LOL

Videla som aj francúzsku verziu z 2008, a keď to mám porovnať, tak oba filmy mi vychádzajú ako typické teenage filmy. Na jednom mi vadilo to, na druhom ono. Na jednom sa mi páčilo to a na druhom ono. Francúzska verzia bola komornejšia a americká bola taká divokejšia ... výborná muzika v oboch prípadoch. (11.09.2013)

Je to až příliš sladké a hrajou tam samé buzničky a k*rvičky hollywoodu. Jenže mě se to tolik líbilo. Nezobrazuje se v hodnocení závist? Film nepřináší nic nového, ale také na něm není vyloženě nic špatně. Přiznám se ovšem, že jsem neviděl předešlé díla, z kterých to čerpá, a možná je vidět, tak bych tomu plnou palbu nedal. (13.08.2017)

Celý ten úsměvně i ubrečeně výmluvný koncept, že tahle generace sice nevěnuje čas studiu (a tím nemyslím striktně školu), ale místo toho si užívá života - šuká, chlastá a poslouchá hudbu, mi přijde děsně kreténský. Někdo by jim měl říct, že my jsme v sedmnácti taky šukali, chlastali, hulili a jak tak poslouchám svý rodiče, tak i oni v šedesátkách a sedmdesátkách netrávili volný čas čtením bible. Společnost se mění skrz užívání médií. Naši rodiče neměli ty naše internety, takže se scházeli face to face, věci si hledali v knihách a poslouchali druhý. Moje generace má s tou mladou v podstatě stejný možnosti, rozdíl je ale ve stylu. My využijeme email, abychom se sešli, děcka se sejdou tam. Nám slouží internet, abychom na něm našli informace, děcka je nehledaj, protože jsou přece na internetu. Doba se zrychluje, ale klouže se jenom po povrchu. Představte si lidi jako mravence a společnost jako cibuli. Dneska se běhá po povrchu cibule děsně rychle a mravenec může být v jeden moment kdekoliv, nepodívá se ale pod slupku. To je strašně jednoduchý pro marketing, protože stačí cibuli hezky nastříkat, navonět, namalovat a je už úplně jedno, že je uvnitř shnilá nebo prázdná nebo tříakordová nebo těhotná. Neměl bych nejmenší problém vyspat se s Miley Cyrus, rozuměl bych jejím problémům, uměl ji poradit s oblečením a vím, co dělá za hudbu. Jenže ona by měla sakra problém rozumět jedinýmu slovu, když bych se bavil s kamarády, udržet koncentraci u hudby, co poslouchám, neusnout u filmů, na který se dívám. Smutným paradoxem pro mládež 21. století je fakt, že čím dostupnější informace jsou a čím více je jich k dispozici, tím méně je jich přijímáno. Na to se dá říct jen LOL. (11.07.2013)

Tak po francouzské LOL, tu máme její americkou sestřičku, nutno říci že o poznání méně vtipnější a vímavější vůči všem těm vztahům dospívající omladiny se svejma rodičema, rodičů se svojí dospívající omladinou, omladinou mezi sebou a rodiči mezi sebou a taky citlivější na to, jak tam každej zálaskovanej blbne jak fanoušci baníku ostrava. Chápu že americkej LOL je asi bliží americkýmu publiku, a francouzskej LOL zase evropskýmu hlavně teda frantíkům, ale pokud jde o mě u mně je vítěz úplně ten první LOL, který ještě nebyl LOL, ale jmenoval se Večírek, debutovala v něm Sophie Marceau a oba současný filmový LOLy ho těžce kopírují, protože večírek byl z mý doby, z doby kde se vztahy neřešily na chatu, na facebooku a přes sms, doba která v sobě měla ztracené kouzlo pomalosti. (06.04.2013)

O čem, že to bylo? Jakási puberťačka jakoby stylem "hraní" a žvatlání místo mluvy z oka vypadla Shannen Doherty a její postpubertální matka Demi Moore, která neví co s roupama a tak po rozvodu laškuje s ex-manželem atd... Šílená cípovina kde jste svědky hned několika dějů najednou. Uvedu příklad: žena se svým ex-manželem střih a najednou jste u holky co kreslí na záchodkách srdíčka se jmény střih pak se objeví záběr, kde můžete vidět slečnu, která si chatuje po webce s neznámým ctitelem a strká webku do útrb sirového kuřete načež on si u toho pravděpodobně....však je to všem jasné. Já fakt nechápu co je vtipného(romantického nebo dokonce dramatického) na tom, že žvatlající Miley Cyrus přeříkává monotónně svůj text a nebo že se u její hlavy při nočním polehávání u noťasu objeví chat z xicht-knihy. Nudné a ani Ashley Greene to nezachránila - a to je co říct. (23.12.2012)