Pomocník

Podle novely L. Balleka natočila slovensko-maďarská koprodukce působivý film s výborným E. Romančíkem v hlavní roli řezníka Riečana, který jako zasloužilý odbojář dostal po válce řeznictví kdesi na jihu Slovenska v maďarsko-slovenském městečku. Přes varování předsedy MNV si ponechal jako pomocníka vykutáleného Maďara Lančariče. A pak se začal odvíjet příběh poctivého a skromného muže a podvodníka, který bohatl na černém trhu, pašováním a nakonec i chovem prasat na tajném odlehlém místě. A ohromně rychle došlo k proměně řezníkovy ženy i dcery na měšťácké paničky, pro něž majetek a peníze byly nade všechnu poctivost a čest. Zvláště matinka podlehla "kouzlu" pomocníka, který uměl vydělávat ohromné peníze, dopomohl jim k přepychové vile a významnému postavení v rámci městské honorace - a starý Riečan se na to jen bezmocně díval se zděšením, kam tohle povede. Když zjistil, že si Lančarič mohl podplatit i právníky a soud, odchází z města, sám a bez rodiny... Člověk po letech s hrůzou zjišťuje, že to, co tento film v roce 1982 pranýřoval, se stane za pár let obvyklou normou chování mnohých našich občanů, kteří budou obdivováni za své schopnosti. Do pěti hvězdiček tomuto filmu chybí jen asi to, že jeho otisk mezi podobnými filmy v mé mysli natrvalo nezůstane. (19.08.2014)

Prvú aj druhú svetovú vojnu vyhrali ženy. Muži sú porazení a dôsledky sú jasné dodnes a bude to ešte horšie :). Tak neviem, či mám hlavného hrdinu lutovať, alebo si povedať, že ked je niekto blbec, tak dobre mu tak. Výborné herecké výkony v neprávom zabudnutom filme, akých máme ale v našich filmových archívoch viac než dosť. Je preto povinnosťou, aby sme mali možnosť ich pravidelne vídavať na verejnoprávnej televízii. Zoro Záhon pracuje výborne s postavami a dramaturgiou, ked každej necháva svoj priestor, aby neskôr plynule prešiel v rámci logiky deja k druhej. (17.04.2014)

Zajímavé nadčasové zobrazení lidské povahy. 1) Snímek předkládá několik výstižně načrtnutých postav: je tu trouboidní poctivý řezník, podnikavý šmelinářský pomocník, snobská, egocentrická a chamtivá paní řezníková a její jen o chlup příjemnější dceruška._____ 2) Vzhledem k dobovým ideologickým mantinelům je film vyroben vskutku zručně. Samozřejmě podnikavci jsou snobové a šmelináři, pomáhají jim úplatní politikové, zatímco ten ctnostný poctivec je zpočátku bit, než se vzepře. Předvádí pak vlastnosti, které žádný totalitní režim nemůže neocenit: troubovitost, pasivitu a útěk._____ 3) Film lze ovšem vnímat i dnešníma očima. Nejlépe se mají podnikavci Volentova typu, kteří kšeftaří, podplácejí, zneužívají a přitom navenek si udržují charisma elegance a schopností. Mnohé z jejich obětí pak reagují podobně jako řezník ve filmu. V čem je tedy vlastně rozdíl?_____ 4) Zaujal mě 43letý charismatický a urostlý Gábor Koncz (pomocník). (04.01.2021)

Docela zapomenutý slovenský film o poválečných poměrech kdesi na maďarsko-slovenské hranici. Jednoduché poselství o tom, že peníze kazí charakter, ale živelně  a skvěle zahrané. Ale ani ne tak poctivcem Romančíkem alias řezníkem Riečanem, jeho pasivní a poddajná postava mi de facto byla zcela ukradená, ale zejména Valent,  zlolajný pomocník a grázl od přirození na sebe strhával veškerou pozornost. Ovšem i ten "stáhl ocas mezi nohy", jakmile k moci čichly řezníkova žena a dcera,  jejich přeměna z putěk domácích v bohaté a zhýralé děvky neměla chybu. Pochopitelně, že trochu režimně tendenční obrázek let poválečných a předbolševických, ale ne natolik výrazně, aby bylo třeba se více ošklíbati.   Silnější tři. (11.10.2022)

„Pane bože, prečo ja nie som zlý,“ ptá se sám sebe řezník Štefan Riečan. Tento starý poctivec jako by se narodil do špatné doby. Zatímco většina lidí z jeho okolí (včetně jeho ženy a dcery) uvažuje stylem „život je ťažký, lebo je jen jeden,“ on má tendenci se držet zpátky. „Čo vieš, čo bude zajtra,“ připomíná své ženě. Ta ale jako by ho nechtěla vůbec poslouchat. Jestli mě v něčem tento film docela dostal, tak v tom, jak na postavě Riečanovy ženy poměrně drsně demonstruje, co s člověkem může udělat vidina peněž a bohatství. Stačí jen porovnat první a poslední záběry, v nichž se tato postava vyskytuje. V prvním záběru je to prostá a skromná žena, v těch posledních už jen „kopa ľudského odpadu“. Moc jsem nepobral postavu Riečanovy dcery. Ta si zjevně bere dost příklad ze své matky, ale přesto moc nechápu tu scénu z konce filmu, když se spustí s pomocníkem Volentom. Nějak mi nepřišlo, že by na to dával film moc srozumitelnou odpověď. Votent Lančaričan je vůbec zvláštní postavička. Od začátku působí jako jakýsi Mefistofeles, který se svými řečmi („Keď nebudeme kšeftovať, nepôjde nám obchod“… „Majster by ste obchodník, vy nemôžete uvažovať ako dajaký slušný človek“) snaží přimět Štefana Riečana, aby se vzdal svých morálních zábran. Taky se jej snaží přesvědčit o své nepostradatelnosti („Kto sa tu chce udržať, potrebuje pomocníka“). Na druhou stranu v porovnaní s Riečanovou ženou si stále udržuje vůči svému mistrovi jistý respekt. V tomto směru určitě není nejnegativnější postavou filmu. Pokud jde o celkový dojem z filmu, mám asi trošku připomínky k celkovému vyznění filmu. Nechci úplně polemizovat s tím, že poválečné poměry asi vskutku byly poměrně drsné (pokud jde o přístup k morálce). Na druhou stranu nevím, zda úplně souhlasím se slovy, které jako by trošku charakterizovaly, čeho je divák po většinu filmu svědkem. „Milé dámy, vy ste vyhrali obe svetové váľky a čo sa stalo s chlapom, no čo.. je to obyčajný sralo bez vlastnia vôle a energie...“ Nic na tomto vyznění nezmění ani úplný (jinak dost useknutý) konec filmu, i když si ho lze asi vykládat různě. Což se mi ale právě moc nelíbilo. (13.08.2018)