13 zabijáků
Džúsannin no šikaku
Thirteen Assassins
13 zabijakov
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Daisuke TenganKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Kódži EndóHrají:
Kódži Jakušo, Takajuki Jamada, Júsuke Iseja, Goró Inagaki, Cujoši Ihara, Ikki Sawamura, Arata Furuta, Sósuke Takaoka, Seidži Rokkaku, Masataka Kubota (více)Obsahy(1)
Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen.
(Česká televize)
Videa (3)
Recenze (230)
No přeci by jste to Miikemu nežrali.Jako ho znám ,tak chtěl jen natočit cokoli, kde se pár chlapíků postaví nejlépe patnáctinásobné přesile a za svistu katan si rozzsekaj držky na maděru.Producenti řekli že jako klíďo píďo vole,ale na ty tvoje scénáře milej Takashi ti z vysoka průjem.Kdo na to má furt doplácet? To co chceš tu už bylo v 63.,tož udělej rýmejk a prachy budou.A taky nadprůměrnej film,si myslím já.--Absence hudby při závěrečné vybíjené mi rozhodně nevadila,naopak. Realističtější partizánskou řežbu na meče by jeden pohledal-a dokonce mi nevadil ani ten sociální podtón,kdy třeba lovec socka chuďas nalezenec tam seřeže hromady takysamurajů jen s pruhem látky a několika šutry,samozřejmě jim nezapomene opakovaně zdělit ,že jsou (a vždycky byli) v podtatě k hovnu,není s nima žádná sranda a vlastně ho docela zklamali. A až s nima skončí,tak se vrátí ke své milé,která se mu ve zpomínkách zjevuje jako jedinečná žena momentálně na bobku v potoce požírající svůj plodopotrat (nebo to alespoň tak vypadalo)-to jen abychom nezapoměli,že tohle,i když to občas nevypadá není Kurosawa,nebo Kudo,ale Miike. ()
Tak priamočiare, že som chvíľu váhal, či ísť s hodnotením tak vysoko, ale nedá sa svietiť - tá žánrová rýdzosť je dnes veľká vzácnosť. Na jednej strane partia absolútnych sympaťákov, proti nim odporný zloduch (ale všetci zahraní pekne pri zemi a načisto civilne, čo je pri ázijských produkciách vždy veľké prekvapenie) a medzi nimi 200 nohsledov. Napočudovanie ma omnoho viac bavilo prvých cca 75 minút. Niežeby to, čo nasleduje po vete "Totálny masaker! Zabite ich všetkých!", nebola veľká akčná lahoda, ale 50 minút porciovania žltého mäsa nadrobno už mi predsa len prišlo trochu priveľa. ()
Originál som síce doposiaľ ešte vôbec nevidel, ale nakoľko ma Takašiho「nové spracovanie」z roku 2010, mimoriadne oslovilo, tak zrovna tento môj osobný rest - zatiaľ zrejme zmeniť nemienim, i keď podotýkam, že táto recenzovaná snímka, rovnako obsahovala i niekoľko zvláštnych prehmatov, či dokonca povedzme aj kiksov, kvôli čomu v podstate nepôjdem do maximálneho hodnotenia, no i napriek tomu musím zároveň skonštatovať, že režisér mi počas dvoch hodín, a k tomu i rovných dvadsiatich minút extra naviac, vskutku, naservíroval neuveriteľnú porciu brutálnych scén, až by som normálne povedal, že sa znovu kompletne utrhol z reťaze, čím je snáď skrátka naprosto odjakživa povestným, a tak by som sa vonkoncom nad tým nemal príliš a celkovo zamýšľať, keďže som práve s týmto historickým (veľko)filmom, v priamom spojení so samurajským zameraním v podobe 12. samurajov a jedného lovca, až tak nadmieru spokojným, že mu kľudne odpustím i zopár (ne)podstatných prešľapov, tým vlastne dostáva konečnú podobu titul Trinásť vrahov. • Záverečná bojová sekvencia, trvajúca 45 minút, je vari niečo v priamej kombinácii legendárnej Bitky pri Termopylách, samozrejme, že tentoraz s oveľa menším rozsahom, lebo spomínaných len 13 mužov na čele s prvotriednym samurajom Šimadom Šinzaemonom a ďalšími, bojujú proti značnej presile v podobe okolo dvesto mužov na strane - nenávideného, skazeného a zvráteného lorda Matsudairoa Naritsuguoa, z klanu Akaši, a k tomu si tiež kľudne pripočítajte napríklad i takú strhujúcu bitku zo Siedmich samurajov od Akiru Kurosawu, a tým pádom získavate reálnu predstavu o tom, čo môžete od tohto kvalitného, dobového eposu očakávať, čoho sa mi našťastie plne dostalo. • Naozaj, už iba kvôli tej trištvrte hodinovej pasáži, váš strávený čas pre tento počin, určite nebude v žiadnom prípade iba tak prebytočným! • Obsadenie mi tentokrát nadmieru sadlo, napríklad predstaviteľ samuraja Šimadu, čiže Kódži Jakušo, sa už predtým zaskvel buď v prelomovej snímke Tampopo, kedy medzitým stelesnil Gangstra v bielom obleku, alebo aj následne potom, a to v konkrétne Iñárrituovom titule Babel z roku 2006, kde sa zase pre zmenu zhostil postavy Jasudžiróa Watajuoa, konkrétne v tej japonskej časti, kde si jeho filmovú dcéru, mimochodom zahrala Rinko Kikučiová. Jednoducho zhodnotené, že casting je prevelice vydarenou záležitosťou, vrátane Goróa Inagakiho, ako toho ústredného antagonistu, či ešte ma zrovna napadlo doplniť i Júsukeho Iseju, ktorý napokon skompletizoval túto『bandu hrdlorezov』, a súčasne taktiež trochu odľahčil i napätú atmosféru... • ()
Z tohohle filmu by byl nadšený můj syn. Kdybych mu ho dopřál. Abyste rozuměli, je mu pět let. Žije v nepřetržité bojové pohotovosti, vždy připraven tasit zbraň, postavit se nepříteli, vybourat se s automobilem či jiným dopravním prostředkem. Proč jsou kluci takoví? Domnívám se, že je to projev naší genetické výbavy, kterou jsme nabrali za stovky milénií vývoje lidského rodu. --- Žvaněním o míru a rovnosti pohlaví se téhle orientace jen tak nezbavíme, ale snad se vědcům brzy podaří vyšlechtit nějakého geneticky modifikovaného euro-samce se silikonovým přirozením. Do té doby se bude dospívání kluků vyznačovat tím, že budou od nesmyslného máchání mečem přecházet k užívání zbraní přiměřenějších a účelnějších vzhledem k současným životním podmínkám. --- Jinak řečeno, tohle samoúčelné mečování je záležitost dětská a dětinská. --- Zaujala mě ale jiná věc. Civilizační pozadí celého příběhu. Nedávno jsem se totiž zapletl do jakési diskuse o japonské kultuře, kdy jsem byl pokárán za svoje nevalné mínění o schopnosti Japonců zachovávat míru. Bylo mi vysvětleno, že naopak smysl pro rovnováhu patří k základním pilířům japonského myšlení a kultury. --- Nu, něco na tom asi bude. Rozpoznávám v tom i vliv čínského konfucianismu. Tahle nauka si rovněž mimořádně cení mírnosti a stability, často je označována za svrchovaně humanistickou. Podle mého soudu je ale zrada nikoli v cílech, nýbrž v prostředcích. Konfuciánský mandarín i japonský samuraj usilují o rovnováhu skrze bazírování na striktním dodržování hierarchické disciplíny. Tahle morálka vede k potlačování svědomí a vědomí vlastní odpovědnosti právě v té míře, v jaké rozhodování o svém osudu přenášíme na druhé, tedy stojící výše ve společenské hierarchii. --- Takové uvažování je v naprostém protikladu vůči křesťanské etice. Rozdíl je dobře patrný při srovnání s filmem Sedm statečných, takto vlastně západním remakem samurajského příběhu. Místo mečů bouchačky, ale to je podružnost. Všimněme si: pistolníci se rozhodují jako svobodní lidé. Pohnutky každého z nich jsou jiné. Každý z nich je individualitou, každý z nich má možnost vlastní volby. Pochopitelně, i západní kultura zná situace, kdy člověk nasazuje život na něčí rozkaz. V zásadě však vždy stojí v pozadí nějaká reciproční dohoda, nějaké meze, nějaká – ano – MÍRA! --- Žádný západní středověký feudál – zhruba ekvivalent samuraje – ba ani kmán nebyl nikdy vůči pánovi vázán věrností a poslušností bezpodmínečnou a ničím neomezenou. Křesťanská etika nedovoluje nikomu se takto zříct odpovědnosti za své jednání. Naopak samurajové v tomto příběhu nikdy nejednají z vlastní vůle; jejich ctí je bezpodmínečná poslušnost a vynakládají všechen svůj um na co nejdokonalejší splnění vůle někoho jiného. --- Můžeme namítat, že tohle není historická skutečnost, jen mýtus. To je jistě pravda. Ale mýtus je součástí kultury častěji než reálná historie. Patří k české kultuře historické husitství, anebo obrozenecko-marxistický mýtus husitství? Zajisté to druhé. A právě tak v Japonsku je silný a byl donedávna důrazně svrchu posilován mýtus bušidó. Dobro skrze přenášení odpovědnosti na druhé. --- Na Západě najdeme jen nemnoho paralel, a to výlučně novodobých a ateistických. SS-mani byli v tomto ohledu poučným extrémem, se silným vědomím stavovské cti, kulturní pýchou, ba ani ta umírněnost jim nechyběla: jakékoli excesy při vyhlazování Židů byly nečestné a nepřípustné. --- „Já jen plním předpisy, rozkazy.“ Takto melduje každé hovado, které se vzdalo svého lidství. Tento film je cirkusovým číslem hovad cvičených v šermu. --- () (méně) (více)
Nudil jsem se během extra dlouhé přípravy na finální bitvu, nudil jsem se i během ní. Pro mě příliš líné, pomalé, bez náznaku dynamiky v momentech, které nejsou akční. Souboje samozřejmě divočejší jsou, ale choreografie mě příliš neoslnila, konečné zúčtování trvalo dlouho a negradovalo, film mi prostě nesednul a to mám podobnou tématiku rád. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (6)
- Postava lorda Naritsugu je založená na skutočne jestvujúcej osobe Matsudaira Narakota, ktorý bol 25. synom jedenásteho šóguna Tokugawskej dynastie Tokogawa Ienari. (MikaelSVK)
- Herec Yûsuke Iseya, který ve filmu ztvárnil postavu Kigu Koyata, během velké závěrečné bitvy zemře poté, co je zasažen do krku Wakizašim a následně je mu rozseknuto břicho. Na to by nebylo nic zvláštního, ale v závěru filmu se objevuje živý a zdravý. Režisér Takashi Miike prohlásil, že jde o Tengu - japonského horského skřeta, který lidem v lese provádí zlomyslnosti a může na sebe vzít lidskou podobu. Na otázku, proč se rozhodl do filmu stvoření umístit, odpověděl: "I bohům a jiným japonským mytickým stvoření se nelíbilo počínání knížete, a tak se rozhodli zasáhnout a takto pomoci hrdinům." (Yoshitsune)
- Plán zaútočiť na Matsudaira Naritsuga počas jeho cesty do Edo (dobové meno Tokya) vychádza zo zvyku, ktorý bol praktizovaný v ére Edo. Každý japonský šľachtic musel cestovať do Eda a pobudnúť tam určitú dobu. Táto cesta niesla názov Sankin-kotai, alebo taktiež Oficiálna cesta. Šľachtici tým dokazovali vernosť svojmu šógunovi a tomu zas systém pomáhal efektívnejšie kontrolovať ich aktivity. (beso74)
Související novinky
Filmasia 2010 – asijské „best of“
Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)
Vyhřezlá střeva ve 3D
Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)
Reklama