třetím záběru s minimálními prostředky a neméně zdařilým výsledkem (ba právě naopak!). p.p.s. v Magnolii P.T. Andersona „prší“ z nebe žáby, tady „padají z nebe upíři“. ANO, i takové věci se jednoduše dějí. 80% (04.10.2011)

dávam trošku prehnané 4* a to hlavne kvôli nadšeniu tvorcov, ktoré cítiť z toho filmu. každopádne ho odporúčam všetkým fanúšikom ságy Twilight (ironicky) a všetkým jej odporcom (srdečne). Upíri sú tu pozombičtení (alebo zombíci poupírení?) a celkovo sa mi nápad urobiť zo survivor zombíckeho žánru upírsky neowestern na štýle "Cesty" zapáčil od začiatku. Hlavný hrdina (Nick Damici), ktorý je aj spoluscenárista, vytvoril naozaj drsného a ostrieľaného zálesáka/huntera a ťahá to ako ťažný kôň. hovorím - možno prehnané 4, ale skromnosť tohto filmu je v opozite k jeho účinku. (27.07.2011)

Každá novinka, ktorej pripadne žánrové zaradenie „horor“, ma napĺňa skepticizmom, ktorý sa mi po zhliadnutí zväčša potvrdí (naposledy matný a konvenčný Mother's Day), no Stake Land ma príjemne prekvapil a trafil môj vkus po hlavičke. Ponuré, depresívne dielo, ktorého neoriginalitu predčí výborná atmosféra a cielené zameranie na vážnejšiu tóninu, budú ťažšie prehĺtať tí, ktorí hľadajú len ordinárne hororové klišé a eruptívne, nikdy nekončiace, potokmi krvi sfarbené večné zápolenie medzi dobrom a zlom, no ja, ktorému imponuje pomalšie tempo a stále ho neprestávajú fascinovať enigmatické, osamelé postavy, ktoré zvádzajú hlavne vnútorný boj, som v rámci nulových očakávaní prakticky spokojný, na druhú stranu však priznávam, že scény s krvilačnými potvorami ma viac – menej sklamali a prológové adrenalínové uvítanie ma začalo len utvrdzovať v rozpakoch, ktoré sa, našťastie, nepotvrdili. Postavy nie sú len bábkami, ktoré sa pohybujú po línii, ktorú vopred určil režisér, skvelý je Nick Damici v tisíckrát obohratej variácii rebela, ktorého najlepšie roky sú už odviate do zabudnutia lepších čias, jeho partnera, Connora Paola, mladíka, ktorý sa učí remeslu, predčilo ženské osadenstvo, hororová princezná Danielle Harris a zostarnutá a nespoznateľná Kelly McGillis. Stake Land je opusom o putovaní za lepšou budúcnosťou, je to film o hľadaní vnútorného pokoja, film o nádeji a snoch. Snímka, pre všetkých, ktorí to majú stále radi „on the road“ či skôr „on the run“. Snímka, ktorá sa skrýva za hororové šablóny, no paradoxne osloví skôr recipienta, ktorý má s týmto žánrom minimum skúseností. 70% (12.06.2011)

Neskutečně nudná hovadina. Jako mnoha dalším zdejším hodnotitelům, mezi které patří především feťáci a zloději, ale to jsem odbočil. Zkrátka mi film svojí myšlenkou připomíná film Cesta, kde hlavní roli stvárnil Aragorn. Ovšem je tu jeden zásadní rozdíl, tento film je skoro nekoukatelný. Pouze hudba tvoří jakýsi malý zázrak vyčnívající nad zbytkem filmu. Herecké výkony, děj a další podobné nesmysly, které se mi nechce vypisovat se pohybují někde kolem venkovní teploty v Rusku. Bohužel ve zdejším hodnocení není možné zajít až tak hluboko do minusu. Udělím tedy hodnocení teplotě v Rusku nejbližší. ODPAD! Bál bych se potkat člověka, kterému se tohle snad jen ve skrytu duše upřímně líbilo. (16.04.2012)

Jeden z těch levnějších hororů. Je to vidět jak na upírech, tak na hercích. Děj se odehrává v postapo Americe, která je ovládána upíry. Lidé přežívají jen v malých komunitách a žádné zákony už neplatí. Sledujeme příběh Mistra, zabijáka upírů a mladého Martina. Ty osud svede dohromady a oni putujoí skrz USA směrem na sever do Kanady. Po cestě potkávají různé lidi a následně o ně přichází. Ani se nezdá, že by je to nějak štvalo. Děj si sice není špatný, ale ani nijak strhující. Je to prostě taková depka a místy je to dost předvídatelné. "Kdo je teď prezident?" (29.04.2021)

Ponurý a ze všech sil vážný horror s depresivní neútěšnou atmosférou a excelentně děsivými zombie-upíry. Tedy velmi dobrá horrorová kombinace, jejíž scénář by navíc vystačil snad na dva filmy. Příběh je rychle vyvíjející se pestrá mozaika konfrontující tuláky s řadou postav i míst, ve kterých zomíci nejsou zdaleka jedinou hrozbou. Je znát, že režisér není žádný matador a že peněz na to dostal jak školák na svačinu, Stake Land ale i tak zůstává velmi sympatickým filmem, co vydřel z minima maximum. (10.06.2011)

Můj šálek kapčína to zcela není, no musím uznat, že mě to neotravovalo a to je co říct... Putovní rozprava o konci světa, kde vládnou bezduší a hloupí upíři, no pozor až na jednoho a ten mi to celé pokazil. Důkaz toho, že vysvětlení náboženství je irelevantní nejenom pro celkový chod děje, který blije na všechny dosavadní "podstaty", no taky proto, žee... proto. 6/10 Jo a lepší než Transposers... (02.07.2011)

The Road mě oslovila (ne)příjemným, procítěným stylem vyprávění, ale chybělo mi více akce. The Book of Eli zase nabídla prvoligovou hereckou sestavu i slušný vizuál, ale chyběla mi vetší věrohodnost a motivace v Eliho putování. Stake Land je někde mezi. Vodováhou vybalancovaný vizuál, porce akčních scén, konstantní napětí, uvěřitelné prostředí i různorodé postavy se společným cílem, přežít. Tyto postapokalyptické road movie už se vlastně dají považovat za nově vzniklý subžánr a Stake Land mi z jeho zástupců sedl nejvíc. (02.08.2011)

Ať mi úplně všichni vlezou na záda, řekl jsem si a po opravdu dlouhém zvažování to zvedám na pět hvězd, i když ne úplně čistých. Hlavně za atmosféru, hudbu, neotřelé herce, kde hlavně Nick má koule a pak už jen za ten celkem jednoduchý příběh o hledání vysněné země. Takhle já si nějak představuju horor, jasná, přímočará akce, celkem snesitelné triky, kamera a tohle všechno úplně stačí. A to jsem se chtěl původně dívat na jiný japonský film, naštěstí jeho kvalita mě úplně odradila a tak jsem sáhnul s povděkem po Stake Land a teď už vím, že jsem udělal velice dobře. (23.01.2015)

Žádná velká jména, spíše bezejmenní, o nějakém extrémním rozpočtu nemůže být žádná řeč. Přesto nebylo o napětí nouze a toulky vyprahlou severskou krajinou s občasnými výpady upírů měly jistou dávku bezmoci, ale zároveň bylo znát, že naši lovci upírů se umí o sebe postarat. 68% (25.07.2011)