Co se vlastně stalo s Baby Jane?

Nevěřila jsem, že dvě a čtvrt hodiny starého filmu takto uteče. Drama dvou stárnoucích sester, které kdysi byly filmovými hvězdami. Jedna, Jane, byla dětskou hvězdou, o kterou pak přestal být zájem, druhá, Blanche, byla filmovou hvězdou do doby, než ji její sestra srazila autem a ona skončila na invalidním vozíku. Bette Davis hraje psychicky nemocnou Jane skvěle, stejně jako trpící a týraná Blanche v podání Joan Crawford. Výtečný film. (10.10.2020)

Zdrcující psychothriller, který mele na prach to nejcitlivější - rodinu. Tíseň před zlobou, před kterou není úniku, výčitky za křivdy, jejichž náprava, i kdyby byla možná, by už beztak k ničemu nebyla, lítost nad ztrátou života, který byl nakonec promarněný. Není nic, co by v tomhle filmu budilo kus naděje a herecké výkony dvou legendárních "psychobitches" a rivalek Joan Crawdford a především ďábelské Bette Dawis to táhnou až někam hodně nahoru. Jasně, škoda, že Aldrichter je jen zručný řemeslník (režírovat to třeba Wyler, měli bysme tu nejspíš narušitele top žebříčků), ale upřímně řečeno by možná už ten film víc kvality ani neunesl a maximální prostor pro dvě herecké ikony a dobrý scénář bohatě stačí. (01.04.2012)

,,Sister, sister, oh so fair, why is there blood all over your hair?" Film ze skupiny Kdo se bojí Virginie Woolfové - taková ta skvěle udělaná mrazivá americká klasika se sugestivními výkony, zde především v podání Bette Davis, která, skřehotající písničku navlečená v dívčích šatičkách, předvádí výkon, na jaký se nezapomíná. Ústřední píseň I´ve written a letter to daddy" se spolu se zhoršujícím se psychickým stavem Jane proměňuje z roztomilé dětské písničky do skřípajícího hororového songu. A divák je až do konce napjatý, jak tohle může skončit... Jediné, co mě rozčilovalo byl obézní ,,nápadník" Jane se svojí příliš milou maminkou. (28.09.2012)

Skutečné peklo se odehrává v této sourozenecké "psycho-biddy" klasice s hororovými prvky, v níž excelují dvě tehdy skutečné sokyně ve filmové branži. Joan Crawford jako Blanche, která po "nehodě" zůstala na vozíčkovém křesle, a Bette Davis coby psychicky narušená Jane, jež se nemůže vyrovnat se ztrátou dávné dětské slávy, a terorizuje tak svou kdysi slavnější, dnes ale bezmocnou sestru. Obě dámy zde podávají excelentní výkony, přesto se nemůžu ubránit dojmu, že hnacím motorem je postava Baby Jane, jež se stále hlouběji propadá svým výčitkám a demenci. Jako pečovatelka ala Misery je skvostně šáhlá, svou sestru týrá psychicky a následně fyzicky, uzavře jí v pokoji a nechá hladovět. A samozřejmě že pro zachování tohoto tajemství je ochotna i zabít. Kromě obsazení je nutno ještě zmínit parádní práci s kamerou, osvětlením, hudbou a výpravou. Není to kupodivu tak komorní záležitost, mimo jejich dům se podíváme např. do města, a v závěru i na pláž. Do naprosté dokonalosti mi sice něco málo chybělo, ale rozhodně je tenhle snímek právem klasikou. (17.05.2011)

Nepochybně velmi dobře, hlavně herecky, zvládnuté drama. Řekl bych tak trochu Sunset Boulevard s hororovými prvky. Ale mě to jednoduše moc nebavilo. Zaprve přiliš dlouhé, na to že se to většinou odehrávalo v jednom domě a za druhé jsem byl opravdu na nervy z naprosto neschopné Blanche. Zavolat si o pomoc otevřeným okýnkem (nebo ještě jednou hodit papírek), pod kterým je asi o pět metrů dál soused, by zvládlo i pětileté mimino. Pak taky nevěřím, že by byl až takový problém zdolat schody i přes její hendikep. Já bych se doplazil i k těm sousedům za poloviční čas. Ale čistě filmové kvality uznávám. 60% (06.06.2011)