Poslední přísaha (S03E03)

Tak seriál Sherlock sa nám definitívne dostal do štádia premeny, ktorá je výrazná a dynamická, čo nemusí každému sadnúť. Ani ja nie som so všetkými rozhodnutiami úplne spokojný, avšak bez ohľadu na to som dokázal elegantnému a chytrému príbehu naprosto prepadnúť. Show už svojho vrcholu síce dosiahla, každopádne to nebráni tomu, aby sme si i terajšie tendencie rovnako skvostne vychutnali. Navzdory polarizujúcim skutočnostiam si seriál svoju podstatu rozhodne zachoval, Sherlock je stále istý, je nevrlý a bezcitný, mimoriadne inteligentný a vysoko výkonný sociopat. Sherlocka máme radi a jeho nemenný charakter je neskutočne očarujúci. Celkom však zamrzí fakt, že Sherlock prichádza o svoju nevšednú jedinečnosť s každým ďalším dedukčne zdatným a myšlienkovým palácom disponovaným jedincom. (30.10.2021)

Nejlepší cliffhanger ze všech tří, který mě vykopnul za židle a u kterého jsem radostí a šokem dlouhou chvíli doslova nedýchal... Navíc je tady vztah Mary a Johna v mojí nejoblíbenější fázi a Hannibalův starší brácha Lars má neskutečně silné charisma, jen je škoda, že nemá víc prostoru. Za mě 95%, protože ze třetí série asi nejslabší, ale pořád na plné hodnocení. A už sem palte ten spešl! (27.12.2015)

Kolik toho jen může Watson unést? Začíná to pro mě být kapku otravné a Mary je jen třešnička na dortu. Sherlock už je několikátý díl spíš ztracen, než že by měl věci ve svých rukou a já ho mám mnohem radši jako arogantního všeználka, co doopravdy tu pravdu má. A Magnussen je pěknej hnusák ;) pocitově snad i horší, jak Moriarty. (04.12.2017)

POZOR SPOILERY. Škoda, že se všechno pěkně rozjede až v samotnym závěru série. Záporák Magnussen mě hodně zaujal a těšil jsem se, že bude Sherlockovym protivníkem v dalších sériích. Velký zklamání však bylo, že jeho už nakonec určitě neuvidíme a comeback si nejspíš odbyde nemastnej neslanej Moriarty. Ale jinak jedna z nejlepších epizod s povedenejma twistama. (16.09.2016)

Záporák je skvělý. Nechutný, slizký, mazaný. Mohl to být důstojný Sherlockův protivník, kdyby ovšem tvůrci chtěli. Jenže oni ne, úplně jako by rezignovali na napětí a nahradili ho zdaleka ne vždy účinným humorem, Sherlockovy uvěřitelné dedukce vyměnili za naprosto neuvěřitelné myšlenkové pochody (jestli se vám v posledním dílu druhé řády zdálo jeho pátrání po opuštěné čokoládovně přitažené za vlasy, tak tentokrát si vezmete prášek na uklidnění), do děje zbytečně míchají nejrůznější vedlejší postavy, které jsou buď podobně geniální jako Sherlock nebo podobně tupé jako Lestrade, zápletka je překombinovaná, aby se skryly její nedostatky... A mezi tím vším se bezmocně potácí Watson, do jehož pocitu bezradnosti se snadno vcítíte. A konečné řešení? Překvapilo mě, ale ne tak, jak bych si býval přál. (28.04.2021)