Králova láska

Pocitový film staví na nápadu prolínání dvou osudů. A jen tak mimochodem se dozvídáme i něco navíc ze životopisu Wallis a Eduarda. Nikoli náhodou Madonna rozvíjela kvality Abbie Cornish, které v ní rozpoznala už Jane Campion v Jasné hvězdě, dalším nevšedním melodramatu z nedávné minulosti. Ten nápad W.E. je jednoduše okouzlující. A samozřejmě inspirativní. Jedno z poselství tohoto filmu by mohlo být i o tom, jak si nenechat vzít své sny (a nenechat sebou manipulovat). Plus jsou také kostýmy, tak autentické jak jen mohly být a Madonnino Masterpiece, které se k doznívání konce velmi hodilo. Nemám námitek a ráda budu téma W.E. dále prozkoumávat. (11.02.2019)

"Na lásku a.." - "A jiné katastrofy ??" - "A na to, abychom se jí dočkali.." Mamma mia !! Ono to až překvapivě vůbec nebylo tak špatné, jak jsem čekal.. Žádná katastrofa.. Což ovšem nemíním jako lichotku.. W.E. silně asociuje Madonniny klipy a hity - A zejména těmito tvůrci formou nedostižné křehké snímky Sofie Coppoly, což však W.E. naopak dost v důsledku ubližuje.. - když vypráví o lásce povrchně, kýčovitě a s až tvrdohlavou monotónností.. Rčení o ševcích zde bylo bohužel znovu učiněno za dost, zdejším zoufalým výkřikům o vrcholně romantickém bijáku navzdory.. (03.07.2016)

Romantické drama zabalené do elegance a cigaretového kouře v režii Madonny, která nejspíš objevila svůj talent (pokud jí v tom někdo tajně nepomáhal). Scénář byla jedna báseň a Abel Korzeniowski, jeden z nejlepších hudebních skladatelů součastnosti potvrdil své nadání. U jeho hudby jsem opět nedýchal. Použití filtrů bylo vhodné, nečekané a rozhodně to filmu prospělo. S hodnocením se jděte všichni zahrabat, buď nepoznáte kvalitní film nebo nenávistně hodnotíte na Madonnině jméně. Fraška. (19.06.2012)

Film rozhodně stojí za shlédnutí a i když u mě zrovna nesplnil všechna má očekávání, tak něco na tom filmu kouzelné je. Mluvím teď o hercích a soundtracku. Hudba je vážně na tom filmu to nejlepší, vážně moc se mi líbil kontrast staré hudby s novou dobou. Příběh je už trochu slabší, ale koukat se na to dá a navíc titulky s úžasnou písní Masterpiece od Madonny. (13.10.2014)

Ale zas takový zlo to nakonec nebylo. Sice trochu přestylizovaný, feministický á la žena trpitelka napříč stoletím a kontinenty, ale ku podivu co to pro mě skutečně nejvíc zabilo byla stopáž, film měl prostě končit tak ve svých dvou třetinách, neboť právě tehdy, světe div se a ke svému vlastnímu překvapení, jsem dokonce ještě uvažovala nad 3 hvězdama. Co ve filmu fungovalo až nečekaně výborě bylo prolínání rovin obou příběhů, to klobouk dolů, stejně tak byla výborná kamera, která tomu všemu dodávala (mylně a marně) jakýsi artový nádech. Ovšem moje největší plus filmu a dost možná jedna samostatná hvězda, je hudba, Abel je prostě Bůh, což už tak nějak tuším od Single mana. Co ovšem nefungovalo a mě osobně nechalo lhostejnou až téměř znuděnou, byl samotý příběh, a to zejméně ten ze století dvacátého. Ono je to prostě tím, že každý si tuhle lafstory natočil tolikrát a zároveň tolikrát jinak, že se vám těžko uvěří, respektive vůbec bude chtít věřit, že to takhle nějak vůbec mohlo být a vzhledem k té koňské dávce feminismu jdoucí ruku v ruce s W.I. a i častečně s W.II., toto madonnino poselství berete ještě víc s úsměvem, než byste byli bývali čekali. Totální zabiják pak je konec a jakýsi vrchol adorace k postavě Wallis ze strany Wallis, to už si seriózně říkáte, že Madonně fakt krutě hráblo a neví, co by dalšího ještě do diváka nahustila, aby ho donutila Wallise milovat, adorovat, a soucítit s ní za každou cenu, výsledek byl opačný, samozřejmě. Ale i tak, čekala jsem to horší, kdyby se to pořádně osekalo, mohl z toho být i průměrný film, překvapivě. (26.06.2012)