PIKO

Veľmi zaujímavý filmársky počin, ktorý polodokumentárnou a polodramatickou formou mapuje počiatky pervitínovej subkultúry v socialistickom Československu. Pri sledovaní titulu "PIKO" som mal rovnaké pocity ako keď som si pred rokmi prečítal román Radka Johna "Memento". Bolo to špinavé a znepokojujúce. Pervitín je veľmi lákavá, ale nehorázne zákerná droga. Je to český undergroudový aktikel s výrobnou tradíciou siahajúcou hlboko do dôb komunizmu. V Čechách sa vždy varilo najlepšie pivo a tiež i najkvalitnejšie piko. **** (27.06.2017)

Určitým problémem tohoto filmu jsou hlavně dvě věci: 1. není úplně jasný, jestli tvůrci chtěli udělat hranej film, anebo dokument o drogách. Takže skáčeme z jednoho do druhýho a navíc mezi třeba různýma příběhama, který se sice o sebe nějak otírají (3 různý pohledy), ale ve výsledku je to neskutečně roztříštěný a jako celek to není úplně kompaktní. 2. je to flashback do doby, která je desítky let vzdálená, situace byla jiná, všechno (obecně) fungovalo jinak, takže z dnešního pohledu to divákovi zase tak moc nepřináší. To poselství, že drogy jsou špatný, to asi chápe každej, aniž by se na něco takovýho musel dívat. Takže nic moc no... (05.12.2017)

Když jsem u filmu Czech Made Man napsal, že Tomáš je naděje, která jednou natočí opravdovou pecku, netušil jsem, že už se stalo. PIKO je film, který v české kinematografii chyběl - něco mezi regulérním filmem, dokumentem a na závěr se nabídne i "beseda" s protagonisty a lidmi, které ve filmu ztvárňují. Nicméně tohle všechno do sebe krásně zapadne a hlavně to na člověka zapůsobí tak, jak má. Když tenhle film skončil, nebylo mi dvakrát veselo, ale na druhou stranu jsem věděl, že jsem právě viděl něco, co (speciálně v Česku) dlouho nebylo a hlavně jsem si potvrdil, že Tomáš je opravdu talent, který pokud neskončí u Ordinací a podobných *cenzurováno*, tak může do naší kinematografie přinést nejeden zajímavý a originální film. Další plus za Rostislava Nováka, jehož talent byl konečně rozpoznán. Tady zkrátka musím jen chválit, prakticky není co vytknout. Od filmu jsem nečekal nic, ale dostal jsem maximum a přesně proto se dívám na filmy. 100 %. (22.03.2012)

PIKO je film, který je natočen ve dvou rovinách. V jedné se nám jeví jako dokument a v té druhé jako hraný film. Výsledkem je vcelku zajímavý filmařský kousek. V dokumentární rovině vypráví tři lidé o jejich začátcích a zkušenostech. Policajt, pak muž, který vymyslel nitožilí aplikaci pervitinu a zpěvák, který se tam nějak přimotal. Byli to vlastně také poslední přeživšíz téměř 200 člené party. V rovině druhé se tyto zážitky převádí do hrané podoby.Některé dialogy a záběry mi připadají lehce absurdní až umělé.To také kazí můj výsledný dojem z filmu. Co se děje týče, život ho napsal zajímavě a příběh jen potvrzuje Freudovu teorii: Za vším hledej sexuální trauma z mládí. Závěrem bych řekl, že jako naučný film mi to nepřipadá tak kruté a nechutné, jako jiné filmy o drogách. 40% (12.11.2010)

Rovnou se přiznám, že jsem čekal mnohem drsnější snímek, který se mi zaryje do srdce a ponoří mě do pořádné deprese. Nic takového se nekonalo a já jsem jenom obdivoval to, jak o sobě někteří lidé dokážou otevřeně mluvit, jak pronáší i to, za co by se někdo jiný styděl a nechtěl by veřejně přiznat. Je to dobře, ale nemyslím si, že zvolená forma to umocňuje. (03.12.2014)