Jih proti Severu

Až teď jsem si uvědomil, že jsem dosud při hodnocení filmů až příliš plýtval označením "epický". Kvůli tomu teď nevím, jaké slovo použít pro vystihnutí tohoto veledíla... Gone with the Wind je totiž opravdu monumentální a vtahující exkurze do idealizované atmosféry "Starého Jihu", u níž nevíte, zda máte první žasnout nad výbornou kamerou, vypiplanými kulisami, nebo charismatickými herci. Překvapilo mne, že zmíněná idealizace přeci jen nezacházela až do krajností a a bohatí Jižané nebyli vykresleni jen jako vznešení a ctnostní kavalíři poskytující práci přírodou až tak neobdařeným černochům, ale také jako pěkni necitové, pokrytci a hrabivci. Ostatně právě vztah mezi Scarlett a Rhettem je v tomto ohledu velmi výmluvným. Malou, leč nepřehlédnutelnou, vadou na velké kráse je ovšem poslední hodina. Ne že by snad film v jejím průběhu začal nudit, to chraň pánbůh, ale většina dění v ní působí jako nadbytečný dodatek, který už není tolik zajímavý. A co je hlavní - s počátkem čtvrté hodiny se mi už (svým chováním) začala protivit Scarlett, do níž jsem byl do té doby platonicky zamilovaný :) 90% (27.12.2010)

Jedna z nejklasičtějších klasik, která si ale podle mě označení "nejslavnější americký film všech dob" nezaslouží (resp.je spousta jiných filmů, které by si to zasloužili mnohem víc, ale třeba o nich dneska nikdo ani neví). Jeden obrovský vizuální kýč a romance, které nečekaně nevadí dlouhá stopáž (naopak, čím víc času uběhlo, tím víc klacků bylo hozeno životu a štěstí hlavních hrdinů pod nohy). Skvělá Vivien Leigh dokázala udělat ze Scarlett odpovídající potvoru, kterou ale musíte mít rádi, stejně tak Gablův vytrvalý Butler si získá sympatie snad každého diváka. Přesto ale jde "jen" o slušnou romanci, která je na můj vkus trochu přeceňovaná... (24.08.2007)

Velkolepost a'la 30. léta, co jí jen melancholické smyčce a čerstvé barvy Technicoloru stačí. První půlce s válkou Jihu proti Severu a hořícím Richmondem bych také plný počet bez váhání dal. Tam, kde většina ostatních filmů končí: "... a žili spolu šťastně až do smrti.", však začíná půlka druhá: ..."zase tak šťastně spolu nežili...". A ta už si u mě žádá trochu té divácké trpělivosti a odříkání. Co bych ale tentokráte pro film a filmovou historii neudělal. (05.08.2005)

Docela věřím tomu, že než přišel Cameronův monumentální Titanic, byl Jih proti severu velkofilmem s velkým V. Monstrózní výprava, nádherná kamera, tesknící hudba, která láme srdce a samozřejmě herci: Nezkrotná potvora Vivien Leigh, švihácký Clark Gable či prostořeká chůva Hattie McDaniel do toho všeho silný láskyplný příběh který nekončí zrovna šťastně. Proč tedy nedát pět hvězd? Protože i přes svoje kvality je to přesně ten případ filmu který bych už asi vícekrát nezvládla zhlednout,nebudu lhát že na tom má svoji vinu doba trvání ale nemůžu říct že jsem se nudila,to ne. Je to zkrátka romantika jedné generace která bere dech i dnes, je učebnicovým příkladem jak se dělá klasika velkofilmů,který by si každý pořádný filmový fanda neměl nechat ujít. (23.08.2010)

Jedna poznámka. Vážně si ženský myslej, že se chlapi světa budou táhnout za nesympatickou prospěchářskou mrchou? Tůdle. Já vím, klasika a vůbec, vylíčení poměrů, charaktery a tak dále. Beru a neříkám, že je to špatné. Ale Mrcha je celou dobu zalůbená do trouby, troubova žena je všeodpouštějící, cynik Butler je stále přitahován mrchou (a mohl by být tak sympatická postava), vedlejší postavy jsou likvidovány úporněji než v románu tety Kateřiny aby nezacláněly v cestě, a tak dále. Proč je tak populární toto ztělesnění snů nepříjemných žen, že když budou dostatečně velké mrchy, udělá to z nich femme fatale, pro které si budou chlapi řezat žíly. Není to nepodobné snům vypatlaných hospodských mlátiček, že jsou velcí borci co sbalí každou sukni (přičemž mají potíže se čtením slabikáře a dostanou se nejdál ke Kulhánkovi). Alespoň ten konec, kdy je mrcha konečně poslána do háje, to potěšilo mé oko a srdce. Tak, možná je to neuctivý komentář, ale nepopiratelné klady vyzdvihli jiní, trochu rebelie nezaškodí. A když se vám to nelíbí, myslete na to až zítra. (25.02.2014)